Cítí vděk, jen ho nejsou teď schopni vyjádřit, říká terapeutka o uprchlících z Ukrajiny
Někteří lidé, kteří pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny, mají pocit, že část běženců neprojevuje vděčnost za poskytnutou pomoc. Podle terapeutky Sylvie Stretti ale jen mnozí uprchlíci nejsou v důsledku traumatizujících zážitků schopni vděk či poděkování vyjádřit. Čechům, kteří běžence ubytovávají, doporučuje, aby uprchlíkům dopřáli klid a samotu, nerozhodovali za ně a ptali se na jejich přání a očekávání. Uvedla to ve vyjádření pro ČTK.
Terapeutka upozorňuje na to, že se objevují zprávy od Čechů, kteří u sebe ubytovali Ukrajince nebo jinak pomáhají lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, které popisují nedostatečnou vděčnost ze strany uprchlíků.
„Opravdu je možné, že reakce uprchlých osob nemusí vyznít tak, jak jste si představovali. Nemusí vyjadřovat díky či vděčnost. Neznamená to, že ji nepociťují, jen v této extrémní situaci nemusí být schopni něco takového vyjádřit. Mají za sebou extrémně náročný čas a mnozí z nich prošli traumatem,“ upozorňuje terapeutka Stretti, zakladatelka neziskové organizace Poradna Vigvam. Poradna zprostředkovává pomoc lidem, kteří se vyrovnávají se smrtí blízkého, a odborníkům, kteří se ve své profesi se smrtí běžně setkávají.
Lidé, kteří se rozhodnou uprchlíkům pomáhat, by podle terapeutky neměli zapomínat na to, že mnohé ženy s dětmi, které tvoří většinu běženců z Ukrajiny, mají za sebou traumatizující zážitky. Ve spojení s fyzicky i psychicky náročnou cestou ze své vlasti se mohou jejich emoce nastřádat a začít se projevovat až po delší době. Po příjezdu do Čech také mohou mít pochyby, strach o své nejbližší, může u nich propuknout vztek, smutek či bezmoc, upozorňuje terapeutka.
Dejme jim prostor a empatii
„Nejlepší je zamyslet se nad tím, jak by si člověk sám přál, aby s ním bylo jednáno, kdyby se ocitl v totožné situaci. Je vhodnější raději předkládat uprchlým osobám návrhy, doptávat se na obvyklosti, případně nabízet možnosti, ale nerozhodovat za ně,“ uvedla terapeutka.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
„Ještě před několika týdny to byli úplně stejně samostatní lidé, jako jsme my, kteří chodili do práce, starali se o rodinu, pečovali o svůj domov. Nejsou nesoběstační, jen se ocitli v neznámém prostředí, za sebou mají trauma a problémem je i velká jazyková bariéra,“ doplnila.
Těm, kteří nabídli uprchlíkům pomoc a třeba jim i poskytli ubytování, radí, aby příchozím podle jejich potřeb dopřáli klid a samotu. Je důležité domluvit si také pravidla sdílení času a prostoru a umožnit Ukrajincům, aby si nastavili vlastní řád pracovních, školních i jiných aktivit. „Situace bude trvat dlouho a je potřeba díky těmto pravidelným aktivitám minimalizovat nejistotu a bezmoc,“ dodala terapeutka.
