Další dopady války na Ukrajině. Pražská VŠCHT ruší spolupráci s ruskými a běloruskými univerzitami
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) kvůli ruské invazi na Ukrajinu přeruší smlouvy o spolupráci s univerzitami v Rusku a Bělorusku. ČTK to dnes řekl Michal Janovský z oddělení komunikace VŠCHT. Dodal, že škola eviduje velký zájem studentů o psychologickou pomoc. Na VŠCHT podle něj nyní studuje 56 Ukrajinců a Ukrajinek.
Zástupci ministerstva pro vědu, výzkum a inovace, ministerstva školství a akademické sféry v pátek doporučili tuzemským výzkumným organizacím a vysokým školám rozvázat smlouvy o spolupráci s ruskými a běloruskými institucemi. Zdůraznili ale, že je důležité udržet kontakty s tamními odborníky, kteří ruský útok na Ukrajinu odsoudili, a vyhnout se principu uplatňování kolektivní viny.
Historicky osm škol
Některé akademické instituce sankce vůči Rusku a Bělorusku ohlásily už dříve. ČVUT například zakázala prodej licencovaných produktů i studijní a výzkumné cesty do obou zemí. Nebude také přijímat odborníky z Ruska a Běloruska, s výjimkou těch, kteří prchají před tamními režimy, a pozastavilo i spolupráci s institucemi z těchto států. Akademie věd ČR oznámila, že ukončí či přeruší smlouvy o vědecké spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska, Masarykova univerzita a Mendelova univerzita v Brně vypověděly smlouvy s partnerskými univerzitami v Rusku, Univerzita Hradec Králové uvedla, že vypoví smlouvy o spolupráci s 15 ruskými univerzitami.
Zastavení či přerušení spolupráce s ruskými a běloruskými institucemi v pátek oznámila také Česká zemědělská univerzita v Praze. Výjimkou podle školy může být podpora akademiků a studentů, kteří budou za svůj nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu perzekvováni nebo svůj nesouhlas veřejně projeví.
Janovský sdělil, že VŠCHT požadavku vyhoví. „Těch spoluprací nebylo moc, měli jsme intenzivnější spolupráci s Tomskem, tam to bylo na výzkumné bázi. Byly tam nějaké historické spolupráce. Pět s Ruskem, tři s Běloruskem. Z toho aktivní byly dvě, jedna právě v Tomsku,“ popsal Janovský. „To samé se týče mobilit. Od nás tam nikdo nejezdil, spočítali jsme nízké jednotky za posledních osm let. Takže to nějaký větší dopad nemá,“ doplnil.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.
„Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí,“ napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.
Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.
Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).
Pomoc pro ukrajinské studenty
Škola zřídila jednorázová stipendia pro ukrajinské studenty, jejich výše je individuální. „Stipendium se časem může opakovat,“ podotkl Janovský. „Máme poměrně plnou psychologickou poradnu. Výrazně jsme navýšili její kapacity a nabízíme je. To se týká i ruských studentů, pro ně to také nemusí být jednoduchá situace,“ řekl.
VŠCHT také vyčlenila pro rodiny ukrajinských studentů zhruba 60 volných míst na kolejích. „Teď tam máme osm lidí a dalších osm lidí má přijet do dvou dnů,“ řekl Janovský.
