Uprchlík nové generace: Orientuje pomocí Facebooku a GPS, komunikuje po WhatsAppu

I ti nejchudší z nejchudších u sebe na své obtížné cestě mají chytrý telefon a přídavnou baterii. Mají samozřejmě levné přístroje s omezeným vybavením, které výrobce vyvinul přímo pro arabský trh. Před nebezpečnou plavbou z Turecka do Řecka přístroj obyčejně obalí plastovou fólií, to pro případ, že by se nafukovací člun převrhnul.

Mladý Kurd Rabvar Máu ze syrského města Rás al-Ajn u hranic s Tureckem vypadá po příchodu na budapešťské Východní nádraží (Keleti) unaveně a ztrhaně. Část cesty od srbských hranic ušel se svými čtyřmi druhy pěšky. Přespávali v lese. V pravé kapse úzkých riflí má zastrčený mobil, v levé je externí baterie sloužící jako energetická banka. "Vystačí, abych telefon třikrát plně nabil," řekl Máu.

Mobil je pro něj tím nejdůležitějším pomocníkem na cestě, která skončí v Hannoveru, pokud vyjdou všechny plány. Běženci cestu do Německa hledají pomocí bezplatných aplikací a satelitní navigace GPS. V rámci uzavřených skupin na Facebooku a WhatsApp si předávají kontakty na místní převáděče, kteří je za dostatek peněz přes nejbližší hranici dopraví nákladním autem, lodí, nebo je případně i převedou pěšky.

Maďarská kameramanka přišla o práci: Kopala do uprchlíků

Vedle toho běženci na chytrých telefonech sledují zprávy. Kde jsou úkryty? Kde je největší nebezpečí, že je maďarská policie zadrží a zaregistruje? Jak píše agentura DPA, někteří syrští uprchlíci si stáhli aplikaci Gherbetna (Naše touha po domově), která jim poskytne nejen praktické informace, ale i možnost spojit se s ostatnímu uprchlíky, kteří jsou v jejich blízkosti.

"V každé zemi jsme zaplatili zhruba 20 eur za předplacené karty," řekl Máu. Karta, která umožňuje přístup na internet a telefonovat, je pro něj tak důležitá, že ji v mobilu zprovozní ještě dříve, než si koupí jízdenku na rakouské hranice.

To, jak důležité jsou pro běžence mobily a internet, zjistili již maďarští dobrovolníci. V Budapešti jedna skupina aktivistů z Greenpeace zřídila pro uprchlíky internet. "Informace a spojení s přáteli a známými je tady pro lidi to nejdůležitější," řekla mluvčí maďarské pobočky Greenpeace Flóra Hevesiová. Za krátkou dobu si zde přes 100 uprchlíků nabilo telefon a využilo internet. Prozatím podle Hevesiové aktivisté zůstávají v maďarském hlavním městě, pokud ale budou potřeba jinde, přesunou se, například do uprchlického tábora Röszke na maďarsko-srbské hranici.

Češi jeli s pomocí do Maďarska. Uprchlíci je vítali s otevřenou náručí

Na osmé koleji, odkud vlaky odjíždějí na Západ, sedí skupina mladých mužů. Tito Syřané patří k drúzské menšině. Sice to nejsou vládní oponenti, ale i tak chtěli pryč - kvůli válce totiž nemají práci a životní náklady se zvedly. Zatímco v jejich vesnicích a městských čtvrtích nehrozilo letecké bombardování, museli čelit příležitostným granátovým útokům rebelů či sunnitských teroristů.

"Máme teď všichni vybité baterky," řekl jeden z nich. "Se svou rodinu v Sýrii nejsem už pět dní v kontaktu." Až přijde do Rakouska, chce si obstarat novou SIM kartu. V Srbsku, vypráví, si od pouličního obchodníka za spoustu peněz koupil falešnou kartu.

Před Východní nádraží se mezitím dostavili lovci duší, kteří si myslí, že jen GPS k orientaci nestačí. Příslušníci jedné křesťanské sekty rozdávají brožurky s citáty z bible v angličtině a v arabštině. Ani ne o deset metrů dál stojí skupina postarších Arabů v béžových vestách. Na nich je nápis "Islámské hnutí". Vousatí muži jsou přátelští, rozdělují hygienické balíčky, jablka, chleba a sýr. Když se jich ale člověk zeptá, kdo tu pomoc platí, jsou náhle velmi odměření.