Čtvrtek 22. duben 2021
Svátek slaví Evženie, zítra Vojtěch
Oblačno, déšť 11°C

38 525 korun: Průměrný plat Čechů vzrostl. Experti o dopadu na hůře placené i domácnosti

Aktualizováno -
8. března 2021
12:48
Autor: ČTK - 
8. března 2021
09:31

Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 4. čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38.525 korun hrubého. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Nejvyšší průměrné mzdy jsou nadále v Praze, kde však byl procentuální nárůst nejmenší.

„Ve 4. čtvrtletí 2020 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 38 525 Kč, což je o 2 363 Kč (6,5 %) více než ve stejném období roku 2019,“ uvedli statistici. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Překvapivě silný růst průměrné mzdy je podle analytiků dán především vyplácením odměn ve zdravotnictví a propouštěním nízkopříjmových zaměstnanců.

Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35.611 korun, reálně byla vyšší 1,2 procenta.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32.870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16.356 Kč a 63.781 korunami měsíčně.

U mužů medián mezd dosáhl 35.129 korun, u žen byl 30.281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta.

Praha: 45 944 korun

V Praze průměrná hrubá měsíční mzda v loňském 4. čtvrtletí meziročně o čtyři procenta na 45.944 korun. Zaměstnanci v hlavním městě si tak polepšili v průměru o 1782 korun.

Pražské mzdy jsou mezi kraji výrazně nejvyšší, celorepublikový průměr převyšují o 7419 korun. Procentuální nárůst byl ale mezi kraji nejpomalejší.

Za celý loňský rok vzrostl v Praze průměrný výdělek o 3,1 procenta na 43.675 korun, tedy o 1319 Kč. V porovnání s kraji byl procentuální nárůst opět nejmenší.

Mnoho zaměstnanců na průměr nedosáhne

Růst průměrné mzdy v loňském čtvrtém čtvrtletí ukázal podle analytiků na velmi rozdílný vývoj odměňování mezi obory. "S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady," upozornil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Nejvýrazněji se zvýšily mzdy ve zdravotnictví, kde se projevily odměny za práci v pandemií přetížených nemocnicích. Výrazně přidáno dostali také učitelé. Naopak o 5,7 procenta klesly příjmy realitních makléřů. Mzdy se snížily také v restauracích a hotelech.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka mohou data o mzdách vypadat překvapivě. "Avšak při bližším pohledu zjistíme, že se toho až tolik na trhu práce neděje. Především jde toto výrazné zvýšení mezd na vrub veřejného sektoru, kde se v posledním kvartále opět výrazně navyšovaly platy a rozdávaly mimořádné odměny," uvedl. Dodal, že stále platí, že průměrná mzda je spíše imaginární číslo, na které nedosáhne většina tuzemských zaměstnanců.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila nepřímá úměra mezi vývojem mezd a počtem pracovníků naznačuje, že aktuální výsledek, byť opticky sympatický, je spíše statistický fenomén. "Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek. Zároveň se do dat významně propisuje administrativní zvyšování platů ve školství a zdravotnictví," uvedl.

Propouštění nízkopříjmových

"Celkově růst mezd v závěru loňského roku jednoznačně překvapil směrem nahoru. K rychlejšímu růstu mezd pomohly vyplacené bonusy zdravotníkům a rychlejší růst platů ve školství. Pokud firmy propouštěly, tak to bylo více ve skupině nízkopříjmových zaměstnanců, což rovněž táhlo průměrnou mzdu vzhůru," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že vzhledem k obtížím, které přinesla pandemie koronaviru, jde o velmi příznivý výsledek loňského vývoje průměrných mezd. "S podobným růstem mezd počítáme i v letošním roce. Nicméně vzhledem ke klesající inflaci by reálný růst mezd mohl být o něco příznivější. S návratem ekonomiky do normálních kolejí v příštím roce by mohly mzdy růst opět rychleji," uvedl.

Domácnosti: Některé sáhly do rezerv, jiné je posílily

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že domácnosti jako celek si tak koncem loňského roku přišly na slušné peníze, které ale často neměly jak utratit.

"Nemalá část příjmů se tak překlopila do finančních rezerv. Ty pomohou překonat letošní, pro mnohé domácnosti finančně obtížnější rok, ale snad také pomohou dohnat aspoň část odkládané spotřeby. Kontrast mezi slabým ekonomickým výkonem a silnější mzdovou situací domácností dokreslí obrovská díra ve státním rozpočtu," uvedl.

"Je skoro až s podivem, že si zaměstnanci připsali v průměru nějakou tu korunu na výplatní pásce i v roce, kdy jsme zaznamenali největší propad hospodářství v historii Česka. Platy tak pravděpodobně porostou i po zklidnění pandemie," uvedla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze pro letošní rok čekat růst nominální mzdy mezi čtyřmi až pěti procenty, v reálném vyjádření by tak průměrný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o dvě procenta.

Video Schillerová o schodku 367 miliard za rok 2020: Umím s tím žít, koronavirus zamíchal kartami všem - Twitter - A. Schillerová

030101961 ( 8. března 2021 15:54 )

No ale ,že s kovidem předčasně ubyli někteří důch­odci,­propuš­těním ze systému,tak nám zbylým důchodcům se důchod nezvýší?,že? ,a státní pokladna se zaradovala.

Petr Dočekal ( 8. března 2021 12:49 )

Za 30 čistého bych nedělal

krapotkin ( 8. března 2021 11:52 )

Ha, ha, ha - 38 525 Kč.

sněhulákLH69 ( 8. března 2021 11:27 )

Ti poslanci, senátoři a pracovníci ČT onen průměr hrubě zkreslují. Jasně že i každý manager.

gejsovic ( 8. března 2021 10:03 )

Výsměch normálním pracujícím,kolik lidí by si přálo takovou mzdu, aspoň jednou za dobu v zaměstnání

Zobrazit celou diskusi
Další videa