Spalničkám čelí Česko i USA. Lékaři: Kvůli odpůrcům očkování bude hůř

Autor: ula, ČTK - 
21. 1. 2019
06:01

Americké státy New York, Oregon a Washington mají v těchto dnech problém s prudkým nárůstem počtu nemocných spalničkami. Podle portálu Daily Mail se jedná o největší počet případů za posledních 20 let. S lokálními epidemiemi se loni potýkala i řada evropských států. Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že kvůli rostoucímu vlivu odpůrců očkování by letos mohlo onemocnět až 60 tisíc lidí, což je dvojnásobně více, než v roce 2017. V Česku loni onemocnělo spalničkami 207 lidí, což je druhý nejvyšší počet od roku 2008.

V New Yorku onemocnělo spalničkami 160 lidí, nejvíc za posledních 20 let. Až 105 nemocných bylo nakaženo v okrese Rockland County a 55 lidí v Brooklynu, kde žijí převážně ortodoxní Židé. Další nakažené hlásily i státy Oregon a Washington. 

Se spalničkami se potýkaly a potýkají i evropské státy. V celé Evropské unii bylo do konce loňského října přes 13 tisíc případů. Nejhorší byla situace ve Francii, Řecku a Itálii, dále v Rumunsku a ve Velké Británii. V Německu a na Slovensku bylo kolem 500 nemocných.

Světová zdravotnická organizace (WHO) prudký nárůst nemocných přičítá stále silnějšímu vlivu odpůrců očkování, kteří jsou aktivní zejména na sociálních sítích. WHO předpovídá, že letos se počet nemocných zvýší o 60 tisíc, což dvakrát více než v roce 2017 a nejvyšší počet v tomto století. Loni zemřelo v Evropě kvůli spalničkám 72 lidí, což je opět dvakrát vyšší počet než v roce 2017. 

Počet nemocných výrazně stoupl i v Česku

S rostoucím počtem nemocných se potýkalo také Česko. Předloni byly lokální epidemie v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Během posledních pěti let byly v ČR zaznamenány tři regionální epidemie spalniček, které vznikly v souvislosti s importovanými případy. Například v roce 2014 bylo Ústeckém kraji 221 nakažených, předloni v Moravskoslezském kraji 146 případů. Úmrtí na spalničky nebylo v Česku zaznamenáno od roku 1980, očkuje se od roku 1969.

Nemocných spalničkami bylo loni 207, což je druhý nejvyšší počet od roku 2008 a o 60 víc než v předchozím roce. Více bylo jen v roce 2014, kdy lékaři zaznamenali 221 případů. Nejvíc případů bylo podle hygieniků v Praze, kde léčili přes 100 nemocných. Osm nových případů se objevilo od začátku letošního roku.

„V celoevropském měřítku počty nemocných v ČR nejsou vysoké, přesto se jedná o novou situaci ve výskytu tohoto onemocnění. Výskyt spalniček je úměrný vnímavosti populace k nákaze a je odrazem postupného zvyšování počtu rodičů odmítajících očkování, postupného poklesu odolnosti vůči nákaze u některých očkovaných osob s delším odstupem od aplikace vakcíny,“ řekla Blesk Zprávám Radomíra Limberková ze Státního zdravotního ústavu ČR (SZÚ)

Vliv na výskyt onemocnění má podle SZÚ rovněž cestování občanů ČR do zemí s výskytem onemocnění anebo import cizinci do ČR. 

Kolik nemocných ještě přibude?

Česká republika si po dlouhou dobu udržovala statut země s nízkým výskytem spalniček. „Za současné epidemiologické situace v Evropě i ve světě nelze tento stav udržet bez dostatečné proočkovanosti populace vakcínou proti spalničkám, to znamená, že mělo být očkováno minimálně 95 procent dětí příslušného věku, což je nutné k navození tzv. kolektivní imunity,“ vysvětluje Limberková.

Podle výsledků kontroly dětských lékařů za rok 2014 bylo očkováno z ročníku jen 71,3 procenta dětí.

„Epidemiologickou situaci nelze předjímat. Můžeme vycházet pouze ze sezónnosti výskytu spalničkového onemocnění (zima-jaro) a z výskytu onemocnění v okolních státech, neboť zásadními zdroji onemocnění jsou importované případy,“ reaguje Limberková na otázku, zda se počet nemocných v Česku letos zvýší.

Odpor k očkování jako největší zdravotní hrozba?

Neochota k očkování patří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v současnosti mezi největší hrozby pro zdraví lidí. Hrozí kvůli tomu, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít. Úřad OSN o tom informuje na svých internetových stránkách.

Očkování v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí. Důvody, proč se lidé rozhodnou se neočkovat, jsou podle WHO rozličné: jde o ledabylost, problémy s dostupností očkovacích látek a nedůvěru.

Někteří rodiče očkování odmítají nebo odsouvají až těsně před přijetím do mateřské školy, pro niž je povinné. Mají obavy z nežádoucích účinků, podle ředitelky protiepidemiologického oboru pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové často neopodstatněné, protože rizika jsou podle ní zanedbatelná. „Po aplikaci trojvakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se tak v naprostém minimu případů může asi za 12 dní objevit něco jako lehčí průběh onemocnění spalničkami. Jde o reakci, která je očekávaná,“ dodala. 

Zánět mozku nebo pneumonie

Spalničky začínají podobně jako nachlazení horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech se objeví bělavé tečky se zarudlým okolím, po několika dnech červená vyrážka, která začíná vzadu na krku a šíří se směrem dolů na obličej, břicho i končetiny.

Při nákaze hrozí komplikace, například v podobě výskytu těžké pneumonie, která se velmi obtížně léčí, nebo zánětu mozku. Nemocný musí být kvůli vysoké nakažlivosti nemoci hospitalizovaný na infekčním oddělení. Virus je vylučovaný čtyři dny před projevením příznaků a pokračuje ještě čtyři dny po objevení vyrážky. Šíří se kapénkami, ve vzduchu cirkuluje ještě tři hodiny poté, co nakažený místo opustí. 

Video Hlavní hygienička o spalničkách - Blesk TV
1080p 720p 360p

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa