Ve škole se schovávalo 400 lidí, zasáhly ji ruské bomby. Další mrtvé děti v Mariupolu?!
Ruská armáda v sobotu bombardovala uměleckou školu v obléhaném ukrajinském městě Mariupol, v níž se ukrývalo asi 400 lidí. Podle agentur Reuters a AP to dnes oznámila rada města.
Počet mrtvých a zraněných při útoku zatím není známý, městská rada ale uvedla, že budova školy byla zničena a pod troskami jsou oběti. Mezi lidmi, kteří se v budově ukrývali, byli podle rady i starci, ženy a děti. Agentura Reuters poznamenala, že informaci nemohla ověřit z nezávislých zdrojů.
Přístavní město Mariupol, kde zůstává uvězněno na 400.000 lidí, čelí těžkému bombardování. Podle ukrajinské ombudsmanky bylo ve městě poškozeno či zničeno 70 procent domů.
Terčem útoku se tento týden stalo i mariupolské divadlo, kde bylo podle místních úřadů v době útoku v krytu přes 1000 lidí. Osud většiny z nich je neznámý, 130 osob se podařilo zachránit.
V Mariupolu nefungují dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečným zločinem, který se bude připomínat po staletí.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější. Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství. Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony. „Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
