Milník pokořen: 8 miliard lidí na Zemi! Příležitost k oslavám, míní šéf OSN. Kdy bude 9 miliard?

„Tento milník je příležitostí k oslavám naší rozmanitosti a pokroku i připomínkou sdílené odpovědnosti vůči planetě,“ uvedl k dnešnímu milníku generální tajemník OSN António Guterres.

Nejvíce lidí bude podle OSN dále přibývat v Africe a jižní Asii, konkrétně v osmi zemích, kterými jsou Egypt, Etiopie, Tanzanie, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Indie a Filipíny.

Růst světové populace se bude nicméně zpomalovat. Ze sedmi na osm miliard se lidstvo dostalo za zhruba 11 let. Z osmi na devět miliard to bude podle současných projekcí trvat 15 let, a této hranice tedy populace dosáhne v roce 2037. Světový populační růst by se měl zastavit na 10,4 miliardách lidí kolem roku 2080.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ve většině zemí bude porodnost nižší než 2,1 dítěte na jednu matku, což je podle demografů číslo nutné k udržení populace. V Jižní Koreji porodnost klesla na rekordně nízkých 0,81 dítěte na jednu matku, uvedl web stanice BBC.

Počet lidí na Zemi není podle odborníků přímo úměrný míře jejího znečištění. „Otázkou není počet lidí, ale spíše spotřebitelské vzorce. Takže nejlepší je podívat se nejdříve na znečišťovatele na severní polokouli,“ řekl agentuře AP klimatolog Bill Hare z nevládní organizace Climate Analytics.

„Polovina nejchudších lidí je zodpovědná za produkci sedmi procent skleníkových plynů. Žárem klimatické změny trpí nejvíce státy jako Mosambik, Senegal nebo Afghánistán,“ uvedla Katharine Hayhoeová, klimatoložka z Texas Tech University. Hare dodal, že podíl na znečišťování není vyrovnaný ani v rámci bohatých zemí, kde více skleníkových plynů produkuje bohatší vrstva společnosti.

Jak a proč roste počet obyvatel zeměkoule

• Na počátku letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí, od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste. Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 14 a 13 let. Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo podle OSN 12 let, stejně jako od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011). O další miliardu, na osm miliard, stoupl počet obyvatel na planetě za 11 let, tedy za dosud nejkratší dobu.
• Podle údajů OSN dnes počet obyvatel na Zemi překonal osm miliard. Z tohoto počtu je 50,3 procenta mužů a 49,7 procenta žen. Podle odhadů by měl do roku 2050 být podíl mužů a žen na planetě stejný.
• Podle odhadů OSN ale tempo celkového růstu populace zpomalí a devět miliard lidí bude na planetě v roce 2037, tedy za 15 let. Deset miliard obyvatel by mohlo být kolem roku 2050. Vůbec nejvyšší číslo, na které by celosvětová populace mohla vyrůst, je podle odhadů OSN 11 miliard, jež by mohly na planetě žít kolem roku 2100. Některé studie však očekávají vrchol populace dříve, například podle Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě by největší počet lidí na Zemi (9,7 miliardy) mohl být v roce 2064 a poté bude klesat.
• Před 50 lety byl roční nárůst populace dvě procenta (přes dvě procenta naposledy v roce 1972), v roce 2020 to bylo 1,05 procenta a tempo růstu by mohlo dále klesnout na asi 0,5 procenta kolem roku 2050.
• Zpomalení růstu světové populace je důsledkem snižování porodnosti. Zatímco v roce 1950 připadalo ve světě na jednu ženu v průměru pět dětí, v roce 1995 tři děti, nyní je to zhruba 2,3 dítěte a podle odhadů by to v roce 2050 mělo být 2,1 dítěte.
• Klíčovým faktorem růstu populace je prodlužování průměrné délky života. V roce 1990 to bylo 64,2 roku, v roce 2019 již 72,8 let a podle předpovědí OSN to bude 77,2 let v roce 2050. Podíl lidí starších 65 let by se měl zvýšit ze současných deseti na 16 procent v roce 2050. Průměrný věk světové populace stále roste - před 50 lety do bylo asi 22 let, nyní je to podle odhadů již necelých 31 let.
• Kromě zpomalení populačního růstu bude hlavním trendem růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to přes 56 procent (přes 50 procent se podíl přehoupl v roce 2010) a do roku 2050 tento počet dosáhne podle OSN až 68 procent. Více než třetinu z nich budou tvořit lidé v Indii, Číně a Nigérii.
• Nejlidnatější zemí je stále Čína (1,45 miliardy lidí), ale druhá Indie (1,41 miliardy) pravděpodobně v důsledku vyšší porodnosti Čínu již během roku 2023 předstihne. Očekává se, že zatímco čínská populace klesne do roku 2050 na 1,3 miliardy, u Indie by měl ve stejném období vzrůst počet obyvatel na 1,66 miliardy. Obě tyto země spolu se Spojenými státy, Indonésií, Pákistánem, Brazílií a Nigérií mají dohromady více než polovinu světové populace. Výrazný nárůst obyvatel by měla zaznamenat Nigérie, která by se v budoucnu měla dělit o třetí místo s USA.
• O více než polovinu předpokládaného nárůstu celosvětové populace do roku 2050 by se mělo postarat pouhých osm zemí. Jedná se o Demokratickou republiku Kongo, Egypt, Etiopii, Indii, Nigérii, Pákistán, Filipíny a Tanzanii. Naopak se očekává, že 20 a více procent populace ztratí Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Srbsko a Ukrajina.
• Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije asi 4,7 miliardy lidí (necelých 60 procent světové populace), následovaná Afrikou (1,4 miliardy, podíl 18 procent) a Evropou (750 milionů, podíl 9,4 procenta). V Severní Americe žije na 602 milionů lidí (7,5 procenta populace), v Jižní Americe žije 439 milionů lidí (5,5 procenta) a v Austrálii a Oceánii 44 milionů.
• Podle webu translateday.com nejvíce lidí na světě mluví čínsky (929 milionů), následuje španělština (475 milionů) a angličtina (373 milionů). Z náboženství je nejrozšířenější křesťanství (31 procent; 2,4 miliardy obyvatel) před islámem (25 procent; 1,9 miliardy), přes miliardu a zhruba 15 procent je hinduistů i nevěřících.