Zdražování v Česku zrychlilo: Inflace už dosáhla 16,2 procent. Za co si připlatíme nejvíce?

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen zrychlovalo od loňského července 13 měsíců v řadě. Loni v červenci činila meziroční inflace 3,4 procenta, letos v červenci 17,5 procenta. V srpnu pak inflace zpomalila na 17,2 procenta. V září ale opět zrychlila na 18 procent a dosáhla nejvyšší hodnoty od prosince 1993. V říjnu tempo inflace ovlivnilo zejména započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.

„Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu oproti říjnu o 1,2 procenta a meziročně o 16,2 procenta. Celková cenová hladina tedy po měsíční pauze opět zrychlila svůj růst. Částečně k tomu přispěla i loňská nižší srovnávací základna, kdy došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny elektřiny byly vlivem vládních úsporných opatření v listopadu meziročně nižší o 23,4 procenta a ceny zemního plynu zrychlily svůj růst na 139 procent.

Pekárny a cukrárny varují: Vánoční cukroví zdraží až o 100 procent! Kvůli drahým energiím i surovinám

Růst cen o 109%

Ceny potravin v listopadu meziročně vzrostly o 27,1 procenta. Vyšší byly zejména ceny mouky o 48 procent, polotučného trvanlivého mléka o 53 procent, vajec o 72 procent, olejů a tuků o 41 procent, brambor o 42 procent a cukru o 109 procent. V oddíle bydlení kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny tuhých paliv o 69 procent a tepla a teplé vody o 30 procent. Ceny v oddíle doprava stouply o 13,6 procenta. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 26 procent. Ceny zboží v listopadu úhrnem meziročně vzrostly o 18,5 procenta a ceny služeb o 12,7 procenta.

Proti říjnu si spotřebitelé museli připlatit o pět procent za ovoce, vejce zdražila o 11 procent, chleba o tři procenta, brambory o 15 procent a polotučné trvanlivé mléko o šest procent. Naopak mírně zlevnila zelenina a oleje a tuky. V oddíle bydlení se zvýšily především ceny zemního plynu o 14 procent, elektřiny o čtyři procenta, tepla a teplé vody o necelých šest procent a tuhých paliv o víc než čtyři procenta. Na snižování celkové cenové hladiny působily v listopadu především ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,7 procenta a automobilů o necelé procento. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,8 procenta a ceny služeb o 0,3 procenta.

ČSÚ dnes zveřejnil také informace o říjnovém vývoji cen v zahraničního obchodu. Meziroční růst vývozních cen zpomalil na 11,4 procenta ze zářijových 14,3 procenta. U dovozu se ceny v říjnu meziročně zvýšily o 14,4 procenta po zářijovém růstu o 20 procent. Meziměsíčně se říjnové ceny podruhé za sebou snížily, vývozní klesly o 1,1 procenta a dovozní o 2,2 procenta. Na meziroční růst i meziměsíční pokles měl největší vliv vývoj cen elektřiny, zemního plynu, ropných výrobků a uhlí.

Jedna z nejvyšších v Evropě

Zrychlení meziroční inflace na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta způsobilo hlavně loňské odpuštění DPH na energie, které tak meziročně zdražily relativně víc. Shodují se na tom analytici. Varují také, že inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících, pod deset procent se podle nich dostane až v polovině příštího roku.

„Inflaci výrazně ovlivňují státní zásahy. Zatímco zavedení úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pomáhají krotit inflaci, odpuštění DPH u elektřiny a zemního plynu ze závěru loňského roku vede ke snížení srovnávací základny, což inflaci navyšuje,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Listopadová inflace v Česku navíc patřila v Evropě k nejvyšším, vyšší byla podle analýzy Portu v Turecku, v Moldavsku, na Ukrajině, v Pobaltí či v Maďarsku.