Zdrcená Ukrajinka Krystina (41) se nemůže dostat domů: „Dceři (15) v Žytomyru Rusové rozstříleli školu!“
Pocity zmaru a bezmoci, které nejdou slovy popsat. Takové zažívá Krystina (41), která jen o vlásek unikla válečnému běsnění, které na Ukrajině rozpoutala ruská armáda. Koncem února se měla z Čech vrátit do své rodné vlasti, ale invaze její záměr překazila. V Žytomyru přitom zůstala její rodina, včetně 15leté dcery, jíž Rusové bombardovali školu.
Krystina jezdí do Čech pravidelně už řadu let. Jednak pro to, aby poznávala jejich krásy, zároveň zde i pracuje. Naposledy v Pardubicích v pizzerii. Koncem února se začal nachylovat konec platnosti jejího tříměsíčního víza. „Na 24. února jsem měla brzy ráno zakoupený lístek autobusem domů, když mi cestu zrušili. Zpočátku jsem nechápala proč, až teprve od té společnosti jsme se dozvěděla, že vypukla válka, a že autobusy ze zahraničí na ukrajinských hranicích nepustí do země,“ vypráví.
Obavy o dceru
Při vyslechnutí zprávy o invazi byla v Krystině doslova malá dušička. Má tam rodinu – otce, bratra, nemocnou maminku, u které měla také 15letou dceru. „Začala jsem obvolávat snad celý Žytomyr, zda by mi někdo nepomohl odvézt mé nejbližší do Čech.“
Pomohla jí švagrová, která s dcerou zamířila do Prahy, kde nyní v Radotíně přebývá u svého ex manžela, jenž rovněž pochází z Ukrajiny. „Cesta byla hrozná. Vzali s sebou jen to nejnutnější, co se vešlo do batohu, protože věděli, že v Čechách vše ostatní seženou, že jim v tom s exmanželem, který je otcem naší dcery, pomůžeme. Jeli přes Slovensko, protože o polských hranicích věděli, že tamtudy proudí značné davy lidí. Až 40 kilometrů se táhly fronty holek, žen, babiček s dětmi, které utíkaly před válkou
Vyčerpávající cesta zabrala dva dny. „Na slovenské hranici je dobře zaopatřili. Dali jim jídlo, teplé ošacení,“ říká s vděčností Krystina. Ještě větší slova díků si od ní vysloužili Češi, kteří pořádají nejrůznější sbírky, ať už finanční, potravinové či oděvní, a to právě pro lidi, kteří v důsledku války na Ukrajině museli opustit své domovy. I tak každý den trne v obavách o své známé i o svou maminku. „Ta jet nemohla, má nemocné koleno.“
Zničená škola
Je s ní v každodenním kontaktu, protože si volají a píší, a dozvídá se tak, co se v jejím domovském městě, ležícím zhruba 130 kilometrů od Kyjeva, děje. „Každé dvě hodiny se rozezvučí siréna, která vzývá obyvatele, aby se šli schovat do krytů do podzemí. Máme štěstí, že jeden se nachází hned vedle našeho domu,“ uvádí Krystina. Že nebezpečí není radno podceňovat, dokládají vybombardované budovy, kterých každým dnem přibývá.
„Lyceum, do kterého chodila má dcera, už není, Rusové jej rozstříleli,“ krčí Krystina rameny. „Co se ke mne dostávají zprávy z domova, tak na Ukrajině Rusové zničili více než 200 škol, zničili i některé nemocnice. Je to nelidské. Kamarádi, se kterými jsem hovořila, mi pověděli, že cesta z Žytomyru do Kyjeva je celá zničená. Mosty také. Jsem ráda, že už to dcera nezažívá na vlastní oči, ty strašné sirény, všechny ty výbuchy a nebezpečí, střelbu a raněné.“ O obětech, mezi kterými jsou civilisté, ženy s dětmi, ani nemluvě. Že k takovým zvěrstvům a vůbec k válce došlo, Krystina nechápe. A podobně to podle ní má většina Ukrajinců.
Rodina rozdělená barikádou
Aby ruská vojska vojska překročila ukrajinskou hranici, si mnozí nepřipouštěli. A to nejen z politických důvodů. „Mnoho Ukrajinců má v Rusku i v Bělorusku své příbuzné,“ uvádí Krystina. „Moje máma z Ruska pochází. Její sestra tam doteď žije, a když si zavolaly, vůbec ani netušila, co se na Ukrajině děje,“ naráží na známý fakt, že zpravodajské kanály v Rusku interpretují invazi na Ukrajinu nikoliv jako válku, ale jako »speciální vojenskou operaci«. „Přitom je víc než zřejmé, že mu (Putinovi) jde o obnovu SSSR,“ říká Krystina.
Kvůli zvěrstvům, jichž se ruští vojáci na Ukrajině dopouští, se Krystina obává, že tím mnoho rodinných, ale i kamarádských vztahů nenapravitelně utrpí. A netýká se to jen Ukrajinců doma. „Všímám si toho, že hodně Rusů, kteří žijí v zahraničí, i třeba proto, aby nemuseli žít za vlády Putina v Rusku, trpí tím, co Putin rozpoutal. A jsou v tom nevinně, obyčejní lidé, na které padají zlé dopady něčeho, za co nemohou,“ naráží na skutečnost, že i v Čechách vyvstaly protiruské antipatie, které odnáší Rusové, kteří tu žijí.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
»Zlaté Čechy, ale jednou se vrátím«
Kdy válka skončí, není s to Krystina předvídat. Nejraději by byla, tak jako miliony dalších, aby vůbec žádná válka nebyla, a když už, aby skončila co nejdříve. „Jenže se bojím, že Putin půjde do extrémů, vytrvá až do konce, aby dosáhl svého,“ uvádí.
Na život v Česku si nestěžuje, země ji učarovala už před lety a navštěvuje ji takto pravidelně. „Lidé se tu k sobě chovají hezky. Ráda jezdím po hradech a po zámcích, skoro bych i řekla, že jsem v Čechách navštívila více měst, než na Ukrajině. Líbí se mi české pohádky, ale doma je doma,“ krčí Krystina rameny. „Věřím, že až válka skončí, a snad to bude co nejdříve, tak se do Žytomyru určitě vrátím. Snad i dříve. Už kvůli rodině, která mi tam zůstala.“
