Diktátorka i spása: Němci rok od pozvání uprchlíků hodnotí Merkelovou

Autor: bru/ČTK - 
1. září 2016
18:17

Tisíce uprchlíků se tísnily na budapešťském nádraží Keleti a další již mířily po dálnici směrem do Rakouska, když se loni v noci na 5. září německá kancléřka Angela Merkelová po konzultaci se svými nejbližšími spolupracovníky rozhodla, že imigrantům umožní přijít do spolkové republiky, kam většina z nich směřovala. Toto rozhodnutí pomohlo statisícům běženců, výrazně pozměnilo německou politiku a dodnes budí velké emoce.

„Jsem na to osobně hrdý, že s ohledem na naši historii můžeme takhle pomáhat,“ říká Christian Thomes z neziskové organizace Caritas. Podle něj je dobré mít kancléřku, která ve složité situaci řekne, že je nutné běžencům pomoci, a převezme zodpovědnost.

„Je to zcela pomatená politika,“ je naopak přesvědčen místopředseda Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland, který někdy o Merkelové hovoří jako o diktátorské kancléřce.

Názory z opačných pólů i aktuální preference hlavních politických stran ukazují, že rok po zásadním rozhodnutí jsou Němci v názoru na kroky šéfky německé vlády rozděleni více než kdy dříve. Nebylo tomu tak ale vždy. Loni v září měl postup Merkelové širokou politickou i veřejnou podporu.

Rozhodnutí nechat běžence přicházet bez kontroly přes německé hranice, kterými už v předchozích měsících loňského roku prošly stovky tisíc migrantů, učinila Merkelová podle německých médií po konzultaci s tehdejším rakouským kancléřem Wernerem Faymannem a také s trojicí německých politiků. Byl mezi nimi ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU), ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD) a šéf jejího kabinetu Peter Altmaier.

S předsedou sesterské CSU Horstem Seehoferem, který se později stal jedním z nejvýraznějších kritiků migrační politiky kancléřky, tehdy nemluvila, protože se mu prý nedovolala.

V rozhodování Merkelové, která nedlouho předtím pronesla známá slova o tom, že Německo situaci zvládne, hrálo roli několik faktorů. Vedle pomoci uprchlíkům, z nichž statisíce šly z válkou zničené Sýrie, to byla také snaha ulehčit Maďarsku a dalším zemím na balkánské migrační trase, které v oněch dnech nával běženců jen těžko zvládaly.

Nezanedbatelnou roli hrály ale i historické konotace. Asi nikdo v okolí kancléřky nebo v německé vládě si nedokázal představit, že by němečtí policisté či dokonce vojáci silou, nasazením slzného plynu a dalších prostředků bránili neozbrojeným uprchlíkům v překročení hranic. Takový obrázek, který by některým mohl byť jen vzdáleně připomenout doby minulé, o sobě Německo šířit nechtělo.

Svět tak naopak obletěly fotografie stovek Němců, kteří na mnichovském nádraží, ale i dalších místech skandovaným potleskem vítali uprchlíky. Podporu měla německá kancléřka i ve všech parlamentních stranách s výjimkou bavorské CSU. A i když asi o deset dnů později Německo začalo své hranice kontrolovat, azylanty do země automaticky nadále vpouštělo.

O poznání větší kritika se na Merkelovou a Berlín začala snášet ze zemí střední a východní Evropy, kde část politiků vyjadřovala nechuť nad tím, že kancléřka běžence do Evropy „pozvala“. Proti snahám o přerozdělování uprchlíků, které Merkelová podporovala, se pak postavily tvrdě zejména země Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).

Na německé politické scéně zase díky migrační krizi a postupu německé vlády začala výrazně získávat body pravicově populistická AfD, které by dnes dalo hlas kolem deseti procent voličů. Pro řadu Němců, z nichž se jich do pomoci uprchlíkům zapojilo mnoho tisíc, zase určité vystřízlivění přinesly útoky na ženy během silvestrovské noci v Kolíně nebo dvojice teroristických útoků z letošního července, které jsou dávány do souvislosti s imigranty.

Jak si Německo nakonec poradí s příchodem 1,1 milionu běženců, kteří do země loni dorazili, ukážou až další roky. Na tom, že se kroky Merkelové ze začátku loňského září zapíší do historie, se ale Thomes z organizace Caritas s politikem Gaulandem shodnou už dnes. Podle jednoho budou ukázkou německé lidskosti a otevřenosti, podle druhého důkazem hlouposti a politického selhání.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

tvujosudzmrde ( 2. září 2016 08:25 )

MRTVEJ MUSLIM (i s rodinou) ...-DOBREJ MUSLIM

tvujosudzmrde ( 2. září 2016 08:09 )

TUHLE NĚMECKOU SVINNI UPALIT NA HRANICI!!!!

cuciktojemoje ( 1. září 2016 23:33 )

Gutmenschengesindel.Harz IV krypl berlinskej!

Londoncity ( 1. září 2016 22:42 )

Rusaci se chystaji obsazovat.

Londoncity ( 1. září 2016 21:29 )

Jo, to se teda pletes, ti co tady lezou nebojuji za svou zem, isis je mezi nema taky, tak jak to teda tridit. Lidi bez pasu, nejlepsi smartphony, znackovy obleceni. Prober se

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud