Restaurace, divadlo a wifi zdarma: Uprchlický tábor v Calais se mění v město
Když ho na jaře otvírali, byla to změť několika stanů na písečném náspu. O osm měsíců později je ale z tábora na okraji francouzského Calais miniměstečko, které svým obyvatelům nabízí jak kulturní vyžití, tak třeba obchody a restaurace. V noci ale není radno vycházet.
V táboře, kterému se přezdívá Džungle, je k dispozici více než tucet obchodů, několik restaurací, knihoven, a dokonce provizorní hotel. Nezbytné je samozřejmě také informační centrum nabízející rady, jak dostat v Británii azyl.
Tou nejživější částí tábora je ovšem tržnice. Její součástí je také divadlo ve tvaru kopule, ke kterému patří i umělecká galerie a eritrejský noční klub, který nabízí velmi silné pivo (a to i přesto, že víc než polovina Eritrejců jsou muslimové). Najdete tu také knihkupectví, vtipně pojmenované Knihy džungle. Jsou zde také mešity a kostely, včetně dřevěného pro eritrejskou a etiopskou ortodoxní církev.
Charitativní organizace se v Džungli snaží uspokojit alespoň základní potřeby migrantů. Zajišťují jim teplé jídlo, staví dřevěné chatrče, a shání dokonce lidskoprávní služby. Pro děti zde dokonce postavili hřiště s dřevěnými prolézačkami.
Každou sobotu se navíc pro ženy koná „den krásy“, kdy jsou v provizorní budově k dispozici masáže a další péče, zatímco muži hrají domino a stolní fotbal. Restaurací je na výběr celá řada – od kurdských přes eritrejské až po afghánské.
Přestože přes den je atmosféra uvolněná, v noci se nálada mění a z tábora se stává temné místo. Bylo už dokonce zaznamenáno několik pokusů o infiltraci britských islámských radikálů, kteří se převlékli za humanitární pracovníky. V jednu hodinu pak propuká to, čemu místní říkají intifada. Skupiny migrantů vedené pašeráckými gangy se snaží zastavit projíždějící kamiony a auta a dostat se s nimi do Británie.
Obyvatelé Calais to popisují jako skutečnou guerillovou válku. Policisté se často dostávají pod palbu kamení a proti útokům migrantů jsou v podstatě bezmocní. To ukazuje i případ českého řidiče kamionu, kterému uprchlíci minulý měsíc prohodili oknem dřevěný kůl.
Útoků na kamiony se ale neúčastní zdaleka všichni z čtyř a půl tisíc lidí žijících v táboře. Většinu odrazuje děsivé množství lidí, kteří za nelegální přechod zaplatili životem. „Doufal jsem, že se do Británie dostanu, ale nechci podstupovat takové riziko. Přežil jsem občanskou válku v Dárfúru a v poušti a takový risk si proto nedovolím. Nikdo nechce v Džungli zůstat. Mnozí ale říkají, že pokud se nedostanou do Británie, raději tady zemřou,“ řekl deníku Daily Mail pětadvacetiletý Súdanánec, který v táboře čeká na udělení azylu.
nas.rat jim do huby zm.rdum