19°C
Vzpoura proti Obzinové: Nechceme za šéfku manipulátorku, vzkazují zaměstnanci Českého rozhlasu
Zaměstnanci Českého rozhlasu (ČRo) se bouří proti Jitce Obzinové, která by v čele zpravodajství měla vystřídat stávajícího ředitele Jana Pokorného. V otevřeném dopise, který podepsalo přes 500 zaměstnanců ČRo, oslovují generálního ředitele Reného Zavorala, aby své rozhodnutí jmenovat bývalou šéfku zpravodajství televize Prima šéfkou zpravodajství, přehodnotil. V dopise se odvolávají na manipulaci a neobjektivitu Obzinové a obávají se ohrožení nezávislosti zpráv. Zavoral na dotaz ČTK uvedl, že názor zaměstnanců respektuje, obsah dopisu zhodnotí a vyjádří se k němu na začátku příštího týdne. K dopisu se stále připojují další zaměstnanci Českého rozhlasu.
„Vážený pane řediteli, vyzýváme Vás, abyste své rozhodnutí přehodnotil a jmenování Jitky Obzinové novou ředitelkou zpravodajství zrušil. Máte právo odvolávat a jmenovat si své nejbližší spolupracovníky. Ale nemáte právo ohrožovat nezávislost zpravodajství veřejnoprávního média Českého rozhlasu,“ stojí v otevřeném dopise pro Zaorala.
V ČRo pracuje okolo 1400 lidí, ve zpravodajství je asi 320 pracovníků.
Zavoral oznámil jmenování Obzinové na místo Jana Pokorného od ledna na středečním zasedání Rady ČRo s tím, že zpravodajství potřebuje krizového manažera, který se bude potýkat s nutností významně redukovat rozpočet i počty pracovních míst, a to vše při zachování vysokých standardů kvalitního veřejnoprávního zpravodajství.
„Generální ředitel otevřený dopis obdržel a názor zaměstnanců Českého rozhlasu respektuje. Obsah dopisu zhodnotí a vyjádří se k němu začátkem příštího týdne,“ řekl ČTK mluvčí ČRo Jiří Hošna.
Po oznámení o změně na postu šéfa zpravodajství se začaly ozývat kritické hlasy od zaměstnanců i politiků a veřejně známých osob. Pochybnosti o Zaoralově kroku vyjádřili například předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová nebo její místopředseda Jan Bartošek.
#NebudemeZticha
Kamila Štichová, šéfeditorka zpravodajství ČRo, na své profilu sdílela obrázek s hashtagem nebudemezticha s textem: „Nesouhlasíme s tím, aby usvědčená manipulátorka Jitka Obzinová byla šéfkou zpravodajství Českého rozhlasu.“
Otevřený dopis podepsali například šéfeditor zpravodajství Jan Dražan, editor Radiožurnálu Pavel Šuba, vedoucí investigativního oddělení Radiožurnálu Markéta Chaloupská, vedoucí zahraniční redakce zpravodajství Filip Nerad nebo moderátor Radiožurnálu Jiří Chum.
Stejný obrázek a hashtag sdílí na sociálních sítích i další zaměstnanci Českého rozhlasu.
Nesouhlasíme s tím, aby usvědčená manipulátorka Jitka Obzinová byla šéfkou zpravodajství Českého rozhlasu. #nebudemezticha
— Petr Kočí (@tocit) December 16, 2021
Otevřený dopis generálnímu řediteli ČRo:https://t.co/xZRLhJfhIg pic.twitter.com/qQhtHSaLtQ
„Jitka Obzinová se přímo podílela na manipulaci zpravodajství. Názorně to dokládá zdokumentovaná a médii popsaná událost ze září 2015. Na poradě vedení FTV Prima tehdy Jitka Obzinová coby vedoucí zpravodajství přímo ovlivňovala vyznění reportáží o uprchlících tak, aby vzbuzovaly protiimigrační vášně,“ připomínají zaměstnanci dále v dopise. V textu dále uvádějí také neobjektivní přístup, který Obzinová projevila v roce 2013 v době prezidentských voleb, kdy redakce zpravodajství měla ve vysílání stranit Miloši Zemanovi.
Podle ČTK Ředitel ČRo Zavoral názor zaměstnanců na jmenování Obzinové šéfkou zpravodajství respektuje. Obsah dopisu zhodnotí a vyjádří se k němu příští týden.
Celé znění dopisu najdete zde.
Manipulace se zprávami o migrantech
Obzinová pracovala v letech 1989 až 1992 v Československém rozhlase jako komentátorka a válečná zpravodajka z války v Jugoslávii. Po působení v několika televizích se do rozhlasu vrátila v roce 2006 jako vedoucí redakce zpravodajství Českého rozhlasu 2 – Praha, odkud o rok později přešla na pozici vedoucí redakce domácího zpravodajství Radiožurnálu. V červenci 2009 odešla do TV Prima, kde po dobu deseti let zastávala post šéfredaktorky zpravodajství a publicistiky.
Kritika za informování o uprchlících Během svého působení na Primě byla zmiňována v souvislosti s přístupem zpravodajství televize k uprchlické krizi. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se zabývala nahrávkou serveru Hlídací pes, která měla dokládat, že zaměstnanci zpravodajství televize Prima byli svým vedením instruováni, aby informace o migrační krizi vykreslovali jako riziko a ohrožení, a fakticky tak ignorovali zásady objektivity a vyváženosti.
Nahrávka pocházela z porady a Obzinová na ní byla zachycena. „Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání. Pokud to tak není, tak vlastně neakceptujete fakt, že jste tady zaměstnaní, a pak nemá cenu, abyste tady byli zaměstnaní,“ měla tehdy Obzinová říct.
Změna v celé struktuře
„Český rozhlas fungoval s prakticky nezměněnou organizační strukturou po celých šest let mého prvního mandátu. Nyní nastal čas na další změny, které budou odrážet nároky, které na Český rozhlas jako moderní médium veřejné služby klade například rychlý rozvoj nových distribučních platforem, nový systém procesů řízení či doba, kdy při zachování rozsahu všech svých služeb budeme muset počítat kvůli stagnaci výše rozhlasového poplatku s omezeným a napjatým rozpočtem, stejně jako s výraznějším snížením počtu pracovních míst,“ uvedl Zavoral.
Veřejnoprávní rozhlas bude mít od ledna osm útvarů na prvním stupni řízení: Sekci generálního ředitele, Program, Zpravodajství, Marketing a digitální služby, Komunikaci, obchod a vnější vztahy, Ekonomiku, Techniku a správu a Sekci uměleckých těles, soutěží a přehlídek. Všechny budou přímo podřízené generálnímu řediteli.
Sekci generálního ředitele bude řídit Jan Menger, v jehož kompetenci zůstanou také regionální studia ČRo. Nově vzniklou Sekci uměleckých těles, soutěží a přehlídek povede Kateřina Konopásková, dosavadní ředitelka výroby. Útvar Vývoj a výroba bude součástí Programu nadále řízeného Ondřejem Nováčkem. Marketing a digitální služby ČRo bude dále řídit Jiří Malina, Komunikaci, obchod a vnější vztahy Jiří Hošna, Ekonomiku Martin Vojslavský a Techniku a správu Karel Zýka.
