Trpící děti, pochybná svatba i pavučina lží. Uprchlická krize zatřásla Českem

  • Autor: sou - 
    30. 12. 2015
    06:00

    Zatímco si svět migrační vlnu promítl do tragického úmrtí chlapce na turecké pláži, Češi mají za sebou v roce 2015 řadu dílčích uprchlických epizod. Běženci se vydávali za Syřany jen proto, aby mohli pokračovat do Německa, ombudsmanka kritizovala detenční zařízení kvůli dětem a cizinecká policie musela zvládnout i nápor nelegálních migrantů na nádraží v Břeclavi. Navíc se krátce před Vánoci podařilo z jednoho z uprchlických zařízení uprchnout třem mužům. 

  • 1.Po mužích přišly skupiny žen s dětmi

    Policie od začátku uprchlické krize několikrát zaznamenala změnu trendu migrace. Zatímco na začátku platnosti bezpečnostních opatření se přes Česko snažily dostat malé skupinky do deseti mužů, po několika měsících se jednalo už o ženy a děti v počtu přesahujícím i stovku lidí.


    „V jižních Čechách se dokonce několikrát objevily případy samotných cestujících žen s dětmi, bez mužů, což je i s ohledem na jejich náboženské vyznání nezvyklé,“ uvedla mluvčí Cizinecké policie ČR Kateřina Rendlová.

     

    Od září se trend pak opět změnil. Uprchlíci se opět přes Česko snažili dostat v malých skupinkách. Za pomoci převaděčů zkoušeli přejít v noci zejména mladí muži a v menší míře rodiny s dětmi. Nejvíce případů zadržení nelegálních migrantů bylo v Jihomoravském kraji.


    Uprchlíci obecně se navíc snažili České republice vyhnout.

     

    Čeští policisté při akci odhalili pětici migrantů z Afriky.Čeští policisté při akci odhalili pětici migrantů z Afriky. | Policie ČR

  • 2.Rekordní zásah na břeclavském nádraží

    Přes dvě stě uprchlíků bylo zadrženo na břeclavském vlakovém nádraží na začátku září při pokusu dostat se vlakem do Německa. Nejpočetnější skupina 176 cizinců byla zajištěna ve vlaku Metropol z Budapeště do Berlína. 38 dalších pak cestovalo ve spoji z Vídně do Berlína.

     

    „Z celkového počtu zajištěných cizinců bylo 115 mužů, 38 žen a 61 dětí. Pokud jde o státní příslušnosti, převažovali občané Sýrie (196), pak už šlo o jednotlivce – Pákistán 7, Afghánistán 5, Bangladéš 4, Irák 2,“ uvedla tehdy Rendlová. Většina migrantů neměla žádný cestovní doklad, prokazovali se pouze jízdenkou na vlak. Cizinci byli v rámci Jihomoravského kraje rozmístěni do tělocvičen v budovách policie v Brně, Hodoníně a v Břeclavi.

     

    Blesk byl u kontroly, kterou podnikli v Břeclavi policisté ve vlaku z Vídně.Blesk byl u kontroly, kterou podnikli v Břeclavi policisté ve vlaku z Vídně. | Jiří Nováček

  • 3.Číslovaní se stíny holocaustu

    Světová média si na Česku „smlsla“ kvůli číslování při zadržení 214 uprchlíků. Kritici to přirovnali k praktikám z doby 2. světové války. „Tento přístup je nepřijatelný. To jsou obrázky, které se nemohou akceptovat, protože nám připomínají postupy nacistů. 70 let po tomto hororu nemůžeme nečinně přihlížet těmto nelidským přístupům,“ řekl například Ruth Dureghello rakouskému serveru Krone.at.

     

    Policie se ale hájila mimořádností situace. „Došlo k záchytu téměř dvou set nelegálních migrantů v jednom vlaku a bylo nutné a především v zájmu samotných cizinců, aby nedošlo k rozdělení rodin s dětmi, jejichž příslušníci nezřídka ani ve vlaku samotném nebyli pohromadě. Bez řádného označení nemohli policisté zaručit umístění jednotlivých rodin do jednoho zařízení,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Josef Bocán. 

     

    Popis identifikačních údajů na tělo je podle Bocána zcela běžnou praxí i v jiných oborech, například v porodnicích u příležitosti narození dítěte, právě s cílem vyloučení případné záměny.

     

    Číslování uprchlíků v BřeclaviČíslování uprchlíků v Břeclavi | ČTK

  • 4.Lži uprchlíků na cestě do Německa

    Běženci bez dokladů dokázali lhát o řadě věcí. Například se dělali mladší, aby zamířili raději do dětských domovů než do uprchlických center. Nejenže získali lepší podmínky, ale navíc měli i větší šanci na útěk. Policie je proto v reakci začala posílat na rentgen, který určil jejich skutečný věk.

     

    Další lží, kterou využívali k pokračování cesty do vysněné destinace, bylo zamlčení vlastní státní příslušnosti v době, kdy Německo svolilo k vydání azylu pro Syřany. Uprchlíci bez dokladů tak často svou situaci zneužívali. „Tlumočník potvrdil, že nepoužívají klasický dialekt, který používají Syřané. Označil je za Iráčany. To se také poté ověřilo nalezením jejich dokladů například v zavazadlech a poté to i přiznali,“ řekla Blesk.cz Rendlová.

     

    I při přesunu z uprchlického zařízení v Bělé si 81 mužů začalo vymýšlet různé příbuzenské vazby jen proto, aby je cizinecká policie nemohla převézt do Drahonic. Vydávali se tak za bratrance nebo strýce rodin, které v Bělé mohly zůstat. „Někteří nám dokonce sdělili, že uzavřeli přímo v zařízení muslimský sňatek a trvali na jeho akceptování ze strany policie,“ vysvětlila mluvčí Cizinecké policie ČR.

     

    České republice hrozí příliš přistěhovalců kvůli vlastním zákonům. Když totiž udělí imigrantovi azyl, otevře tak dveře i jeho rodině.České republice hrozí příliš přistěhovalců kvůli vlastním zákonům. Když totiž udělí imigrantovi azyl, otevře tak dveře i jeho rodině. | Foto: Petr Novotný a archiv

  • 5.Kritika ombudsmanky Šabatové

    Vlastní kapitolou uprchlické krize je ombudsmanka Anna Šabatová. „V zařízení se porušuje Evropská úmluva o lidských právech a Úmluva o právech dítěte. Děti zde žijí v objektivně horších podmínkách, než mají čeští vězni,“ rozčílila se například v říjnu v Bělé-Jezové s odkazem na prostory bývalého vojenského zařízení. „Rodiče jsou poníženi před svými dětmi. Jsou do zařízení přepravováni v poutech. Jsou zavření za čtyřmetrovým plotem s ostnatým drátem,“ dodala.

     

    Ministerstvo vnitra ale uvedlo, že uprchlíci v Bělé mají nejen dětský koutek, novou dětskou ordinaci, ale i týdenní program aktivit na trávení volného času. Ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi je k dispozici uprchlíkům i sociální šatník, ze kterého si můžou vzít teplé oblečení.

     

    Na chodbách jsou pak instalovány veřejné telefonní automaty, které uprchlíci používají ke komunikaci se zbytkem svých příbuzných. Stále ale platí, že ven nikdo jen tak nesmí.

     

    Dětské centrum v BěléDětské centrum v Bělé | Ministerstvo vnitra ČR


  • 6.Hádky, napadání, bitky a hladovka

    Cizinecká policie musela řešit i několik potyček a bitek mezi cizinci umístěnými v jednotlivých detenčních zařízeních. Ve Vyšních Lhotách se například popralo osm Pákistánců a jeden Iráčan kvůli sledování programu v televizi. 


    Další bitka proběhla i v Drahonicích v zařízení určeném pouze pro muže. „Jednalo se o dvě skupiny, které tam na sebe dlouhodobě ne moc dobře reagují. Různě se napadaly jak verbálně, tak lehce fyzicky už dříve,“ upřesnila Rendlová. Konkrétně šlo o deset Ukrajinců a desítku Pákistánců.

     

    Přes 40 uprchlíků pak v detenčním zařízení v Drahonicích tvrdilo, že drží hladovku. Tři z nich se pak pořezali, a jeden dokonce zaútočil na člena bezpečnostní agentury. Při následném policejním zákroku prorazil hlavou skleněnou výplň dveří. Pořezaný muž byl namístě ošetřen, pracovník bezpečnostní agentury zraněn nebyl. Uprchlíci nakonec od hladovky ustoupili, prý ze solidarity s rodinami obětí teroristických útoků v Paříži z 13. listopadu.


    Dentenční zařízení pro uprchlíky v DrahonicíchDentenční zařízení pro uprchlíky v Drahonicích | Blesk - Jana Ulrichová

  • 7.Svatba uprchlíka s Češkou

    V Drahonicích byla i uprchlická svatba. Tunisan (26) si tam vzal Češku (52). „Tento pár se stýkal už v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá–Jezová, kam žena za cizincem docházela a policii o úmyslu uzavřít v zařízení sňatek informovala už tehdy. Po otevření zařízení v Drahonicích byl muž z Bělé–Jezové přemístěn a „sňatek“ se tedy konal zde,“ popsala Rendlová z Cizinecké policie ČR.

     

    Po svatebním obřadu si ještě novomanželé stačili rozkrojit svůj dort. Chvíli po poledni ale pak nevěsta spolu se svatebčany a farářkou opustila detenční zařízení v Drahonicích, kde její manžel musel zůstat.

     

    Podle cizinecké policie ale tento sňatek nejspíš nebude platný. Každý cizinec totiž musí před uzavřením manželství doložit, že je v Česku legálně. Tunisan přitom v Drahonicích čeká na vyhoštění a na místní matrice o svatbě, kterou oddala farářka, neměli žádný záznam. Nevěsta z tábora odešla po hodině, aniž by tu pár strávil společnou svatební noc.

     

    Uprchlík z Drahonic si vzal Češku.Uprchlík z Drahonic si vzal Češku. | Blesk.cz/Profimedia/Jana Ulrichová

  • 8.Útěk tří migrantů z Vyšních Lhot

    Krátce před Vánoci se třem mužům z detenčního zařízení ve Vyšních Lhotách podařilo utéct a podle Cizinecké policie ČR pokračovali v cestě do Německa. „Provedeným šetřením bylo zjištěno, že se jedná o státního příslušníka Afghánistánu, který v zařízení vyčkával realizace správního vyhoštění, dále státního příslušníka Libye a Alžíru, kteří měli být vráceni na základě readmisního řízení do Rakouska,“ uvedla Rendlová. 

     

    Podle ní bylo bez pochyb zjištěno, že se nejedná o osoby napojené na organizovaný zločin ani jinak nebezpečné osoby. „O všech třech cizincích je známo, že vyvíjeli intenzivní snahu o propuštění s cílem požádat v jiném členském státě EU o mezinárodní ochranu,“ upřesnila Rendlová.

     

    Policie prý neprodleně zahájila pátrání po všech třech osobách včetně opatření na hranicích České republiky a dále zahájila šetření směřující ke zjištění všech okolností útěku i jeho provedení. Z předběžných zjištění nejde ale ani vyloučit selhání lidského faktoru.



    Cvičení na Labi: Požár nákladní lodi s uprchlíkyCvičení na Labi: Požár nákladní lodi s uprchlíky | HZS Ústeckého kraje

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Další videa
Články odjinud