Drahá vejce i zelené pivo. Zelený čtvrtek přináší i velké nákupy a kontroly řidičů

Vejce ve slevových akcích dva týdny před Velikonocemi byla nejdražší za posledních sedm let. Vyplývá to z analýzy letáků, kterou provedla společnost Česká distribuční doručující akční letáky od obchodních řetězců. Řetězce totiž častěji zařazují do slev prémiová vejce.

Meziročně zlevněná vejce zdražila o 23 procent a průměrně stála 3,07 koruny za kus. Firma analyzovala letáky sedmi největších řetězců. Nejlevnější vejce stála podle analýzy 1,5 koruny, lokálně mohla být i levnější. Průměrná sleva byla letos 35 procent. Obyčejná vejce nabízená bez slevy meziročně zlevnila na 2,08 koruny. Vejce od nosnic z halových chovů, volných výběhů a z ekologického zemědělství stojí podle firmy v průměru 5,53 koruny za jedno.

Česká vejce v letácích stojí stejně jako dovozová. Křepelčí vajíčka letos v akci vyšla průměrně na 2,74 koruny za kus, vejce uvařená natvrdo stála průměrně pětikorunu. Bílá vejce, která se dají lépe zdobit, stojí tři koruny za kus. Levnější vejce jsou obecně v balení po 30 kusech, letos v nich vejce stála 1,73 koruny za kus, loni 2,16 koruny. Nejdražší byla vejce v roce 2012, kdy nastala „vaječná krize“. Cena vajec tehdy v prvních měsících roku stoupla k šesti korunám za jedno.

Zlevněná vejce jsou před Velikonocemi nejdražší za 7 let. | profimedia.cz

Větší obchody budou mít na Velikonoční pondělí zavřeno, na Velký pátek 19. dubna bude otevřeno normálně. Oba dva dny jsou státními svátky, v pondělí ale platí zákaz prodeje v maloobchodu u provozů nad 200 metrů čtverečních. Možnost nákupu potravin budou mít lidé v menších obchodech nebo na internetu.

Například hypermarkety Globus budou otevřeny od pátku do neděle od osmi do 21 hodin, v Praze Čakovicích a Centru Černý Most pak ještě o hodinu déle. V pondělí ale své brány zavřou. „Naši zákazníci s tím počítají a velké velikonoční nákupy dělají i několik dní předem, v posledních dvou letech je nejsilnějším dnem Zelený čtvrtek,“ uvedla za společnost Rita Gabrielová.

Velké obchody musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno jen do 12:00. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu vztahuje i na bazary, zastavárny a výkupny odpadu.

Víte, během kterých svátků si nakoupíte a kdy ne? Zavírání obchodů v roce 2024 přehledně

Kromě nákupu vajec se před Velikonocemi snaží na trhu nadále prosadit na Zelený čtvrtek i zelené pivo. Podle informací pivovaru Starobrno mají letos milovníci piva v Čechách a na Moravě k dispozici 4500 hektolitrů Zeleného piva, které se letos vařilo již 19. února.

V čem je „kouzlo“ zelené třináctky? „V přesně daný okamžik se při vaření do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh z několika druhů bylin. Při přípravě koncentrovaného a silného výluhu se pečlivě hlídá doba kontaktu bylin s vroucí vodou. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává,“ uvádí pivovar s tím, že do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost. Nezbytností je bylinný výluh a likér,“ uvedl výrobní ředitel Milan Schramm.

Starobrno i pro letošek přichystalo zelené pivo. | Archiv Starobrna

Policisté však již od středy do Velikonočního pondělí zahájili akci, která se zaměřuje na vybraných místech v ČR na kontrolu alkoholu za volantem. Řada řidičů totiž podle nich stále nedodržuje zákaz jízdy pod vlivem alkoholu a nehod, které tak způsobí, neubývá. Loni v Česku zavinili řidiči, kteří před jízdou pili alkohol, 4626 nehod, při kterých zemřelo 62 lidí. Meziročně se počet těchto nehod zvýšil zhruba o 400 a počet obětí o 14.

Dopravně bezpečnostní akci s názvem Řídím, piju nealko pivo policisté letos organizují podesáté a řidiče, kteří zákaz požití alkoholu před jízdou dodržují, budou odměňovat nealkoholickým pivem a alkoholovými testery. Za dobu trvání projektu při silničních kontrolách rozdali na 38 000 alkotestů, přičemž akce se koná nejen o Velikonocích, ale i o letních prázdninách.

Ředitel dopravní policie Tomáš Lerch v této souvislosti poznamenal, že policisté provádí dechové zkoušky na alkohol u řidičů i při běžných kontrolách. „Vzhledem k vývoji dopravní nehodovosti v České republice také nedoporučujeme uvolnění tolerance požití alkoholu u cyklistů,“ uvedl Lerch.

V loňském velikonočním období policisté zaznamenali 1019 nehod, které si vyžádaly pět obětí. Vedoucí Besipu ministerstva dopravy Tomáš Neřold ČTK sdělil, že nejtragičtější byla nehoda, která se stala na Zelený čtvrtek. Zemřely při ní dvě děti a viníkem byl řidič osobního auta, který měl v krvi přes 1,5 promile.

Policisté o Velikonocích tradičně očekávají vyšší provoz a považují tyto svátky za rizikové mimo jiné i kvůli tomu, že lidé často cestují za příbuznými na větší vzdálenosti a mnohdy vyjíždějí i sváteční řidiči nebo lidé, kteří v zimě neřídí a za volant usednou po dlouhé době.

Během Velikonoc probíhají bezpečnostní dopravní akce. | Zdeněk Matyáš

S Velikonocemi jsou spjaté však i protesty. Ve středu v podvečer se několik desítek aktivistů sešlo v Praze na Václavském náměstí, aby v souvislosti s blížícími se Velikonocemi tichým protestem upozornili na podle nich kruté zacházení s drůbeží při produkci vajec. Zaměřili se na mladé kohouty, kteří nejsou ve vaječném průmyslu potřební a jsou bezprostředně po vylíhnutí zabíjeni. Ročně jich takto podle aktivistů v České republice uhyne 4,5 milionu.

Organizátoři v prohlášení uvedli, že na každou nosnici připadá při vylíhnutí jeden kohout. Pro produkci vajec jsou bezcenní a nehodí se ani na produkci masa, protože jejich svalová hmota roste pomaleji než u brojlerů. Pracovníci u běžícího pásu při procesu zvaném sexování kuřata roztřídí. Část se jich pak zabíjí plynem nebo v tzv. mixéru, tedy v zařízení s rychle rotujícími břity.

„Jejich život jednoduše nemá ekonomický význam,“ shrnul za organizátory Lukáš Vincour. Dodal, že 80 procent nosnic žije v klecích na ploše odpovídající listu papíru A4. Aktivisté se rozhodli na podle nich kruté praktiky upozornit hodinou ticha. Akce se zúčastnilo zhruba 70 lidí oděných do overalů a vybavených letáky a transparentem. Spolek Obraz zveřejnil také záběry z klecových chovů, ve kterých byly slepice odrané z peří, namačkané v malých klecích a byly tam i mrtvé kusy.

Většina obchodních řetězců ohlásila, že chce s nákupem vajec z klecových chovů skončit k roku 2025. V Česku je 87,6 procenta nosnic v klecových chovech, v celé EU podle údajů drůbežářů 53,1 procenta nosnic.

Na Václavském náměstí demonstrovali lidé v souvislosti s Velikonocemi. Tichým protestem upozorňovali na kruté zacházení s drůbeží při produkci vajec. | ČTK

Podle křesťanské tradice na Zelený čtvrtek Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. V katolických kostelích budou kněží při večerních mších mýt nohy vybraným mužům. Přívlastek zelený dostal tento zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag – Zelený čtvrtek.

Dříve bývalo tradicí na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Lidé věřili, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek neměl hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze.

Papež František během mše na Velký pátek ve svatopetrské bazilice | Reuters

Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu. Zelený čtvrtek je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.

Na Zelený čtvrtek se konají dvoje liturgické obřady. Dopoledne se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Zároveň se světí posvátné oleje, které se používají po celý rok při udílení svátostí. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, také Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.

Papež František během mše na Velký pátek ve svatopetrské bazilice | Reuters

Žákům základních a středních škol dnes začínají velikonoční prázdniny. Do školních lavic se vrátí po pěti dnech volna v úterý 23. dubna. Další prázdniny, které děti v Česku čekají, jsou letní. Začnou v pondělí 1. července a potrvají dva měsíce.

Po celé zemi se o velikonočních prázdninách koná řada akcí spojených se svátky. Jde o výstavy, koncerty, bohoslužby, jarmarky, trhy či pašijové hry. Následovat bude Velký pátek, který je od roku 2016 v Česku státním svátkem, Bílá sobota a nedělní Boží hod velikonoční, kdy se slaví zmrtvýchvstání. K Velikonočnímu pondělí už se nevážou žádné církevní obřady, den je spjatý spíše s lidovými zvyky. V Česku se chodí na koledu spojenou s pomlázkou a koledníky.

I letos se koledníci chystají na pomlázku. | Zdeněk Matyáš

Podle předpovědi počasí bude po dobu velikonočních prázdnin slunečno, nejvyšší denní teploty by měly dosahovat 20 stupňů Celsia. Pršet by mělo pouze ojediněle.

„Velikonoční svátky budou zalité sluncem a přinesou nejvyšší teploty za posledních pět let. V odpoledních maximech bude i přes 20 °C. Po ránu se mohou místy vyskytovat přízemní mrazíky, tedy teploty v pěti centimetrech pod bodem mrazu. Žádné sněžení jako o svátcích jara roku 2013, nebo silné mrazy jako v roce 2012 ale neočekáváme,“ vzkazuje meteoroložka Dagmar Honsová.