Vzpomínkový seriál: Václav Havel - Ex-prezident
Když v roce 2003 skončilo Václavu Havlovi (†75) prezidentské období, visela ve vzduchu otázka, co bude dělat dál. Bylo jasné, že z veřejného života nezmizí. Jedenáct čestných doktorátů, které poté dostal na univerzitách v devíti zemích, jsou jen jedním z důkazů, že svět na Havla po odchodu z funkce nezapomněl.
V dějinách samostatnéhočeské státu se stal nejen prvním sloužícím, ale i vysloužilým prezidentem. Bylo však jasné, že si prezidentské vážnosti bude moct užívat i poté, co úřad v roce 2003 opustí. Jeho slovo mělo i nadále velkou váhu, i když už o ničem přímo nerozhodoval.
Mohl si však nově dovolit projevovat i své konkrétní politické sympatie. Zatímco při pobytu na Hradě se raději vyhýbal otevřenému projevu sympatií (možná i proto, že pokud to tak učinil, neměl příliš šťastnou ruku ve výběru svých favoritů), v posledních letech podporoval nejčastěji Zelené. A pak různé občanské iniciativy.
Pouštěl se však i do kritiky politických nešvarů i toho, co je špatně v celé společnosti.
Charita, ocenění i knihovna
Od slov k činům. Prostřednictvím Nadace Vize Dagmar a Václava Havlových se bývalá hlava státu věnovala také charitě. Nadace Forum 2000 pořádala každoročně v Praze setkání osobností z celého světa. Na tom všem se Havel podílel, jak mu to jen zdraví a síly dovolovaly.
Po vzoru amerických prezidentů také založil knihovnu, která shromažďuje materiály. vztahující se k jeho politickému působení i tvorbě.
Zatímco po světě sbíral uznání a ceny přes dvacet let, čestné občanství Prahy 6, kde trávil poslední léta života, dostal až letos k v září. Při té příležitosti kritizoval třeba to, že na Letné nestojí Kaplického knihovna. Její projekt vehementně podporoval.
Prezident nebo občan?
I osm let po té, co opustil Hrad, byl většinou titulován "pane prezidente". Sám se však na svých internetových stránkách prezentoval skromněji. V životopisu si do profesní dráhy po roce 2003 vepsal jediné: Občan. Musel se však přitom smířit s tím, že se "obyčejným", řadovým občanem nikdy nestane. I proto, že si jako jednoho z nejznámnějších Čechů ve světě jeho jméno drželo dál jistý nepopiratelný lesk.