Jak dopadnou na důchodce současné změny systému penzí? Ekonom ukázal na potenciál i potíže

Starobní důchody se od ledna 2024 zvýšily o částku 360 Kč měsíčně, která vychází z původních pravidel valorizací důchodů.

Důchody se podle zákona pravidelně valorizují od ledna o růst cen a dosud o polovinu růstu reálných mezd. Do budoucna valorizace zpomalí, budou zohledňovat pouze třetinu růstu reálné mzdy, jako tomu bylo do roku 2018. Snížení započítávaného růstu reálné mzdy platí od října, mzdy nicméně nerostou, takže by výslednou částku neovlivnily. Od příštího roku by se měl brát v úvahu výhradně růst cen pro domácnosti důchodců. Mimořádné valorizace při vyšším růstu cen nahradí dočasný přídavek.

Od 1. října letošního roku se také zpřísnila pravidla pro získání předčasného důchodu. Do penze bude možné chodit nejvýše tři roky před důchodovým věkem. Pobíraná částka se také bude víc krátit a k jejímu získání bude nutné platit déle odvody, tedy z původních 35 let bude potřeba 40 let. Před novými pravidly bylo možné odejít do předčasné penze už o pět let dříve před důchodovým věkem. Zájem o předčasný důchod byl v posledních dvou letech vyšší než obvykle.

Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, na kterých stát zaplatil 650,3 miliardy korun. Z toho 512,6 miliard tvořily výplaty důchodů.

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že vláda při schvalování změny valorizace důchodů a odchodu do předčasných penzí postupovala odpovědně.

„Jako vláda chceme těmito změnami především docílit toho, aby důstojné důchody pobírala nejen současná, ale i budoucí generace. Jsme zodpovědní za udržitelnost důchodového systému. Podle toho jednáme,“ vysvětlil na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Hádky o chybějící léky: „Důchodci nemohou běhat po lékárnách.“ Opozice šije do koalice, ta se brání

Podle ministra změny v mimořádných valorizacích povedou k redukci rozdílů mezi vysoko a nízko příjmovými důchodci. „Na rozdíl od řádných valorizací dochází k těm mimořádným opravdu velmi zřídka, proto teprve až praxe v roce 2022 ukázala, že mimořádná valorizace přidá nejméně těm, kdo pobírají nízký důchod, a naopak nejvíce přidáno dostanou ti, jejichž důchod je vysoký. To jde však zcela proti smyslu mimořádné valorizace, kdy je zapotřebí se nejvíce postarat o ty, jejichž příjem vlivem inflace přestává stačit k tomu, aby mohli důstojně žít,“ uvedl Jurečka v prohlášení MSPV.

Hnutí ANO chce příští rok mimořádně přidat důchodcům k penzím 500 Kč měsíčně nad zákonnou valorizaci a to především kvůli růstu cen. Návrh novely musí nejprve posoudit vláda.  

Kromě toho hnutí ANO v květnu podalo ústavní stížnost, která se týkala důchodové novely s omezením mimořádné červnové valorizace. Do konce října chce hnutí podat další ústavní stížnost, která se budu týkat zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a zpomalení řádných lednových valorizací.

Lídr druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vytkl ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) trojí „okradení“ penzistů v letošním roce.

Rozpočtová rada uvítala snahu vlády o úpravu důchodového systému.

A co si o vládních změnách myslí ekonom? Blesk Zprávy zajímalo, jak se navýšení důchodů o 360 Kč měsíčně podepíše na státním rozpočtu. „Podle odhadu MPSV to přinese dodatečné rozpočtové výdaje ve výši 12,3 miliardy korun ročně. Tento odhad považuji za realistický,“ sdělil BZ ekonom Vít Hradil z investiční společnosti CYRRUS.

Změny jako zpřísnění podmínek k odchodu do předčasného důchodu či zpomalení valorizací by měly důchodový systém zlepšit. „Tyto úpravy mají potenciál do budoucna výrazně zlepšit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, ačkoliv ji zcela nevyřeší. Vzhledem k očekávanému demografickému vývoji, kdy v příštích desetiletích bude neustále klesat počet ekonomicky aktivních obyvatel – kteří svým sociálním pojištěním důchodový systém platí – a naopak růst počet důchodců – kteří ze systému čerpají – se celý systém ve stávajícím nastavení řítil do gigantických deficitů, které by kolem 50. let tohoto století měly dosahovat až zhruba 4,5 procenta hrubého domácího produktu, tedy přibližně 350 miliard korun v dnešních cenách ročně. To je absolutně neudržitelné a vedlo by to s velkou pravděpodobností ke státnímu bankrotu,“ řekl Blesk Zprávám Hradil.

K dalším změnám by z hlediska udržitelnosti důchodového systému ještě dojít mělo. „Současnou vládou přijaté změny tento výhled zlepšují a očekávaný deficit snižují zhruba na polovinu, tedy asi 170 miliard korun ročně. I to je nadále dlouhodobě neudržitelné, a pokud se v mezičase nestane něco, co dramaticky změní demografický výhled, bude nezbytné sáhnout k dalším úpravám. Přesto je nutné ocenit, že se vláda odhodlala k vyřešení alespoň jedné poloviny celého problému. Mohla se totiž – stejně jako vlády předchozí – tvářit, že se nic neděje, neriskovat ztrátu popularity a nechat časovanou bombu důchodového systému tikat dál s tím, že vybuchne až v daleké budoucnosti,“ vysvětlil ekonom.

Starší lidé mají nicméně problém udržet současné pracovní tempo, což je i jeden z důvodů, proč je tak velký zájem o odchod do předčasného důchodu. „Stoupá tlak na pracovní výkon, starší lidé už to nezvládají,“ řekla Blesk Zprávám Jana Ouředníčková ze spolku Senioři České republiky.

Blesk Zprávy také zajímalo, jak se současným seniorům vede. „S průměrným důchodem asi snesitelně, hlavně pokud žijí v páru, nebo alespoň s rodinou a mají možnost se podělit o náklady na bydlení. Kdo je sám a v nájmu, ani s průměrným důchodem se dobře nemá. Částečně pomohla dávka příspěvku na bydlení, je otázka, jak dlouho ji stát bude vyplácet,“ uvedla Ouředníčková.

„Změny v předčasných důchodech jsou asi nezbytné s ohledem na počet vyplácených důchodů. Pokud má někdo již v předdůchodovém věku zdravotní potíže, může si požádat o invalidní důchod. Větší problém může být u valorizace důchodů. V mnoha případech, pokud důchod nedosahuje alespoň průměru, nemusí současná valorizace stačit nárůstu cen a čím dál víc seniorů se bude dostávat do podpůrného sociálního systému. To bude znamenat větší pracovní zátěž pro úřady práce,“ zhodnotila Ouředníčková.

„Vláda by se mohla zamyslet nad výší minimálního důchodu pro páry i jednotlivce, samozřejmě s ohledem na počet odpracovaných let v ČR,“ dodala.