Co čeká ČR a svět v roce 2023: Putinova válka, boj o Pražský hrad i snazší cesty do Chorvatska

Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude příští rok dále eskalovat a příměří či mírové řešení je aktuálně v nedohlednu.

Světoví odborníci se již od začátku Putinovy invaze snaží odhadnout, kdy válka skončí, přičemž někteří mluví o letech, jiní o měsících. Na základě původní strategie Kremlu měly boje ovšem trvat jen několik týdnů, prezident Putin totiž údajně předpokládal, že Kyjev padne hned v prvních dnech po vpádu ruských vojsk a s ním i ukrajinská vláda.

Experti a vysocí funkcionáři nyní spekulují o tom, zda po Ukrajině přijdou na řadu další sousední země, zmiňováno je zejména Moldavsko. „Řekl jsem to již několikrát. Ruská invaze na Ukrajinu měla být jen začátek,“ varoval letos v dubnu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s tvrzením jednoho z ruských generálů, který prohlásil, že Rusko plánuje spojit jižní a východní Ukrajinu s oddělenými provinciemi Moldavska.

Rusko, které významně podcenilo schopnosti a připravenost ukrajinské armády, zatím od rozpoutání konfliktu 24. února 2022 přišlo o více než 100 tisíc vojáků.

S Pražským hradem i zámkem v Lánech se rozloučí Miloš Zeman, který se přesune do svého lánského bungalovu a politického důchodu.

V Česku aktuálně probíhá kampaň před bojem o Hrad - 1. kolo prezidentských voleb je nachystáno již na 13. a 14. ledna. Trojice favoritů pro kolo druhé je víceméně jasná. Bude se radovat z postupu expremiér Andrej Babiš (ANO), generál a někdejší vysoký představitel NATO Petr Pavel či ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová? 

ONLINE: Prezident Pavel se motorky vzdát nechce. A promluvil o povolební komunikaci s Babišem

Rok 2022 se vlivem dopadů války na Ukrajině projevil i v rychle rostoucích cenách všeho možného kolem nás. Inflace letěla rychle nahoru. Co se dá očekávat pro rok 2023? A bude rostoucí inflace trápit Česko i další země dál?

„Rok 2023 bude od února ve znamení klesající 12měsíční inflace. Kam až dospěje na konci roku, lze těžko odhadnout. Hlavních umazávek směrem k jednocifernosti bychom se měli dostat v dubnu až červnu,“ řekl Blesk Zprávám ekonom Petr Bartoň.

„V létě se sice může rozpoutat znovu boj o plyn a vyšší ceny, ale kvůli zastropování se to spotřebního koše nedotkne. Nejpozději v druhé polovině roku bychom se tak už měli bezpečně pohybovat zase v jednociferných mírách inflace. A i kvůli zastropování tak bude příští rok platit, že do inflace se začne odrážet spíše růst platů a mezd než energetických cen,“ věří hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Jak vypadá aktuální inflace ve světě, na to se podívejte na infografice Blesku:

Cestování do Chorvatska se o chlup zjednoduší – k 1. lednu se stává součástí Schengenského prostoru a také eurozóny. To první znamená, že při překračování vnitřních hranic prostoru (zde konkrétně ze Slovinska či Maďarska) nebudou cestující vůbec vystaveni kontrolám. To druhé udělá větší radost turistům z dalších zemí eurozóny, ale i pro Čechy to znamená řešit o jednu měnu méně, kuny se stanou minulostí.

Nejnovější člen Evropské unie (od r. 2013) předběhl v integraci ty starší. Rumunsko a Bulharsko přistoupily k EU roku 2007, Kypr spolu s Českem a dalšími roku 2004, přesto nadále nedaly do pořádku své vnitřní poměry, aby mohly do Schengenu. Irsko pak má výjimku kvůli speciálnímu režimu s Velkou Británií, ostatní členové EU v Schengenu jsou, jakož i nečlenové Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Norsko a Island. Euro pak zatím nepřijalo Česko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko; Švédsko a Dánsko se k tomu ani nechystají.

Mapa EU po rozšíření Schengenu a eurozóny o Chorvatsko:

Řada voleb se očekává i ve světě. Jako první půjdou k urnám voliči v africkém Beninu, 8. ledna budou volit nové poslance. Další týden následují Češi v prvním kole prezidentských voleb.

Parlamentní volby čekají roku 2023 mj. Estonce, Finy, Řeky, Poláky, Španěly a v plánu jsou i na Ukrajině. A také v komunistických režimech Kuby a Běloruska.

Turci budou 18. června volit jak celý (jednokomorový) parlament, tak prezidenta. Recep Tayyip Erdoğan vládne od roku 2018, za jeho vlády se však měnila ústava, a tak se smí ucházet o třetí mandát. Nejspíš ho také získá.

Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan na summitu na Hradě. | Blesk:Jakub Poláček

Tibetský prezident pro Blesk: Si Ťin-pching je silný, ale dělá chyby, ve straně má opozici. Útlak zatím sílí

Třetí mandát jistojistě dostane také čínský prezident Si Ťin-pching; nikoli přímo od občanů, nýbrž nepřímo, od nižších politických orgánů, stejně jako parlament – Všečínské shromáždění lidových zástupců. Březnové zasedání nebude až tak volbami jako spíš potvrzením 20. sjezdu Komunistické strany Číny z října 2022 a předcházejících zákulisních jednání.

Prezidenta si roku 2023 volí třeba i Kypr, Lotyšsko, Nigérie či Argentina (obě spolu s poslanci a senátory). Loni si staronového prezidenta zvolili Brazilci, Luiz Inácio Lula da Silva složí přísahu 1. ledna.

Čínský prezident Si Ťin-pching (23.10.2022) | Reuters

Slováky 21. ledna čeká referendum na základě petice iniciované opozicí, zejména stranou SMĚR-SD. „Souhlasíte s tím, že předčasné skončení volebního období Národní rady Slovenské republiky je možné uskutečnit referendem nebo usnesením Národní rady Slovenské republiky, a to změnou Ústavy Slovenské republiky?“ bude znít otázka. Ústavní soud vyřadil druhou otázku, kterou letní petice rovněž požadovala: „Souhlasíte, že vláda Slovenské republiky má bezodkladně podat demisi?“

Vládní koalice mezitím padla sama pro spory mezi stranami, parlament kabinetu Eduarda Hegera 15. prosince vyslovil nedůvěru. Referenda o předčasných volbách na Slovensku proběhla už v letech 2000 a 2004, obě byla neplatná pro nízkou volební účast (20 % a 36 %).

Sotva Alžběta II. vydechla 8. září naposledy, stal se králem její nejstarší syn Charles, teď už Karel III. V dalších dnech to symbolicky potvrdila nástupnická rada, ale hlavní symbolika si v britské monarchii obvykle dává načas. Korunovace Karla III. se naplánovala na sobotu 6. května 2023.

Proběhne tradičně ve Westminsterském opatství v Londýně, v rámci anglikánské církve, avšak bude zahrnovat víc zástupců ostatních vyznání a komunit než dřív. Zároveň ale nebude tak pompézní a velkolepá jako korunovace Alžběty roku 1953, jak se Charles rozhodl zřejmě už dávno, když se svým týmem, vládou a církví hrubě nastiňoval „Operaci zlaté jablko“. Korunována bude i královna Camilla.

Přípravy na korunovaci Karla III. začaly! Koruna se vydala na cestu

Čínský prezident Si Ťin-pching v novoročním projevu uvedl, že jeho země vstupuje do nové fáze v přístupu k boji proti šíření koronaviru.

Čína nyní čelí výraznému vzestupu počtu případů nákazy koronavirem poté, co úřady tento měsíc uvolnily přísná opatření proti jeho šíření. Vlna nových případů nákazy koronavirem zahltila nemocnice i pohřební ústavy po celé zemi. Analytici z britské společnosti Airfinity odhadují, že covid může mít nyní v Číně na svědomí kolem 9000 životů denně.

Klamavá čínská čísla

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala čínské úřady, aby pravidelně a v reálném čase sdílely specifické informace o šíření koronaviru v zemi.

Čínská vláda hlásí přibližně 5000 nově infikovaných denně, ale analytici považují tyto počty za značně podhodnocené - denní počty nakažených se mohou blížit jednomu milionu, upozornila stanice BBC News. Úmrtí pak úřady oficiálně oznámily pouze 13. Nejen kvůli pandemii však bude Číňanů v novém roce ubývat.

Čínská populace stárne

Po staletí přitom platilo, že nejvíc obyvatel na světě má Čína; v několika různých epochách byl dokonce každý třetí člověk Číňan, respektive podřízený čínskému impériu. Tento rok se to má podle propočtů expertů změnit, předstihne ji Indie. Sčítání lidu v Číně roku 2020 přineslo údaj 1 411 milionů obyvatel (necelých 18 % lidstva); Indové sčítání z roku 2021 odložili na 2023 kvůli covidu; odhady tam ke květnu 2022 uváděly 1 389 milionů.

„Očekává se, že Čína začne zaznamenávat pokles populace možná už roku 2023,“ uvádí report OSN z minulého července. Překotný růst obyvatelstva komunistický režim utlumil přísnou politikou jednoho dítěte (1980), přinesla ale i silná negativa, pročež ji roku 2015 Peking začal uvolňovat, roku 2021 povolil i třetí dítě. Výrazně to však porodnost nezvýšilo a čínská populace nadále stárne.

Čínu dohnala politika jednoho dítěte. Teď komunisté povolí už tři potomky

Indie má brzy Čínu předstihnout, do roku 2030 pak podle dosavadních propočtů jako první země světa přesáhne 1,5 miliardy obyvatel. OSN odhadla, že osmi miliard obyvatel dosáhl svět 15. listopadu 2022. Devět miliard to bude roku 2037.