Tornáda vznikají, pokud jsou splněny vhodné podmínky v atmosféře, popsal Blesku Michal Žák, meteorolog a pedagog katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. „Musí být vhodné podmínky především pro vznik vertikálně mohutných bouřkových oblaků, což nastává ideálně v případě teplého a vlhkého vzduchu, který se setkává s chladným a suchým vzduchem (tedy kontrast teploty i vlhkosti),“ popsal s tím, že důležité jsou také podmínky proudění – musí totiž existovat také dostatečně velký svislý střih větru, který pomáhá vzniku rotace. Vír se pak spouští k zemi, po dotyku se zemí je označován jako tornádo.
Tornáda se podle Žáka v Česku občas vyskytují, bývají ale slabší. „Naposledy bylo silné tornádo v Litovli v roce 2004, kdy dosáhlo síly EF3 na rozšířené Fujitově stupnici (tornádo o rychlosti větru 218–266 km/h, které ničí střechy i zdi dobře postavených domů a převrací i vlaky, pozn. red.),“ uvádí meteorolog. To včerejší podle něj kolísá na pomezí EF3 a EF4 (tornádo o rychlosti větru 267–322 km/h, které páchá zničující škody – srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, odmršťuje auta). Intenzita tornáda ale během jeho života kolísá.
Přepovědět tornádo je podle Žáka velmi obtížné, zejména to, kdy a kde se objeví. „Obecně je to spíš o nějaké pravděpodobnosti výskytu (která i tak je dost malá), navíc tornádo je malý jev, takže o to je úspěšná předpověď složitější,“ dodává. Poprvé podle něj dobře zdokumentoval tornádo na Moravě meteorolog a genetik J. G. Mendel v roce 1870 v Brně.
Má někdo zájem na ME ve fotbalu soukromou Sessnou? Nasi fogbaloví bafunáři maji volná mista v letadle . A bez COVID testů !!