„Italka znásilněná běženci“, „Kvůli muslimům zakázali vánoční strom na náměstí v Bruselu“ – podobných zpráv je na internetu k nalezení celá řada. Co je spojuje? Nezakládají se na pravdě, mají pouze sloužit k šíření paniky a obav. V souvislosti s uprchlickou krizí přibývá podobných fám hlavně o imigrantech a muslimech. Někdy bývá obtížné je odlišit od seriózních informací. Přinášíme proto ukázku typických „hoaxů“ a tipy, jak lživou či překroucenou zprávu rozeznat.
V posledním týdnu se na sociálních sítích objevil otevřený dopis Ústředí muslimských obcí směřovaný Czeslawu Walkovi, řediteli Prague Pride, který vyjadřuje nesouhlas s existencí festivalu. Jde však o podvrh, který začala šířit nově vytvořená stránka Čeští muslimové proti Prague Pride.
Ústředí muslimských obcí (ÚMO) se od dopisu veřejně distancovalo mimo jiné prostřednictvím iniciativy HateFree, respektive Agentury pro sociální začleňování, což je česká vládní organizace. „Jedná se o podvrh a zneužití našich jmen. Na tvorbě dopisu jsme se ani já, ani předseda pan Alrawi žádným způsobem nepodíleli,“ uvádí Vladimír Sáňka, místopředseda ÚMO. „Vzhledem k rostoucím negativním náladám ve společnosti považujeme tyto kroky za účelovou provokaci, která má v očích veřejnosti poškodit české muslimy.“
S tímto názorem souhlasí i Lukáš Houdek ze zmiňované iniciativy HateFree. „Lidé, kteří dané hoaxy tvoří, jsou různí a mají různé motivace. Jednou z nich může být snaha poškodit určitou skupinu lidí a navodit strach a nenávist vůči ní. To často dělají lidé, kteří se snaží daného strachu obyvatel využít pro svůj vlastní prospěch nebo politické zájmy. Hoaxy ale tvoří například také trollové, kteří se tím prostě jen baví.“
Tento hoax se dočkal na českém internetu poměrně velké popularity. Billboard údajně láká Afričany, aby se přestěhovali do Finska, kde mají možnost beztrestně znásilňovat bílé ženy. Ve skutečnosti ale žádný takový billboard neexistuje, vznikl jen pomocí Photoshopu. Původní africká verze upozorňuje ženy, aby v případě znásilnění vyhledaly lékařskou pomoc.
„Hoaxy týkající se některých skupin – aktuálně zejména muslimů nebo imigrantů – stupňují napětí ve společnosti. Lidé se obecně bojí toho, co neznají. Většina občanů Česka nemá s muslimy nebo uprchlíky reálné zkušenosti, a proto je zcela odkázána na to, co čte nebo vidí v médiích nebo na sociálních sítích. Záplava těchto negativních zpráv pak v lidech prohlubuje frustraci a může nakonec vést k rostoucí agresivitě,“ varuje Houdek.
Tato fáma o vánočním stromu je na českém internetu rovněž velmi oblíbená. Vznikla v roce 2012. Muslimům podle ní vadí křesťanské svátky a požadují jejich zákaz. V Bruselu dokonce měli protestovat proti vánočnímu stromku na náměstí. Hoax sdílela i některá česká média.
Ve skutečnosti bylo vše trochu jinak. Radnice se daný rok rozhodla vztyčit na náměstí Grand Place sochu představující vánoční strom. Mluvčí radnice Perrine Marchalová se vyjádřila, že šlo o pokus o modernizaci vánočního symbolu. Stromek byl navržen tak, aby lidé mohli vylézt až na vrchol. Obyvatelé Bruselu však nesdíleli nadšení radnice a proti stromku protestovali, proto v roce 2013 měli na náměstí opět živý strom.
Hoaxů je několik typů. Jedním je překroucení reálné události. „Největší britský aquapark například v srpnu pořádá dvouhodinovou party pro muslimské ženy, kde garantují jen ženský plavecký personál a doporučují návštěvnicím dodržovat dresscode v symbióze s arabskými zvyklostmi. Jeden z britských serverů pak z této tematické party, které aquapark běžně pořádá i v jiných kontextech, vytvořil zprávu s titulkem, ze kterého vyplýval celoplošný zákaz bikin,“ nastiňuje Houdek.
Internetem prolétla fotka mladé – prý italské – dívky, která byla údajně znásilněna několika uprchlíky. Dívka skutečně znásilněna byla. Ale ne v Itálii a ne uprchlíky.
Na fotografii uvedené popiskem „Násilníci společně s ostatními zadrženými v cele předběžného zadržení“ jsou ve skutečnosti domnělí žoldnéři bojující za Kaddáfího z roku 2011. Na druhé fotce není znásilněná Italka Amelie Tancierová, která není dohledatelná, nýbrž šestnáctiletá Chrystal z USA, která byla údajně znásilněná v roce 2008 Casey Mundlingem (bělochem).
Na obrázku, který původně vznikl na zahraničních protiislámských webech, je zachycena malá holčička. Tu údajně v Norsku znásilnili čtyři muslimové. Jedná se ovšem o podvrh. Jde totiž o reklamní fotografii z fotobanky od Kevina Curtise s názvem Dívka držící chipsy a sladkosti.
Samotný příběh je inspirován zhruba dva roky starým případem z Norska. Dle informací z norských webů šlo o čtyři nezletilé pachatele, kteří měli mít opakovaně sexuální styk s nezletilými dívkami. Z důvodu ochrany údajů nezletilých pachatelů nebylo v médiích uvedeno, z jakých států pocházejí ani jaké je jejich náboženství.
Fotka ženy, která drží v náručí bezhlavé dítě, šokovala tuzemský internet. Obrázek byl dáván do souvislosti s muslimy a islámem. Ve skutečnosti ale neměl příběh s muslimy a islámem nic společného.
Původ fotografie je podle HateFree zřejmě na čínském webu Yaoxixi.com. Ten přinesl 16. března 2015 zprávu o tragické autonehodě v kambodžské provincii Oddar Meanchey. Zpráva kromě informací přináší také galerii drastických fotografií. Uvedený snímek je jednou z nich.
Na sociálních sítích se v červnu objevila fotografie, na které údajně vidíme armádu uprchlíků v italském přístavu.
Ve skutečnosti je obrázek poněkud staršího data. Na fotce je italská loď Vlora, která byla 7. srpna 1991 v albánském přístavu Drač napadena davem přibližně dvaceti tisíc utečenců, a kapitán byl donucen odvézt tyto lidi do Itálie. Většina uprchlíků byla vrácena zpět do Albánie.
„V případě hoaxů se často jedná o naprosto vymyšlené zprávy, které jsou buď textového charakteru – často založené na nějakém falešném svědectví nebo zkušenosti, případně na nějaké fotografii nebo videu, jehož původ je často někde úplně jinde, v úplně odlišném kontextu. Ověření fotografie je přitom velmi jednoduché. Použít můžete službu TinEye, případně možnost vyhledávání podle obrázku na Google.com,“ popisuje Houdek.
9°C
