Migrační krizi má vyřešit pobřežní stráž. Země EU jí daly zelenou
Břehy Evropy bude zanedlouho hlídat pobřežní stráž. Vyplynulo to ze čtvrtečního jednání ministrů vnitra států Evropské unie. Ti odsouhlasili stávající podobu návrhu, který umožní vznik a fungování budoucí společné evropské pobřežní a pohraniční stráže. Novinářům to po schůzce v Lucemburku řekl nizozemský státní tajemník pro spravedlnost a migraci Klaas Dijkhoff.
O legislativě nyní musí nizozemské předsednictví Unie vyjednávat s europarlamentem. Cílem je shodnout se na konečné podobě pravidel co nejrychleji tak, aby stráž mohla začít vznikat co nejdříve, ideálně už v létě.
Společná pobřežní a pohraniční stráž EU, jejíž zřízení navrhla Evropská komise loni v prosinci, je součástí unijní odpovědi na migrační krizi. Měla by pomáhat členským zemím s ochranou vnější hranice Evropské unie. Návrh původně obsahoval i kontroverzní ustanovení o tom, že tato síla by mohla v určité členské zemi Unie začít působit i bez jejího předchozího souhlasu. To se ale změnilo.
„To je důležité. Bude intervenovat vždy se souhlasem členské země. Státní suverenita nesmí být zpochybněna,“ řekl novinářům eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopoulos. Institucí, která bude mít „vedoucí“ roli, bude podle něj v tomto ohledu Evropská komise, ovšem vždy prý ve spolupráci s členskými zeměmi Unie.
Dijkhoff připomněl, že jednání o konečné podobě legislativy s europarlamentem teprve začínají. „Nemůžeme vám tak teď ještě přesně říci, jak bude pobřežní stráž vypadat,“ řekl. Podle původního návrhu Komise by měla vzniknout rozšířením funkcí stávající agentury Frontex a k dispozici by měla mít nejméně 1500 důstojníků nabídnutých členskými zeměmi Unie.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.