Zátah na uprchlíky na nádraží v Břeclavi: »Překonat ostnatý drát nebyl problém«
Nočními mezinárodními rychlíky přicestovalo v noci na neděli do Česka 49 běženců. V akci bylo 30 příslušníků cizinecké policie, Blesk jejich práci sledoval.
Břeclav, sobota 23:45 hodin. Na nástupiště přijíždí vlak Chopin z Vídně směřující do Německa. Policisté se rozdělují na skupiny a okamžitě míří do vagonů. Na kontrolu mají jen pár minut. „Nejvíce jich bývá za lokomotivou,“ poznamenává jedna z policistek.
Hned za dveřmi prvního vozu narazí na cizince, který má, stejně jako všichni ostatní později zadržení, platnou jízdenku. Nikoliv už doklady. Ven se mu nechce. Na peróně mu na ruku policista píše pořadové číslo a zkratku, odkud přijel.
„Dělá se to, pokud v krátké době přijedou po sobě dva vlaky, a jen u velkých skupin, aby se utečenci nepomíchali, protože se poté rozhoduje o tom, kam jsou případně vráceni,“ vysvětluje Kateřina Rendlová, mluvčí cizinecké policie.
„Tady jsou další. Je jich hodně. A tady ještě jeden,“ zní z útrob vagonů. V uličce jsou lidé na útěku z domova doslova našlapáni jeden na druhém. Povětšinou jen muži.
„Chceme do Německa. Prý je tam dobře, aspoň mi to po internetu psal známý. Na cestě jsme měsíc. Překonat maďarské hranice s ostnatým drátem nebyl problém,“ tvrdí Mohamad Elal ze Sýrie. Z mnohých počáteční obavy ze zadržení opadly, usmívají se nebo vytahují cigarety. Vzápětí nastupují do autobusů a jsou odváženi do policejní tělocvičny.
Neděle 00:45, na břeclavském nádraží není po policejní akci ani památky. V rychlíku Metropol z Budapešti nebyl uprchlík ani jeden.
naidka:
Nedojímá mě žádná fotografie s děcky. Když se rodiče vydají do Evropy přes moře na nějakém gumovém člunu, riskují životy svoje i těch děcek. Je to jejich věc a jejich rozhodnutí.