Řecko vrátí 750 běženců zpět do Turecka. Rakousko nasadí vojáky na obranu hranic

Agentura AP již dříve s odvoláním na nejmenované řecké úředníky napsala, že deportace uprchlíků z Řecka do Turecka zřejmě začnou v pondělí z řeckého ostrova Lesbos. Na cestě by migranty měl provázet silný policejní doprovod, v eskortě se počítá s jedním policistou na jednoho migranta.

Deportované mají z uprchlických táborů přepravit k pronajatým lodím autobusy. Na operaci by se podle zdroje z řecké vlády měly podílet asi čtyři stovky policistů z unijní agentury Frontex.

Pašeráci lákají uprchlíky přes Facebook. Místo Řecka nabízejí cestu do Itálie

Asi 750 uprchlíků by mělo být z Lesbu do Dikili dopraveno od pondělí do středy na palubě dvou tureckých lodí, které budou pod velením Frontexu, uvedla řecká agentura ANA.

Za každého vráceného uprchlíka přijmou jiného

Zelenou celé operaci dal řecký parlament v pátek, když schválil ve zrychleném řízení příslušný zákon. Zákon vychází z dohody Bruselu s Ankarou, že běženci, kteří připlují po 20. březnu z Turecka a v Řecku nedostanou azyl, budou vráceni do Turecka. Za každého Syřana má EU přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Uprchlíci budou moci být vraceni zpět i proti jejich vůli. Případ každého běžence ale musí být přezkoumáván individuálně.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a ochránce lidských práv znepokojuje, že registrační střediska v Řecku se změnila v tábory, kde jsou zadržováni uprchlíci, kteří riskovali své životy a draze platili za přepravu do Evropy, aby nakonec byli odesláni zpět do Turecka. Mají také obavy ohledně péče o migranty, jakož i o to, že někteří mohou být nuceni vrátit se zpět do válčící Sýrie.

„Nemůžeme zpátky,“ řekl stanici BBC jeden z běženců. „Zopakujeme si cestu znovu a znovu, pokud to bude zapotřebí, protože utíkáme pryč, abychom si zachránili život,“ dodal.

Chovanec stopnul přijímání křesťanských uprchlíků. Dalších 25 chce z Česka pryč

V Turecku už připravují zázemí

Turecko připravuje dvě střediska pro migranty, vracené z Řecka. V Çeşme, ležící naproti řeckému ostrovu Chios, jsou podle starosty už nataženy elektrické kabely a vodovodní trubky na určené místo. Počítá se s postavením stanů, kde se budou snímat otisky prstů, a sanitárních zařízení. Turečtí představitelé trvají na tom, že tyto střediska poslouží jen k registraci migrantů, kteří mají být co nejrychleji odesláni do utečeneckých táborů. Druhé středisko má vzniknout u Dikili, ale podle zpravodaje britské stanice BBC bylo toto místo pusté.

O životaschopnosti unijního plánu panují podle BBC silné pochyby, a to v neposlední řadě kvůli obavám ze špatného zacházení s uprchlíky v Turecku, které některé organizace i některé unijní státy odmítají uznat za „bezpečnou zemi“.

Touha umřít v domovině i reportáž Primy: Co žene uprchlíky pryč z Česka?

Zvláštní zástupce OSN pro mezinárodní migraci Peter Sutherland podle britského listu The Guardian varoval, že deportace lidi bez posouzeních jejich žádostí o azyl by představovalo porušení mezinárodního práva.

V Řecku je přes 52 tisíc uprchlíků, kteří se tam nahromadili po uzavření takzvané balkánské trasy, po níž loni do Evropy přišlo přes milion běženců. V Turecku je zhruba 2,7 milionu syrských uprchlíků.

Rakousko nasadí vojáky

Rakousko plánuje nasadit vojáky v Brennerském průsmyku na hranicích s Itálii, aby pomohli zvládnout očekávaný nárůst počtu migrantů, využívajících cestu přes Středozemní moře. Uvedl to rakouský ministr obrany Doskozil v rozhovoru s německým listem Die Welt.

„Protože vnější hranice EU nejsou účinně chráněny, Rakousko brzy zpřísní kontrolu svých hranic," řekl Doskozil. Připomněl, že jen minulý týden přes centrální část Středozemního moře připlulo do Evropy na 5000 migrantů. „Až se počasí zlepší, jejich počet prudce vzroste," dodal. Vojáci by podle něj mohli podporovat pohraničníky a také pomoci při registraci migrantů, rozdávání humanitární pomoci či při deportacích.

Podívejte se, jak to vypadá v uprchlickém táboře Idomeni v Řecku: