Masopust ve skanzenu na Kolínsku byl barevný a živý. Počasí mu ale nepřálo

Autor: ČTK - 
23. února 2020
14:35

Na jednu z letošních posledních masopustních veselic v neděli zamířili lidé do Muzea lidových staveb v Kouřimi na Kolínsku. Pestrý průvod tradičních masek oživil celý skanzen, akci ale nepřálo počasí. Masopustní obchůzku si přesto nenechalo ujít plno lidí. Podobné průvody se o víkendu konaly na řadě míst republiky, ve středních Čechách například v Říčanech u Prahy, Zadní Třebani na Berounsku nebo hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích na Kladensku.

V Kouřimi se o masopustní obchůzku, která začala u domu z Masojed, postaral národopisný soubor Kohoutek z Chrudimi. Zájemci si mohli také vyslechnout přednášky o masopustních zvycích, vyzkoušet si práskání bičem nebo se zapojit do výroby klobouku pro takzvaného laufra, který obvykle kráčí v čele masopustního průvodu.

Masopust, jehož kořeny pravděpodobně sahají ještě do dob před příchodem křesťanství na české území, začíná po svátku Tří králů 6. ledna a končí Popeleční středou na začátku půstu před Velikonocemi.

Svátek nebyl církví nikdy schvalován

Protože Popeleční středa nemá pevné datum, masopust končívá různě, v době od poloviny února po začátek března. Letos připadla Popeleční středa na 26. února.

Masopustní veselici v kouřimském skanzenu nepřálo počasí (23. 2. 2020)Masopustní veselici v kouřimském skanzenu nepřálo počasí (23. 2. 2020) | ČTK/Vostárek Josef

S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Tradičním masopustním jídlem jsou například koblihy z vláčného kynutého těsta. Svátek si udržel v lidovém zvykosloví svoji neobyčejnou přitažlivost, přestože nebyl církví, pro jeho pohanský smysl a nevázanou bujnost, nikdy schvalován. Popeleční středou v závěru masopustu pak už začíná několikatýdenní postní doba, období přípravy na Velikonoce.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud