Invaze Ukrajiny? Pro Putina zatím fiasko a chaos, ale vyhráno není, míní vojenský analytik
Obrněné transportéry, kterým uprostřed cesty dojde palivo, prošlé jídlo pro vojáky, špatně koordinované údery… ruská armáda na první pohled není ve formě a tak se Ukrajincům daří vzdorovat, i když stojí proti mnohem většímu nepříteli. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra je ze strategického a politického pohledu pro Rusko již nyní průběh operace fiaskem, Putinova armáda naprosto nezvládá zásobování. Další vojenský analytik Dušan Rovenský konstatuje, že v ruské armádě nemá většina vojáků bojové zkušenosti.
Sociální sítě v posledních dnech zahltily fotografie ruských tanků a vozidel, které zůstaly stát uprostřed cesty, protože jim došla nafta. Posádka jednoho z nich byla dokonce tak zoufalá, že šla o palivo požádat místní policejní stanici, strážníci ji samozřejmě zatkli.
Další záběry ukazovaly jídlo, které ruští vojáci obdrželi od vedení. Jeho datum spotřeby bylo rok 2015. Nemluvě o tom, že v některých regionech se ruští vojáci sami vzdávají nebo netuší kam mají jet a jen po Ukrajině bloudí. A když jsou zadržení, volají domů rodinám a stěžují si, že musí bojovat, což prý původně netušili.
Generálové se špatně připravili
Je tohle ta silná ruská armáda, jak ji roky prezentoval Vladimir Putin? „Je to strašně jednoduché, ruská armáda se nepřipravovala na válku, připravovali se na jakousi mírovou operaci, při které tam přijdou, sem tam bude malý lokální odpor a většina lidí je bude vítat,“ poznamenal Visingr na dotaz, co je příčinou překvapivě pomalého vojenského postupu Ruska na Ukrajině.
Vedení podle něj očekávalo, že operace skončí během dne či dvou. Poukázal na to, že Ukrajina se naopak na válku osm let připravovala.
Výsledkem podle něj je, že ruská armáda logisticky situaci nezvládá a opakuje se stejný scénář, kdy vyrazí do ofenzivy, Ukrajinci jim ale po pár hodinách zničí zásobování, tedy nákladní vozy s palivem nebo municí. „Několik zásobovacích konvojů už takto Ukrajinci zničili dělostřelectvem nebo pomocí dronů Bayraktar,“ poukázal na bezpilotní prostředky, které Ukrajina koupila od Turecka.
Postup Ruska označil za naprosté selhání. „Ale ne proto, že by ruští generálové byli pitomí, vůbec ne. Prostě dostali příkaz: připravte se na mírovou operaci, na okupaci, při které bude nutné udělat maximálně policejní pacifikaci, nic víc. Oni neřekli: připravte se na regulérní válku,“ podotkl.
Ruští vojáci nemají bojové zkušenosti
Podle Rovenského jsou základním důvodem dosavadních neúspěchů Ruska na Ukrajině jeho špatné zpravodajské informace a chybné vyhodnocení nálad Ukrajinců.
Rusko na Ukrajinu nasadilo podobný počet vojáků jako Spojené státy při invazi do Iráku. Ukrajina je ale o polovinu větší země s dvojnásobným počtem obyvatel. Navíc irácká armáda po letech sankcí a současná ukrajinská jsou nesrovnatelné. Analytik poukázal na to, že po anexi Krymu Ukrajina vybudovala třetí nejpočetnější armádu v Evropě.
I Rovenský se domnívá, že Rusové nebyli připraveni na dlouhodobější operace, což se projevuje nedostatkem pohonných hmot a munice. Ruská vojska tak budou nejspíš muset dopravit zásoby z Ruska, což ale nějaký čas potrvá.
Jako další příčinou ruských problémů může podle názoru Rovenského být obecná chyba velkých zemí, které přeceňují vlastní schopnosti a podceňují protivníka. Poukázal i na to, že ruská armáda je prezentována jako silná, ale na rozdíl od ukrajinské nemá většina vojáků bojové zkušenosti. Ukrajina totiž na linii bojů se separatisty na východě země pravidelně své jednotky střídala, její vojáci tak získali bojové zkušenosti a zažili, „jaké to je, když po nich někdo střílí“. V ruské armádě mají podle Rovenského tyto zkušenosti speciální síly, nikoli běžné jednotky.
Zmínil i zastaralou techniku, kterou Rusko do bojů nasazuje. Pouze na několika fotografiích podle něj byly vidět moderní zbraně, jinak většinou byly použity třeba staré tanky T-72, i když některé z nich modernizované. V této souvislosti podle něj hraje roli i opotřebení techniky, která musí na Ukrajině překonat značné vzdálenosti, a je tak náchylnější na poruchy.
Prostě jen špatná armáda?
Michael Kofman, vojenský analytik think-tanku CNA byl ruskou armádou zaražen. „Chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, co se (ruská armáda, pozn. red.) snaží udělat, protože to vypadá tak směšně a neschopně,“ psal na twitteru. „Když se podíváme na dosavadní ruskou operaci, mají obrovské problémy s logistikou a komunikací. Celá snaha se zdá být chaotická,“ doplnil.
B.A. Friedman, vojenský historik, byl ještě tvrdší: „Tohle není dobrá armáda, která jen provádí špatný plán. To není dobrá armáda, která má zastaralé a nesmyslné taktiky. Tohle je prostě jen špatná armáda,“ uvedl na účet Ruska.
Za Ukrajinou se sjednotil celý svět
Další vývoj lze podle Visingra těžko předvídat. Poukázal na to, že Rusové pomalu postupují. Domnívá se, že během týdne nebo dvou musí dosáhnout nějakého úspěchu. „Pokud by se jim to nepodařilo, tak skutečně netuším, co chtějí dělat. Nemají kapacity, aby mohli takovou válku vést dlouhé týdny nebo i měsíce, to prostě není možné,“ zdůraznil.
Poukázal zároveň na obrovskou podporu, kterou Ukrajina ze světa dostává, ať už v podobě zbraní nebo příchodu dobrovolníků. Uvalené sankce na Rusko označil za bezprecedentní. „To nikdo nečekal, že se za Ukrajinou sjednotí celý svět,“ poznamenal.
Putin podle něj počítal s krátkou operací, která zvedne jeho politickou a společenskou podporu. Výsledkem je ale strategický debakl, řekl Visingr. „Musíme přes ten optimismus a tu obrovskou podporu připustit, že Rusko má vojenskou převahu a pořád je pravděpodobné, že Rusové tam těch vojenských úspěchů nakonec dosáhnou, byť za cenu obrovských ztrát,“ poznamenal. I pokud jich ale dosáhnou, ze strategického pohledu podle něj půjde o „totální katastrofu, fiasko a debakl“, protože politicky nezvítězí.
Jaderná hrozba? Není důvod panikařit
Dovede si představit, že česká pomoc na Ukrajinu bude ještě širší než nyní. Poukázal na spekulace o dodávce samohybných houfnic DANA. Za pozoruhodné označil informaci, že Evropská unie Ukrajině dodá stíhací letouny, pravděpodobně stroje MIG-29. Šlo by tak nejspíš o stroje z Polska, které v minulosti sloužily v Československu. „Nebyl bych vůbec překvapen, kdyby si nyní polští piloti vybírali dovolenou. Rusové vojáky na dovolené vynalezli, tak nastal čas jim to vrátit,“ uvedl.
Putin v neděli rozkázal uvést do stavu pohotovosti ruské jaderné síly. Podle Visingra tím Rusko jen vyslalo vzkaz západním státům, že je jaderná velmoc. Podobný krok udělalo i při okupaci Krymu. „Není důvod panikařit a předpokládat, že brzy vypukne jaderná válka,“ řekl. Je to ale podle něj něco, co je třeba brát v potaz. Nepředpokládá, že toto prohlášení Putina bude mít přímý vliv na průběh bojů na Ukrajině.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 110.608 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Vojenští odborníci naznačují, že analýza ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů může pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí, uvádí BBC, podle níž se mohou na bojišti stále nacházet těla významného počtu vojáků padlých v posledních měsících. Jejich odstranění by totiž znamenalo další rizika pro přeživší vojáky, dodala stanice.
Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin, když v příspěvku na sociální síti schvaloval ruskou agresi na Ukrajině. Rozhodl o tom slovenský soud, rozsudek zatím není pravomocný.
Někdejší dlouholetý trestní soudce Harabin krátce po začátku ruské vojenské invaze do sousední země v únoru 2022 kromě jiného napsal, že by „udělal přesně to samé“, co ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Tvrdil rovněž, že „je povinností Rusů pacifikovat nacisty, kteří genocidně od roku 2014 zavraždili 15.000 vlastních civilistů“.
Na dětské nemocnici v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny začala v květnu fungovat solární elektrárna, na kterou loni poslali dárci z Česka přes 900.000 korun. Nemocnice, která každoročně ošetří na 135.000 pacientů, se tak při výpadcích proudu nebude muset spoléhat jen na drahé dieselové generátory. V tiskové zprávě o tom informovala brněnská nezisková organizace Nesehnutí, která sbírku Slunce pro Ukrajinu pořádala. Záporoží leží nedaleko válečné fronty. Začátkem května na město zaútočila ruská armáda, Ukrajina hlásila přes 30 zraněných.
