Vlna utečenců nemá obdoby! Uprchlíci z Ukrajiny mohou v ČR nově pracovat bez povolení
Jen tři týdny stačily, aby se vlna uprchlíků z Ukrajiny zařadila mezi největší ve 20. století. Podle odhadů jich před ruskou invazí uteklo už přes 3 miliony, což je více než během občanské války v Jugoslávii. Od tohoto týdne také začíná platit tzv. lex Ukrajina, který mimo jiné zajišťuje, že uprchlíci v Česku mohou pracovat bez pracovního povolení.
Především východní a střední Evropa čelí v posledních třech týdnech nevídané vlně uprchlíků z Ukrajiny. Ti ve velkém překračují hranice kvůli ruské okupaci ve snaze zachránit si holý život. A takový příliv za tak krátkou dobu Evropa nepamatuje od konce druhé světové války.
Za poslední tři týdny prchlo z Ukrajiny přes 3,17 milionu lidí, jde hlavně o ženy a děti. Největší nápor nyní zažívá Polsko, kam zamířilo přes dva miliony Ukrajinců. Výrazně menší Slovensko už přijalo přes 213 tisíc uprchlíků a na hranicích kapacit už je i Česko.
Nouzový stav
Podle představitelů české vlády přišlo za tři týdny války do země asi 270 tisíc uprchlíků, podle nejaktuálnějšího přehledu ministerstva vnitra dostalo vízum už přes 200 tisíc lidí.
Ministr vnitra Vít Rakušan (43, STAN) včera v televizi CNN Prima řekl, že vláda bude muset požádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Ten platí kvůli návalu utečenců před válkou od 4. března. Podle jihočeského hejtmana a šéfa Asociace krajů Martina Kuby (48, ODS) je tento krok nezbytný.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Převážně ženy a děti
Více než polovinu všech utečenců z Ukrajiny u nás tvoří děti. Mezi dospělými pak ve velkém převažují ženy, které tvoří kolem 80 procent ukrajinských uprchlíků v Česku.
Práce a humanitární dávky
Váleční uprchlíci z Ukrajiny mohou od tohoto týdne pracovat v Česku bez pracovního povolení. S vízem ke strpění se mohou o místo ucházet volně, firmy je budou moci přijmout na jakoukoliv pozici. Příchozí budou moci získat také novou humanitární dávku 5 000 korun na zajištění potřeb a základního vybavení pro začátek života v ČR. Počítá s tím takzvaný lex Ukrajina, který začíná platit.
Lex Ukrajina se skládá ze tří norem na pomoc válečným uprchlíkům. Normy upravují přidělování ochrany a víz, zaměstnávání, sociální zabezpečení, přístup ke zdravotní péči či ke vzdělávání.
Vláda předlohy schválila 9. března, o týden později je přijala Sněmovna a minulý čtvrtek je podpořil i Senát a podepsal prezident. Nová pravidla začínají platit vyhlášením ve Sbírce zákonů. Její část s touto legislativou se rozešle v pondělí 21. března.
Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v ČR žít trvale. Podle nového zákona mají uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění stejné postavení jako přistěhovalci s povolením k trvalému pobytu. O povolení tak nemusejí žádat. Práci si mohou hledat přímo, nemusí chodit na úřad práce. Hlásit se mohou třeba na inzerát.
Podle podkladů k normě se běženci budou moci zapsat i do evidence nezaměstnaných. Úřady práce jim pak budou poskytovat poradenství a při splnění podmínek i podporu a případně také rekvalifikaci a příspěvky na zaměstnávání.
Česko má využít vzdělání uprchlíků
Podle expertů na problematiku integrace by příchozí neměli končit v nízkokvalifikovaných profesích a Česko by mělo jejich vzdělání co nejvíc využít. Mělo by proto uznávání kvalifikací zjednodušit a urychlit a také posílit kurzy češtiny, radí odborníci.
Úřad práce nabízel dnes na svém webu 342 000 volných míst. Tři čtvrtiny z nich byly pro lidi bez vzdělání či se základním vzděláním. Zhruba 13 350 pozic bylo pro vysokoškoláky a 23 600 pro pracovníky s maturitou. Celkem 8 800 pozic bylo ve zdravotnictví a 2200 ve vzdělávání.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že uprchlíci z Ukrajiny si nemusí práci hledat přes prostředníky a na zaměstnávání příchozích se také zaměří inspekce práce. Jurečka pohrozil sankcemi při nerovném zacházení.
Podpora 5 tisíc na měsíc
Od příštího týdne mohou lidé s vízem ke strpění žádat také o novou humanitární dávku 5 000 korun. Mají na ni nárok za měsíc, v němž získali vízum. K vyřízení mohou využít aplikaci, kterou ministerstvo práce podle své mluvčí Evy Davidové spustí v pilotním provozu v pondělí. Po týdenním otestování a doplnění by pak mělo být možné humanitární podporu vyřídit i bez návštěvy úřadu práce. Má to proces urychlit a ulevit přetíženým úřadům. Dávku bude možné v případě potřeby pak pobírat ještě dalších pět měsíců, bude o ni ale nutné pravidelně žádat.
Zákon o zaměstnávání a sociálním zajištění válečných uprchlíků z Ukrajiny má platit do konce března příštího roku.
