Chceme pravdu o Češích v gulagu, říkají čeští historici. Požádali o pomoc Rusy

Autor: ČTK - 
20. 6. 2019
13:03

Ředitelé českých historických ústavů žádají v otevřeném dopise představitele ruských institucí o zpřístupnění archivních dokumentů k československým uprchlíkům před nacismem, které se nacházejí v ruských státních archivech. Většina z nich skončila v pracovních táborech mnoho jich tam i zemřelo. V ruských archivech stále existují jejich spisy. Právě k nim se historici chtějí dostat.

Dokumenty mají obsahovat informace o zhruba 10.000 československých občanech, kteří se v důsledku nacistické okupace Československa v roce 1939 ocitli na sovětském území. Následně byli pozatýkáni a poslání do pracovních táborů GULAG. Dopis ve středu přečetl historik Adam Hradilek na Česko-ruském diskusním fóru v Moskvě.

Naprostá většina československých uprchlíků byla v Sovětském svazu odsouzena za nelegální přechod hranic, pobyt na sovětském území bez potřebných dokladů, za špionáž i protisovětskou činnost. Za to byli odsouzeni k nuceným pracím v gulazích. Češi, kteří přežili, byli na základě amnestie propuštěni do československé jednotky a zúčastnili se po boku Rudé armády bojů proti nacistům.

Co ukrývají ruské archivy?

Ruské archivy bezpečnostních složek mají podle historiků obsahovat vyšetřovací a vězeňské spisy a v nich obsažené výslechové protokoly, zabavené dokumenty, osobní doklady, fotografie a dopisy. Spisy československých občanů zemřelých v sovětských věznicích a táborech se na rozdíl od těch propuštěných dochovaly, a představují tak jedinečný doklad o okolnostech a místě jejich úmrtí i pohřbení.

Dosavadní snahy o výzkum těchto archivních pramenů naráží v ruských archivech na restrikce, které vzhledem k časovému odstupu považujeme za neopodstatněné. Tážeme se, jaký má smysl i nadále utajovat vyšetřovací spisy? Proč není možné studovat spisy stovek Čechoslováků zemřelých v průběhu druhé světové války v gulagu? uvedli historici v dopise.

Dopis byl zaslán šéfovi ruské prezidentské Rady pro lidská práva, šéfovi tajné služby FSB a řediteli Federální archivní agentury (Rosarchiv). Mezi podepsanými je ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra, ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Martin Holý, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa či ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Čeští vědci si o otevření speciálních ruských archivů řekli i loni, kdy se první ročník Česko-ruského diskusního fóra konal v Praze.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

satanas ( 23. června 2019 09:55 )

Pokud Rusko sleduje jak se v Cesku prepisuji dejiny a z lotru se delaji hrdinove, spolupraci bych nedoporucil..dejiny nutno zachovat tak , jak vznikali..V konextu s dobou..Ne tak, jak je ruzne rezimy vykladaji.

cocumysvole ( 20. června 2019 13:22 )

Nic bych historikům nedovolil. Zprzní to obrátí naruby a vypotí spoustu lží.

Zobrazit celou diskusi
Další videa