Útoků na novináře v Česku přibývá. Tiskový institut k politikům: Zdržte se výzev k násilí

Průzkum se uskutečnil na začátku letošního roku a účastnilo se jej 232 novinářů z většiny hlavních českých redakcí. Vyplynulo z něj, že častěji jsou terčem útoků ženy, novináři ze soukromých redakcí a že nejčastější formou agrese jsou verbální útoky na internetu. Přes 60 procent novinářů se shoduje, že agresivita vůči nim se zvyšuje.

I kvůli těmto zjištěním Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (IPI) plánuje spustit webovou stránku, kde čeští novináři mohou nahlásit útoky vůči nim a dostane se jim psychologické či právní pomoci. Spuštěna by měla být do voleb. Právě volební rok je podle institutu rizikový, jen během posledních několika týdnů byly zaznamenány dva případy, kdy politici vyzývali k násilí vůči konkrétním novinářům.

Výsledky průzkumu o bezpečnosti novinářů v Česku

Četnost agrese a útoků:

• 15 % novinářů obecně se setkává s agresí týdně.
• 7 % novinářů ve veřejnoprávních médiích se setkává s agresí týdně.
• 19 % novinářů v soukromých médiích se setkává s agresí každý týden.

Typy útoků:

• Nejčastější formou útoku je verbální útok online (35 %).
• Zvýšení četnosti útoků za posledních 5 let zaznamenalo 34 % novinářů.

Poslední útok:

• 62 % novinářů potvrdilo, že agresivita vůči nim se zvyšuje.
• Místem incidentu byly nejčastěji sociální sítě.
• Původcem incidentu byl nejčastěji běžný občan.
• Cílem útoku byl v 76 % případů novinář osobně.

Reakce na útoky:

• 61 % novinářů uvádí, že útoky nemají vliv na způsob, jakým vykonávají svou profesi.
• 11 % novinářů si osvojilo bezpečnostní návyky v chování a práci.

Hlášení útoků:

• 60 % incidentů nebylo nahlášeno.
• 44 % novinářů, kteří útok nenahlásili, to nepovažovalo za závažné.
• 29 % novinářů považuje incidenty za součást své práce.

Dopady útoků:

• 79 % novinářů vnímá ohrožení jako aktuální hrozbu pro svobodu tisku.
• 70 % uvádí, že riziko útoků ovlivňuje jejich práci.
• 44 % je kvůli útokům v posledních letech opatrnější.
• 14 % zvažovalo, že skončí s novinařinou kvůli útokům.

Opatření zaměstnavatelů:

• 69 % novinářů uvádí, že jim zaměstnavatel nabízí dostatečná opatření na ochranu.

Trestní řízení a civilní žaloby:

• 14 % novinářů má osobní zkušenost s trestním řízením nebo civilní žalobou.
• 25 % novinářů uvedlo, že řízení zasáhlo do výkonu jejich práce.
• 88 % zaměstnavatelů bylo součinných během řízení.

Psychologická a bezpečnostní pomoc:

• 89 % novinářů by uvítalo systém, který by jim pomáhal čelit hrozbám.
• Preferované formy pomoci jsou právní pomoc (76 %), psychologická pomoc (42 %) a pomoc související s osobní bezpečností (41 %).

Otevřený dopis adresovaný politikům

Český výbor International Press Institute (CZ IPI) zaznamenal rostoucí počet výzev politiků k útokům na novinářky a novináře, a to včetně útoků fyzických. Tento trend považuje za velmi nebezpečný obzvlášť v době začínající volební kampaně, která s sebou obvykle přináší zjitřené emoce mezi příznivci či odpůrci politických stran či konkrétních politických osobností.

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevilo hned několik momentů, které lze vykládat jako výzvu k napadení novinářek či novinářů (příkladem mohou být výroky Filipa Turka vůči Vojtěchu Dobešovi nebo Daniela Sterzika vůči Karolíně Brodníčkové), v minulosti by se však našla i řada dalších. Takové výroky jsou nebezpečné, mohou totiž vést ke skutečnému napadení žurnalistů ze strany příznivců dotčených politiků nebo jejich stran a hnutí.

Proto se vší vážností vyzýváme politiky, aby se takových výroků zcela zdrželi a také už publikované výroky či výhrůžky odstranili.

Odborný průzkum, který pro CZ IPI provedla renomovaná agentura Ipsos, ukázal, že útokům už nyní čelí významná část novinářek a novinářů. Bylo by velmi nebezpečné tuto situaci dále zhoršovat.

Robert Čásenský, Zuzana Vlasatá, Karolína Kašparová, Jaroslav Mašek, Petr Orálek Správní rada Českého výboru International Press Institute