
Dušan z Kyjova léčí „bez rozdílu kroja a počtu hlav na vinohradě“. Na venkově doktoři chybí

Dušan (33) pracuje jako praktický lékař v Kyjově v Jihomoravském kraji. Předtím procestoval řadu evropských zemí, poznával systém péče v Japonsku nebo v USA, vždy se ale rád vracel domů. Jak sám říká, ošetřuje všechny bez rozdílu kroja, vyznání nebo počtu hlav ve vinohradě. Dušan je jedním z mála doktorů, který ordinuje na venkově. Lékaři na vsích i v malých městech chybí, nejvíce na Vysočině, Jesenicku, v jižních Čechách nebo ve Zlínském kraji. Budoucí praktici se příliš na venkov nehrnou a podle výzkumu Společnosti všeobecného lékařství by je motivovalo úplně něco jiného, než dotace od Ministerstva zdravotnictví.
„Ošetřujeme pacienty bez rozdílu kroja, pohlaví, vyznání nebo počtu hlav ve vinohradě,“ řekl Blesk Zprávám Dušan, který se v Kyjově narodil.
Jeho tatínek prý chtěl, aby byl malířem nebo natěračem, babička si představovala vnuka jako automechanika, ale jak Dušan přiznal, nikdy prý nebyl na takové práce moc zručný. Díky vlivu své maminky se Dušan dostal na Masarykovu univerzitu, ale na všeobecné lékařství ještě nepomýšlel.
„Na vysoké škole jsem se věnoval výzkumu sexuálního chování vysokoškolských studentů a začal paralelně studovat i psychologii v domnění, že ze mě bude psychiatr/sexuolog,“ popisuje svoje začátky lékař.
Po atestaci Dušan procestoval 20 systémů primární péče, byl např. Británii, na Mallorce, Krétě, v Řecku, na Ukrajině, v Japonsku i v Americe. Velké zklamání pro něj byla konference na Harvardu. „90% věcí, které zde zazněly, jsem již znal, případně hned konzultoval se specialisty z ČR, kteří mi většinou řekli, že takové postupy již dávno používají,“ řekl Dušan.
Lékaři podceňují své vlastní zdraví
Nakonec se vrátil zpět do rodného Kyjova, kde převzal praxi po lékařce, která se chystala do důchodu, a část po zesnulém kolegovi, který podle Dušana zanedbal péči o své zdraví. „V této souvilosti bych jen na okraj podotknul, že všeobecně zdravotníci podceňují rizikové příznaky svých nemocí a chodí k lékaři velmi pozdě. I já jsem ordinoval s takovými hodnotami zánětu, se kterými pacienty posílám ležet do nemocnice,“ přiznává Dušan.
Výjimečná ordinace ve světovém měřítku
Dušan je velmi pyšný na vybavení své ordinace. „Soustředil jsem se na rychlou, přesnou a přenosnou diagnostiku. Vybavení ordinace zahrnuje měřiče tlaku na 24 hodin, vyšetřovací přístroj na chrápání, diagnostický ultrazvuk, který přináší do ambulance úplně jinou dimenzi v časné diagnostice a terapii primární péče,“ vyjmenovává lékař s tím, že v jeho ordinaci najdete i např. laserovou sprchu. „Jako vesnický lékař si můžu vybavit ambulanci i sebe dle potřeb regionu,“ pochvaluje si Dušan, který za den ošetří až 50 pacientů, v době chřipkové epidemie i 90.
Nevýhoda na malém městě? Stále na očích
„Občas se mě ptají, proč nepracuji ve větším městě nebo jestli neodejdu do zahraničí. Má odpověď je zatím ne. Práce na periferii má své krásy i úskalí. Tou nejzásadnější je pojetí medicíny jako takové, děláte ‚opravdovou‘ medicínu, tedy staráte se o člověka, ne jen o chorobu. Nejste jen tak nějaký doktor z nemocnice či ambulance, kde se lékaři střídají, jste jejich doktor,“ popisuje Dušan práci na malém městě. Samozřejmě dodává, že tato práce má své drobné nevýhody.
„Jste stále na očích - v obchodě, na ulici, na úřadech, nebo když se jdete jen tak projít. Okamžitě se ví, kdy a kde jste se pohyboval, i když to není pravda,“ směje se mladý muž. Zároveň přiznává, že nevýhodou práce na venkově jsou služby. „Chcete večer dobré kafe, operu? Tady nemáte šanci. Další nevýhodou je nedostatek pracovních a vzdělávacích příležitostí pro partnera či děti,“ doplňuje Dušan.
Mladé praktiky dotace nemotivují
Dušanova slova potvrzuje i nedávný výzkum, který provedly Společnosti všeobecného lékařství a Mladých praktiků mezi budoucími lékaři.
„Ukázalo se, že 57 % lékařů motivuje dotace z Ministerstva zdravotnictví, pro 63 % lékařů je důležitá podpora bydlení, 67 % dotazovaných by ocenilo finanční injekci pro rekonstrukci a vybavení ordinace a až 77 % lékařů by přiměla jít pracovat na venkov kvalifikovaná práce pro jejich partnera nebo partnerku,“ říká předsedkyně Mladých praktiků Markéta Pfeiferová.
Podle průzkumů má 80 % lékařů pocit, že nedostalo dost informací o venkovském lékařství při studiu a 70 % dotázaných by uvítalo stáž na venkově.
Časovaná bomba: Chybějící lékaři
Nejvíce chybí lékaři na Vysočině, Jesenicku, v jižních Čechách a ve Zlínském kraji. „V místech, jako je Vysočina, nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit neschopenku nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání, nemají za kým jít. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto musíme situaci systémově, nejen lokálně, řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.
Dušan: Nejsme specialisté pouze na chorobu
Dušan říká, že rád ve své ambulanci nebo na konferencích uvítá kolegy, kteří se budou chtít dozvědět něco o primární péči v Česku.
„Práce v malém městě mě neskutečně baví. Plním si zde sny, a jak vidíte, lékař primární péče nemusí být jen úředník co dává razítka. Jsme specialisti na člověka a komunitu, ne pouze na chorobu,“ uzavírá lékař z Kyjova.