Poprask na Slovensku: Lidé z armády a tajných služeb měli donášet Rusku. 4 zatčení!
Slovenská policie ve špionážní aféře spojované s Ruskem zadržela čtyři osoby, dvě z nich obvinila, řekl v úterý novinářům policejní prezident Hamran. Slovenské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bratislava rozhodla o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví, v prohlášení se ale neuvádí, zda krok souvisí se zmíněným případem. Slovenská diplomacie vyzvala ruskou ambasádu v Bratislavě, aby její zástupci respektovali diplomatické zvyklosti.
Denník N napsal, že pro podezření z vyzvědačství byli zadrženi zaměstnanec slovenského ministerstva obrany s hodností plukovníka, příslušník slovenské civilní tajné služby SIS a osoba spojována s internetovým portálem hlavnespravy.sk, který slovenské úřady po ruské invazi na Ukrajinu nechaly zablokovat. Využily k tomu nové oprávnění, na jehož základě lze blokovat weby, které například šíří dezinformace.
Z vyjádření šéfredaktora portálu hlavnespravy.sk Róberta Sopka vyplývá, že podezřelým v kauze je občasný dopisovatel tohoto webu. „O této činnosti nikdo v redakci nevěděl. Jeho příspěvky se netýkaly Ruska, neměl žádný vliv na chod deníku Hlavné správy,“ napsal v prohlášení Sopko.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dříve tvrdil, že zmíněný portál je financován ruskou ambasádou.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele. Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP. Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech. Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října. Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu. Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014. Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic. „Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody. Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
Policejní mluvčí Michal Slivka sdělil, že o případu vyzvědačství a korupce v souvislosti s Ruskou federací budou vedení policie a elitní složky prokuratury informovat v úterý.
Z Moskvy zanedlouho zaznělo, že Rusko bude na vyhoštění tří pracovníků své ambasády reagovat. „Tato bezdůvodná akce nezůstane bez odezvy,“ citovala agentura RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí.
Tři pracovníky ruského velvyslanectví na Slovensku vyhostila Bratislava také loni. Premiér Eduard Heger tento krok tehdy zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla. Heger přitom vyjádřil solidaritu s Českem, které se dostalo do diplomatické roztržky s Moskvou kvůli podezření, že do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni agenti ruské tajné služby.
