„Když se někdo nelíbí, prostě zmizí.“ Expert popsal stav lidských práv v Číně

Opatření, kdy nepohodlného člověka autority na čas „uklidí“ z dosahu médií, jsou běžná, ale zesílila v těchto dnech při 30. výročí krvavého potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. „Zaznamenal jsem matku jednoho z těch studentů, kteří zemřeli, že musela odjet do svého rodného města několik set kilometrů od Pekingu na tohle výročí, aby nehrozilo, že bude někde mluvit,“ uvedl odborník na Dálný východ.

Lidé, podle něj ale obvykle nezmizí natrvalo. „Většinou se po několika dnech objeví. A pokud to je něco závažnějšího, tak se objeví i v televizi a provedou nějakou sebekritiku nebo přiznání,“ vysvětlil Hudeček. Dodal, že na náměstí Nebeského klidu je stále policie a vojsko, ale v těchto dnech ve zvýšené míře a například kontrolují i kufry aut.

O masakru se mlčí

O událostech z noci na 4. června roku 1989 na náměstí Tchien-an-men se v Číně nesmí mluvit. Tamní vláda a komunistická strana se je snaží vymazat z paměti lidí. „Na základních a středních školách se to neučí. Ty dějiny 20. století jsou vykládány v Číně velice výběrově a jednostranně,“ řekl sinolog s tím, že se zásah armády zmiňuje pouze krátce na vysokých školách v souvislosti s učením bývalého čínského vůdce Teng Siao-pchinga. Násilný zásah je prezentován pozitivně jako příklad udržování stability. 

Zásah čínské armády na náměstí Nebeského klidu v červnu 1989 se změnil v masakr. | ČTK

Podle Jiřího Hudečka je ale šance na to, že v Číně zavládne skutečná demokracie, nebo že se změní politika čínské vlády, zatím malá a v nedohlednu. „Za posledních 30 let se toho ale změnilo určitě hodně, například možnost cestovat je mnohem větší. Číňané mají také více peněz,“ upozornil sinolog.