Evropou jde vlna 5000 migrantů. Do Česka dorazí tento týden, už je v Maďarsku
Do Německa míří vlna až 5000 tisíc uprchlíků, která se nakupila po několikadenní blokádě hranic v Makedonii. Část lidí už je v Maďarsku, během pondělka tu hranice překročilo rekordních 2093 běženců. A jakkoli mluvčí české cizinecké policie mírní obavy, ještě v průběhu tohoto týdne se migranti můžou dostat i do Česka.
Makedonie o víkendu fakticky ukončila blokádu hranice s Řeckem. Během jediného dne se tak přes Makedonii do Srbska dostalo přes 5000 běženců, kteří míří do Maďarska a dále pak do Německa.
Podle mluvčí Cizinecké policie ČR Kateřiny Rendlové se většina uprchlíků vydá z Maďarska do Německa přes Rakousko. A jen minimum běženců se dá na cestu přes Slovensko a Česko. Jenže je to právě cizinecká policie, která hlásí týden co týden nové rekordy v záchytu uprchlíků. A vévodí jím právě směr z Maďarska.
Cizinecká policie ani tak přitom neplánuje změnu bezpečnostních opatření. „Naše kontroly jsou intenzivní a každodenní záchyty to ukazují, že my ty migranty na našem území zachytávat umíme a na tohle nebudeme nějak speciálně reagovat například změnou opatření,“ uvedla pro Blesk.cz Kateřina Rendlová.
Obecně se příliv běženců do Česka stupňuje. Policie o víkendu zajistila 235 běženců a za celý minulý týden jich bylo 372. Denní průměr odhalených běženců se tak zvýšil na 53, před týdnem to bylo 44. Na začátku zvýšených kontrol policisté většinou odhalovali menší skupiny běženců. V současnosti zadržují mnohem větší skupiny, v kterých bývá i několik desítek lidí.
Do Maďarska se dostalo 2000 uprchlíků za den
Během pondělí překročilo srbsko-maďarské hranice rekordních 2093 uprchlíků. Podle tamní policie jde o zatím nejvyšší počet migrantů za jediný den. Rekord padl před dokončením čtyřmetrového plotu, který má zabránit přílivu migrantů. Jeho stavba by měla být hotová na konci srpna.
Rakouský kancléř chce závazné kvóty
Rakouský kancléř Werner Faymann v úterý kritizoval nejen Českou republiku za odmítání kvót na rozdělení uprchlíků v rámci Evropské unie.
„Země jako Česká republika, ale i další, Polsko, baltské země, nechtějí závazné kvóty. A to je třeba kritizovat. Protože bez těchto závazných kvót se nepohneme dál,“ řekl Faymann. Problém řešení uprchlické krize proto podle něj není v Evropské komisi, ale ve státech střední a východní Evropy.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru zmínil, že kvóty migraci rozhodně nevyřeší. Měla by se hlavně řešit ochrana vnějších hranic EU a návratová politika.
Migraci nevyřeší kvóty, ale ukončení války v Sýrii a Libyi, pomůže ochrana vnějších hranic EU a fungující návratová politika.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 25. Srpen 2015
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) uvedl, že uprchlíky do Německa a Rakouska vede hlavně jejich štědrý systém. Nikoliv neschopnost okolních zemí. Navíc přes svůj Twitter vyzval, že by se mělo mluvit hlavně o obraně unijních hranic.
Pojďme se bavit o razantní společné obraně unijních hranic. Ne si házet horké brambory přes sousedský plot.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 25. Srpen 2015
Ani ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve kvótách rozhodně nevidí záchranu. Obzvlášť pokud se situace nebude řešit přímo v zemi původu uprchlíků.
Verim, ze si rakousky kancler nemysli, ze jsme schopni prijmout vsechny, kteri do Evropy miri.
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 25. Srpen 2015
Podle současného evropského azylového systému se musí o běžence postarat ta země, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko.
Česká vláda schválila, že do konce roku 2017 přijme celkem 1500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a 400 pak v roce 2017. Zhruba 1100 lidí by měla ČR převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů – tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě.
