V Česku je přes 10,7 milionu obyvatel. Nebožtíků bylo víc než dětí, svateb i rozvodů ubylo

V Česku zemřelo za prvních devět měsíců letošního roku téměř 85 000 lidí, přibližně o 1000 víc než za stejné období loni. Počet narozených dětí naopak klesl, a to o 2600 na 83 300. Mimo manželství se narodila téměř polovina z nich.

Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí si byly počty zemřelých meziročně velmi podobné, ve třetím kvartále statistici zaznamenali o čtyři procenta více úmrtí než loni. Důvodem byl především zářijový meziroční nárůst počtu úmrtí o osm procent.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Bez přistěhovalectví by Česko „vymíralo“

Důvody meziročního nárůstu úmrtnosti ČSÚ neuvádí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo od začátku epidemie letos v březnu 9600 lidí s prokázaným koronavirem. „I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě covid-19,“ uvedl koncem listopadu šéf resortu Jan Blatný (za ANO), který zároveň poukázal na potřebu obnovit standardní zdravotní péči v nemocnicích.

O nárůst počtu obyvatel za tři čtvrtletí letošního roku se zasloužilo přistěhovalectví, bez kterého by se počet obyvatel ČR snížil téměř o 1700. Díky příchodu cizinců se populace naopak téměř o 15 600 lidí rozrostla. Ve srovnání s prvními třemi čtvrtletími loňského roku to byl přibližně poloviční počet.

Méně svateb, méně rozvodů

Nejvíce lidí se letos do Česka přistěhovalo z Ukrajiny. Následovali Slováci a Rusové. Naopak počty Britů, Poláků a Němců žijících v Česku klesly. Z těchto sousedních zemí přitom v uplynulých letech do ČR více lidí přicházelo, než se do nich vystěhovalo. „Tato změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu deseti let,“ uvádí ČSÚ. Přesný vliv ale podle statistiků určit nelze.

Meziročně výrazně poklesl počet nově uzavřených manželství. Lidé v Česku jich od ledna do září uzavřeli 38 100, zatímco loni za stejné období bylo svateb o 9600 více.

Nižší je letos i počet rozvodů. Úřady letos pravomocně ukončily 15 700 manželských svazů, meziročně o 2200 méně. K poklesu rozvodovosti mohlo podle statistiků přispět omezení činnosti soudů v době nouzového stavu.

Podívejte se na situaci v jednotlivých krajích.

Ve středních Čechách přibylo za tři čtvrtletí letošního roku 10.829 obyvatel, což představuje největší nárůst v porovnání s ostatními regiony v republice. Ve středních Čechách na konci září žilo 1,395.970 lidí, zůstávají tak nejlidnatějším krajem. V kraji se o 751 lidí více narodilo, než zemřelo. Také se do něj o 10 078 více lidí přistěhovalo, než odstěhovalo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Počet obyvatel za tři čtvrtletí letošního roku vzrostl u sedmi krajů republiky. Středočeský kraj zaznamenal největší nárůst jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Následovala Praha s přírůstkem 7187 lidí.

Přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi počtem narozených dětí a zemřelých, představoval 751 lidí. Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se za tři čtvrtletí roku 2020 podílely především okresy Praha-východ a Praha-západ, kde vzrostl počet obyvatel o 3098, respektive o 2325 osob. Všechny středočeské okresy v prvním pololetí zaznamenaly nárůst počtu obyvatel.

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl k 30. září okres Praha-východ se 188 276 obyvateli. Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě okres Rakovník, kde žije 55 811 lidí.

Letošní nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl o 13,7 procenta menší než za stejné období minulého roku. Na nárůstu se nepatrně více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 5488, zatímco žen přibylo 5341. Více než třetinový pokles zaznamenal přírůstek stěhováním ze zahraničí, díky kterému přibylo v kraji 2916 obyvatel.

Moravskoslezskému kraji ubylo za první tři čtvrtletí letošního roku 5106 obyvatel. Úbytek byl nejvyšší z celé České republiky. V kraji za devět měsíců o 1593 lidí více zemřelo, než se tam narodilo, a o 3513 lidí více se z něj vystěhovalo, než přistěhovalo. Na konci září žilo v kraji 1,195.433 obyvatel. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Počet obyvatel celé České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 13 900 na 10,707.839. Nárůst je výhradně dílem zahraniční migrace, protože v Česku za první tři kvartály více lidí zemřelo, než se narodilo.

Po Středočeském kraji a Praze byl na konci září Moravskoslezský kraj ještě stále třetím nejlidnatějším regionem Česka. Za deset let mu ale ubylo téměř 49 000 obyvatel a Jihomoravský kraj, kde lidí naopak přibývá, měl na konci září už jen o 207 obyvatel méně.

Úbytek obyvatel v Moravskoslezském kraji za první tři čtvrtletí byl letos oproti stejnému období loňského roku více než dvojnásobný, loni kraji v tomto období ubylo 2078 obyvatel. V kraji letos zemřelo o 282 lidí více než loni - letos 10 548, loni 10 266. Opět klesl počet narozených dětí. Letos jich za prvních devět měsíců bylo 8955, což je proti loňsku o 209 méně. Počet lidí, o které kraj přišel kvůli migraci, stoupl více než trojnásobně, loni jich bylo 976, letos 3513.

Rozdíly mezi jednotlivými okresy kraje jsou výrazné, počet zemřelých ale převýšil počet narozených ve všech. Ve dvou okresech díky stěhování počet obyvatel celkově stoupl - na Frýdecko-Místecku o 103 a na Novojičínsku o 53. O jednoho člověka více se také přistěhovalo na Opavsko, než se z něj vystěhovalo, ale celkově okresu 90 obyvatel ubylo.

O nejvíce obyvatel přišlo tradičně Karvinsko. Letos jich za první tři čtvrtletí ubylo 2733, tedy o 1479 více než loni za stejné období. Počet zemřelých tam o 649 převýšil počet narozených dětí, loni činil tento rozdíl 453. V okrese také výrazně narostl počet obyvatel, o které přišel kvůli migraci: loni to bylo 801 lidí, letos 2084.

Počet obyvatel Pardubického kraje dosáhl na konci září 523 580. Od počátku roku se zvýšil o 918 díky migraci. Novorozenců bylo méně než zemřelých. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Vlivem migrace v Pardubickém kraji přibylo 999 lidí. Přistěhovalci mířili hlavně na průmyslové Pardubicko, méně často na Chrudimsko. Na Svitavsku a Orlickoústecku se od ledna do konce září více lidí odstěhovalo než přistěhovalo.

Ze zahraničí se na území Pardubického kraje během tří čtvrtletí přistěhovalo 1832 osob, více než tři pětiny z nich směřovaly do okresu Pardubice. Do zahraničí se vystěhovalo 756 lidí.

Přirozený přírůstek, tedy rozdíl narozených dětí a zemřelých, dosáhl za tři letošní čtvrtletí hodnoty minus 81. Vliv na to mělo hlavně Svitavsko s přirozený přírůstkem minus 146, záporné číslo bylo i na Chrudimsku. Naopak na Pardubicku a Orlickoústecku převážil počet novorozenců nad úmrtími.

V Libereckém kraji žilo na konci září 443 222 lidí, což je o 468 méně než na začátku roku. O obyvatele přišel kraj stěhováním, když odešlo o 510 lidí víc než se přistěhovalo. Navzdory koronaviru získal v prvních devíti měsících roku kraj přirozenou cestou 42 nových obyvatel, když se narodilo víc dětí, než bylo zemřelých. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ubylo do konce září obyvatel i v krajích Karlovarském, Ústeckém, Královéhradeckém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském.

Celkově žilo koncem září v Česku víc lidí než na začátku letošního roku. Země měla téměř 10,708 milionu obyvatel, o 13 900 víc než na začátku roku. O přírůstek obyvatel se zasloužila zahraniční migrace, když se navzdory koronaviru do země přistěhovalo o 15 573 lidí víc, než ji opustilo. Přirozenou cestou naopak Česko 1673 obyvatel ztratilo, když počet zemřelých přesáhl počet narozených dětí. Za devět měsíců letos zemřelo 84 971 lidí, o 1263 víc než loni. Podle oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví (MZ) komplikacím spojeným s koronavirem podlehlo do konce září v Česku 675 lidí.

V Libereckém kraji zemřelo za devět měsíců letošního roku 3421 lidí, o osm víc než ve stejném období loňského roku. Jen v deseti případech byly příčinou komplikace spojené s novým koronavirem. Do konce září se ale v kraji narodilo 3463 dětí. I když je to o 115 méně než před rokem, stále kraj touto cestou získal 42 nových obyvatel. Přirozený přírůstek obyvatel zaznamenali statistici mimo Libereckého kraje jen v Praze, středních Čechách, na Vysočině a jižní Moravě.

S výjimkou krizových let získával v minulosti Liberecký kraj nové obyvatele hlavně stěhováním, letos to ale neplatí. Za devět měsíců se letos do kraje přistěhovalo 3942 lidí, 4452 jich ale odešlo. Stěhováním tak kraj ztratil 510 obyvatel, loni jich naopak ve stejném období 877 získal. Největší odliv obyvatel zaznamenalo Jablonecko, kde je také nejméně pracovních příležitostí.

V Ústeckém kraji meziročně klesl počet obyvatel o 2025 na 818 940. V regionu více lidí zemřelo než se jich narodilo a lidé se z kraje stěhují. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za 1. až 3. čtvrtletí letošního roku.

V polovině roku 2011 žilo na severu Čech víc než 836 000 lidí, od té doby jejich počet vytrvale klesá. Za poklesem počtu obyvatel v celém regionu stojí větší počet zemřelých než těch, kteří se narodili, a více lidí, kteří se z regionu stěhují jinam. V celém kraji se za tři čtvrtletí živě narodilo 6062 dětí a zemřelo 6942 lidí. Přirozený přírůstek nezaznamenal žádný ze sedmi okresů.

Dlouhodobě největší úbytek obyvatel statistici evidují na Děčínsku, které doposud zůstávalo nejlidnatějším okresem Ústeckého kraje. Aktuálně je nejlidnatějším okresem rozlohou menší Teplicko, kde žilo ke konci září 129 978 osob. Přírůstek stěhováním zaznamenali statistici pouze na Chomutovsku.

V Ústeckém kraji se meziročně snížil počet uzavřených manželství o 662 a zároveň klesl počet rozvodů o 228. Počet narozených dětí klesl o 89, zemřelo o 33 osob méně. V kraji poklesl počet přistěhovalých a zvýšil se počet vystěhovalých osob.

Ve srovnání s ostatnými kraji je v regionu druhý nejvyšší podíl živě narozených dětí mimo manželství a druhá nejnižší porodnost. Úmrtnost je v kraji čtvrtá nejvyšší.

V Kraji Vysočina přibylo letos od ledna do konce září 82 obyvatel. Odliv v okresech Třebíč a Havlíčkův Brod vyrovnaly přírůstky ve zbývajících částech kraje. Nejvíc lidí získalo Pelhřimovsko, jemuž pomohlo stěhování. K 30. září na Vysočině žilo 509 895 lidí.

K celkovému mírnému růstu obyvatel na Vysočině přispělo to, že počet narozených dětí za letošní tři čtvrtletí byl o 62 vyšší, než bylo zemřelých lidí. Zbývajících 20 obyvatel získal kraj stěhováním.

Okresu Pelhřimov, jemuž od ledna do konce září přibylo 149 obyvatel, pomohla pouze migrace. Jihlavsku, kde stoupl počet trvale žijících lidí o 146, také z větší části pomohlo stěhování, v tomto okrese ale také bylo víc narozených dětí než lidí, kteří zemřeli.

Na Třebíčsku a Havlíčkobrodsku letos klesl počet obyvatel jen kvůli stěhování. Třebíčsko, které se vylidňuje dlouhodobě, přišlo letos od ledna do konce září o dalších 147 obyvatel. Okres Havlíčkův Brod tento rok ztratil 90 lidí.

Na Vysočině počty lidí od roku 2009 klesaly. Tento trend se zastavil v roce 2018, když kraj získal 358 obyvatel. Vloni přibylo dalších 539 lidí. Vylidňování pokračovalo pouze na Třebíčsku, které minulý rok ztratilo 259 obyvatel.

Na Vysočině se letos snížil počet svateb, zřejmě i kvůli dopadům epidemie, méně bylo i rozvodů. Do manželství vstoupilo za první tři čtvrtletí 1833 párů, o 537 méně než ve stejné době vloni. Rozvodem letos v kraji skončilo 671 manželství, před rokem do konce září 765.

Dětí se za letošní první tři čtvrtletí na Vysočině narodilo 4118, o 93 méně než ve srovnatelné době vloni. Tento rok od ledna do září na Vysočině zemřelo 4056 obyvatel, minulý rok bylo zemřených 4208.

V Karlovarském kraji za první tři čtvrtletí roku ubylo 875 obyvatel. Úbytek byl způsoben větším počtem zemřelých oproti narozeným. Stěhováním počet obyvatel také mírně klesl. Lidí celkově ubylo ve všech okresech kraje. V Karlovarském kraji žilo ke konci září 293 789 lidí, vyplývá ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Relativní úbytek obyvatel byl za první tři čtvrtletí letošního roku druhý nejvyšší ze všech krajů. Na 1000 obyvatel ubyli čtyři lidé. Vyšší relativní úbytek měl jen Moravskoslezský kraj. Celkově v České republice počet obyvatel rostl, za devět měsíců jich přibylo zhruba 13 900.

Nejvíce lidí v Karlovarském kraji ubylo na Karlovarsku, celkem 284. Z toho 261 lidí tvořil přirozený úbytek, dalších 23 lidí ubylo stěhováním. Na konci září žilo na Karlovarsku 114 534 lidí.

Na Sokolovsku ubylo za tři čtvrtletí 358 lidí. Přirozený úbytek činil 153 lidí a o 205 lidí více se z okresu odstěhovalo, než se přistěhovalo. Sokolovsko mělo ke konci září 87 854 obyvatel.

I na Chebsku celkově obyvatel ubývá, za devět měsíců to bylo o 233 lidí. Z toho 201 lidí tvořil přirozený úbytek, dalších 32 lidí ubylo stěhováním. Celkem žilo na konci září na Chebsku 91 401 lidí.

V Karlovarském kraji se za tři čtvrtletí roku 2020 narodilo 2039 dětí, z toho 744 mimo manželství.

Od ledna do konce září v Karlovarském kraji vstoupilo do manželství 1060 párů, rozvodem skončilo 488 manželství.

Za první tři čtvrtletí letošního roku přibylo v Praze 7187 obyvatel na celkových 1,332 milionu. Přírůstek je nižší než loni za stejné období. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Většinu přírůstku dlouhodobě tvoří lidé, kteří se přistěhovali. Na růstu za letošní tři čtvrtletí se podílel i tzv. přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi počty nově narozených a zemřelých lidí. Letos zemřelo více lidí než loni, nárůst činil asi tři procenta. V tomto roce zemřelo podle ministerstva zdravotnictví v Praze 911 lidí v souvislosti s epidemií nemoci covid-19.

Loni za první tři čtvrtletí přibylo v Praze přes 10 000 obyvatel. Letos je tak přírůstek meziročně asi o čtvrtinu nižší. Nadále má ale hlavní město jeden z nejvyšších nárůstů počtu obyvatelstva ze všech regionů České republiky. Více lidí letos přibylo jen ve Středočeském kraji, a to zhruba 10.800 na 1,396 milionu. Praha zaznamenala i druhý nejvyšší nárůst obyvatel ze všech regionů v přepočtu na každých 1000 obyvatel.

Většina z nových obyvatel Prahy - zhruba 5500 - přibyla stěhováním. Do hlavního města se přistěhovalo za první tři čtvrtletí roku 30 877 lidí a odstěhovalo se jich 25 398.

Přirozený přírůstek obyvatel Prahy činil jen asi 1700 lidí. Narodilo se 10 993 dětí a zemřelo 9285 lidí.

Loni byl za první tři čtvrtletí roku ve městě větší počet narozených i přistěhovalých než letos a zároveň byly nižší počty zemřelých a vystěhovalých. Přirozený přírůstek tak byl loni v Praze přes 2100 a přírůstek stěhováním skoro 7900. Letos, kdy se celé Česko potýká od března s epidemií covidu-19, byl počet zemřelých v Praze za prvních devět měsíců roku o 250 úmrtí vyšší než loni. Meziroční nárůst počtu úmrtí činí jen 2,8 procenta a například v roce 2018 bylo mrtvých v Praze za tři čtvrtletí více než letos.

Výrazně letos meziročně klesl počet sňatků. Zatímco loni jich bylo za tři čtvrtletí skoro 5800, letos jen asi 4500, tedy skoro o čtvrtinu méně než minulý rok. Pořádání svateb letos omezila opatření proti šíření koronaviru. Meziročně se snížil i počet rozvodů, a to z loňských téměř 2000 na zhruba 1800.

V celém Česku přibylo za prvních devět měsíců letošního roku 13 900 obyvatel na 10,708 milionu. Nárůst tvořili lidé, kteří se do Česka přistěhovali. Přírůstek stěhováním činil 15 573 lidí. Přirozený přírůstek byl naopak v záporných číslech, protože zemřelo skoro 85.000 lidí, zatímco se narodilo asi 83 300 dětí.

V Jihočeském kraji přibylo za tři čtvrtletí 156 obyvatel. Ke 30. září zde žilo 644 239 lidí, z toho 325 848 žen. Za nárůstem je hlavně stěhování lidí. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V České republice na konci září žilo 10,7 milionu obyvatel, jejich počet se od ledna zvýšil o 13 900.

V Jihočeském kraji se za devět měsíců narodilo 4927 dětí, což bylo o 182 méně než za stejné období roku 2019. Meziročně mírně stoupla úmrtnost. Loni za první tři čtvrtletí zemřelo 5041 lidí, letos jich bylo 5136.

Nejvíc dětí se v kraji narodilo na Českobudějovicku, a to 1685, což je o 34 víc než loni. Zároveň však na Českobudějovicku nejvíce lidí zemřelo - 1455. Oba tyto údaje ovlivňuje fakt, že na Českobudějovicku žije nejvíce lidí v regionu, jde o 196.625 obyvatel.

Do Jihočeského kraje se od ledna do září přistěhovalo 4952 lidí, odešlo 4587. Největší migrační pohyb byl patrný na Českobudějovicku, kam se přistěhovalo 2443 lidí, 1951 se jich odsud naopak odstěhovalo.

Lidé na jihu Čech za první tři čtvrtletí také častěji vstupovali do manželství, než se rozváděli. Sňatek uzavřelo v tomto období 2395 párů, rozvedlo se jich 1019.

Počet obyvatel Plzeňského kraje se v prvních třech čtvrtletích zvýšil o 1691. Na konci září jich v kraji žilo 591 590, z toho bylo 297 328 žen. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Nárůst zajistila výhradně migrace, počet zemřelých byl opět vyšší než počet narozených. Obyvatel regionu přibývá už 16. rokem. Meziročně klesl počet přistěhovalých, naopak vzrostl počet vystěhovalých, klesl počet živě narozených, sňatků i rozvodů a stagnoval počet zemřelých.

Počet obyvatel za letošních devět měsíců stoupl v sedmi krajích v zemi, nejvíce ve Středočeském kraji, kde přibylo 10 829 lidí. Následovala Praha s přírůstkem 7187 lidí. Plzeňský kraj je s aktuálním počtem obyvatel na osmém místě ze všech 14 krajů.

Do Plzeňského kraje se za devět měsíců přistěhovalo 5701 lidí, o 1745 méně než za stejné období loni. Z ciziny jich bylo 2636, meziročně o 39 procent méně. Z regionu se naopak vystěhovalo 3617 lidí, meziročně o 525 více, z toho 70 procent do ostatních krajů v ČR a 1071 do ciziny.

Nárůst počtu obyvatel zaznamenalo všech sedm okresů Plzeňského kraje, nejvíce Plzeň-město, o 695 lidí. Nejmenší nárůst (čtyř obyvatel) registrovali statistici na Klatovsku.

Od ledna do konce září se v kraji narodilo 4370 dětí, o 223 méně než za stejné období loni; 46 procent rodiček v regionu přivedlo na svět své první dítě, druhorozené 40 procent a 610 dětí bylo pro matku třetím nebo dalším dítětem. Celkem 2124 dětí, meziročně o 98 méně, se narodilo mimo manželství; šlo o 49 procent narozených.

Za tři čtvrtletí zemřelo v kraji 4763 lidí, o dvě osoby více než za stejné období minulého roku.

Počet svateb v kraji se meziročně snížil o pětinu, do manželství v prvních devíti měsících roku vstoupilo 2109 párů. O necelých sedm procent na letošních 874 ubylo rozvodů. „V 28 procentech případů bylo manželství ukončeno na návrh ženy,“ uvedl ředitel krajské správy ČSÚ Miloslav Chlad.

V Olomouckém kraji od ledna do září klesl počet obyvatel o 355 na 631 660. Úbytek obyvatelstva způsobila migrace i vyšší počet zemřelých než narozených. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Počet obyvatel se za první tři čtvrtletí zvýšil pouze na Olomoucku, v ostatních čtyřech okresech kraje klesl. Nejvyšší úbytek obyvatel vykázalo Přerovsko, kde činil 294 osob. Naopak počet obyvatel Olomouce se zvýšil o 267.

V Olomouckém kraji se letos od ledna do září podle ČSÚ narodilo 4973 dětí a zemřelo 5251 lidí. Přirozený úbytek tak činil 278 osob. Z kraje se zároveň vystěhovalo 4003 obyvatel a přistěhovalo se jich pouze 3926. Kvůli migraci se počet obyvatel snížil o 77.

Počet obyvatel Olomouckého kraje klesl i loni, a to o 477 na 632.015. Počet obyvatel se v roce 2019 zvýšil pouze na Olomoucku a Prostějovsku, v ostatních třech okresech klesl. Nejvyšší úbytek obyvatel mělo Přerovsko, nejvyšší přírůstek byl na Olomoucku.

Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji se v letošních prvních třech čtvrtletích snížil o 120 na 551 527. Důvodem bylo to, že více lidí zemřelo, než se narodilo. Naopak stěhováním kraj obyvatele získal. Vyplývá to předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Za celý loňský rok počet obyvatel Královéhradeckého kraje vzrostl o 626 na 551.647, což byl nejvyšší počet obyvatel za posledních šest let.

Takzvanou přirozenou cestu kraj přišel v prvních devíti měsících roku o 145 lidí. V kraji od ledna do konce září zemřelo 4418 obyvatel, zatímco dětí se narodilo 4273. Porodnost v kraji meziročně vzrostla o 70 dětí, úmrtnost se zvýšila o 42 zemřelých.

Stěhováním kraj získal 25 lidí, když se z něj odstěhovalo 4200 lidí a naopak 4225 jich do kraje přišlo z jiných regionů nebo z ciziny.

Obyvatel ubylo v pohraničních okresech Trutnov a Náchod, zbývající tři okresy zaznamenaly nárůst počtu obyvatel. Nejvíce lidí, 294, ubylo na Trutnovsku. Náchodsko ztratilo 185 obyvatel. V obou těchto okresech ubylo lidí přirozenou cestou i stěhováním. Okresy Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou a Jičín obyvatele získaly stěhováním a okres Hradec Králové jako jediný v kraji počet obyvatel zvýšil i přirozenou cestou.

Počet obyvatel Zlínského kraje se za letošní tři čtvrtletí snížil o 1251 lidí, na konci září měl kraj 581 304 obyvatel. Úbytek způsobilo méně narozených dětí, než bylo zemřelých, rozdíl činil 554 lidí. Z kraje se také o 697 více lidí odstěhovalo, než se do něj přistěhovalo. Obyvatel ubylo ve všech čtyřech okresech. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Úbytek obyvatel kraje je dlouhodobý, loni za celý rok úbytek činil 366 lidí, předloni 135.

Od ledna do září se letos v kraji narodilo 4405 dětí, zemřelo 4959 lidí. Do kraje se přistěhovalo 3364 lidí, odešlo jich 4061.

V Jihomoravském kraji se letos za prvních devět měsíců zvýšil počet obyvatel o 3237. Převážnou část celkového přírůstku tvoří stěhování ze zahraničí. V tiskové zprávě to uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně. Předběžně žilo v kraji k 30. září 1,195.226 obyvatel. Za tři čtvrtletí oproti stejnému období loňského roku vzrostl počet přistěhovalých a zemřelých, naopak se snížil počet živě narozených, vystěhovalých, sňatků i rozvodů.

Do Jihomoravského kraje se za první tři čtvrtletí přistěhovalo o 2725 osob více, než se z kraje vystěhovalo. Tvoří to skoro 85 procent celkového přírůstku obyvatel. Narodilo se o 512 lidí více, než v kraji zemřelo.