Maďarsko jde tvrdě proti imigrantům. Postavilo se Bruselu a nenechá si je vrátit

Rozhodnutí Maďarska nebrat zpět migranty je podle českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) reakcí na situaci kolem kvót. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jednostranné vypovídání dohod není možné.

Maďarsko v poslední době čelí velké vlně migrantů, kteří na jeho území pronikají zejména ze Srbska za pomoci převaděčů. Jen od začátku letošního roku se tak do Maďarska podle úředních údajů dostalo přes 60 tisíc běženců pocházejících především ze zemí Blízkého východu a ze severu Afriky.

„Pes by si ode mě kůrku nevzal.“ Europoslanec zmínil svou uprchlickou zkušenost

Loď je plná, míní Maďaři

Kovács uvedl, že důvodem pozastavení azylové dohody je „ochránit maďarské zájmy“. „Loď je plná,“ řekl v narážce na vysoký počet ilegálních migrantů, s nímž se jeho země v současné době potýká.

„Maďarský azylový systém je přetížený, je nejpřetíženější mezi členskými státy EU, které jsou zasaženy ilegální migrací,“ citovala agentura Reuters z prohlášení, které později vydal kabinet premiéra Viktora Orbána. „Maďarská vláda využila všechny kapacity, které má k dispozici. Situace vyžaduje rychlou reakci. Maďarsko v této eskalující situaci musí podniknout kroky ještě před rozhodnutím EU,“ zdůrazňuje se v dokumentu.

Maďarský plot versus švédská náruč. Uprchlické kvóty rozdělily Evropu

Brusel žádá vysvětlení

Evropská komise v první reakci podle Reuters uvedla, že zmíněná dohoda žádné své vypovězení nepředpokládá a že požádala Maďarsko o vysvětlení oznámeného kroku. Budapešť prý ostatním zemím sdělila, že jde o technický problém, a EU chce vědět, co bylo k jeho odstranění učiněno.

Maďarská vláda minulý týden v souvislosti s vlnou uprchlíků oznámila, že na hranicích se Srbskem nechá postavit čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot, který by měl pomoci zabránit nekontrolovatelnému pronikání migrantů. Ve středu by ministerstvo vnitra mělo předložit plán realizace tohoto záměru.

Dublinské nařízení stanoví kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl. Obvykle je to ta země, do níž žadatel vstoupil jako první na území unie. Právní předpis má zaručit, že žadatel nebude vracen z jednoho státu unie do druhého, a má také vyloučit vícenásobné podávání žádostí o azyl v EU.