David jezdí za pacienty i s „motorovkou“. Doktor z hor zná prokletí z Básníků

Autor: ula - 
28. 4. 2018
07:00

David Halata pracuje jako všeobecný praktický lékař ve vesnici Hošťálková na Valašsku. Ordinaci přebíral po svém otci, který ve vesničce obklopené horami ordinoval 43 let. Kromě pacientů zasvětil lékař svůj život otázce venkovských lékařských praxí a snaží se zbořit mýtus, že na venkově to vypadá jako v Bezdíkově ze známé série filmů o básníkovi Štěpánkovi Šafránkovi. Postava, kterou si zahrál Pavel Kříž, je podle Halaty pro všeobecné lékařství tak trochu prokletím.

Davida Halatu si místní pamatují ještě jako malé dítě, takže mu někteří pacienti tykají. Ordinaci převzal po svém otci, který ordinoval ve vesničce uprostřed valašských hor úctyhodných 43 let. Jeho syn nyní pracuje jako všeobecný praktický lékař v deset let.

Kromě toho je David Halata předsedou Pracovní skupiny venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství a dlouhodobě se věnuje tématu venkovských praxí v Česku. Podle něj totiž hrozí, že za pár let nebudou na vesnicích žádní lékaři. 17 procent lékařů je starších 65 let a většina z nich ordinuje právě na vesnicích.

Mladí lékaři se totiž do odlehlých oblastí nehrnou a David Halata se snaží momentálně zjistit, co by je mohlo motivovat. Zároveň doufá, že se mu například podaří prosadit zavedení stáže mediků na vesnicích a že se konečně o problémech vesnického lékařství začne více diskutovat.

„Pán Bůh je vysoko, do nemocnice daleko“

„Na vesnici jste na všechno sám a ke všem ostatním lékařům je výrazně dál. Dost často se používá rčení, že pro venkovského lékaře je pán Bůh vysoko a do nemocnice daleko,“ popsal Blesk Zprávy Halata rozdíly mezi ordinací ve městě a na venkově.

„Ať chceme, nebo nechceme, my ty pacienty známe víc, žijeme s nimi v jedné komunitě, práce s nimi nekončí ukončením ordinační doby, my ty pacienty potkáváme celý den a promítne se to do způsobu, jakým pracujeme,“ zmínil lékař, aby dodal: „Zásadní rozdíl je také v tom, že my nemůžeme ty pacienty tak často poslat na další vyšetření, protože k dalším lékařům je daleko a my se musíme rozhodnout sami - s tím, co máme a co sami umíme.“

Pokud tedy pacienti ví, kde lékař bydlí, není to problém? „Ne, nemám pocit, že by toho pacienti zneužívali. Pokud mně někdo zavolá v noci, tak vím, že je to skutečně akutní,“ odpovídá na tuto otázku vesnický lékař z hor.

S motorovou pilou za pacienty

Řada pacientů doktora Halaty bydlí na hřebenech okolních hor a na samotách, které jsou hůře dostupné. Pokud to situace vyžaduje, vyráží za nimi. Přiznává ale, že těchto návštěv ubývá, protože pacienti vidí, že je lepší zajet si do dobře vybavené ordinace.

„Když ale vyrážím za pacienty, je to medicína jako dřív. Mám jen svůj kufřík a svoje ruce,“ zmínil lékař. Pokud pacient potřebuje, nezáleží na počasí. Lékař se musí za nimi dostat, i když napadne sníh, nebo se polámou stromy. „Takže se vyplatí mít sněžnice, běžky, někdy se hodí i motorová pila v kufru auta,“ popsal Halata často složité podmínky. 

Proč potřebuje lékař motorovou pilu? Jak dále popisuje práci lékaře na vesnici? Podívejte se na rozhovor:

Video David Halata pracuje jako lékař na vesnici. Co řekl o své praxi? - Andrea Ulagová

„Prokletí Štěpána Šafránka“

Pokud se řekne vesnický lékař, většina lidí si vybaví slavnou filmovou sérii o básníkovi a lékaři Štěpánovi Šafránkovi v podání Pavla Kříže. Ten je ve filmu Jak básníkům chutná život proti své vůli poslán do zapadlé vesnice Bezdíkov.

„Štěpán Šafránek je pro všeobecné praktické lékařství tak trochu prokletí,“ přiznává Halata, i když situace v 80. letech, kterou film popisuje, je podle něj přesná.

„Ale doba se změnila. Stačí se jen podívat, jak se měnily sanitky, které ve filmech jsou. My sice ordinujeme v „Bezdíkově“, ale také se účastníme odborných kongresů a létáme do zahraničí,“ usmívá se lékař.

A co razítka, se kterými se neustále doktor Šafránek potýkal? Zjistíte v rozhovoru:

Video Postava Štěpána Šafránka je prokletím všeobecných lékařů, říká doktor. - Andrea Ulagová

Sžírající papírování a peníze jako lákadlo

Co by doktoru Halatovi usnadnilo práci, ví přesně. „Sžírá nás administrativa. Je jí stále víc a víc a tvoří 30 % až 40 % naší práce. Kdyby nám kdokoliv dokázal odstranit aspoň část papírů, budeme spokojení a věnujeme ho těm, kteří ho potřebují,“ uvedl pro Blesk Zprávy.

Hlavním problémem je podle Halaty to, že na vesnice se lékaři nehrnou. Podle něj společnost zapomíná na lidi, kteří žijou ve vesnicích, a odsouvá je do pozadí. Podle slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) si je ministerstvo vědomo, že na vesnicích chybí lékaři a snaží se problém řešit.

„Ministerstvo vytvořilo několik dotačních programů, praktikům nabízíme až 500 tisíc korun, aby otevřeli ordinace právě v těch odlehlých oblastech,“ řekl Blesk Zprávy ministr Vojtěch.

Jenže podle Halaty peníze lékaře příliš nemotivují. Hraje v tom roli totiž celá řada dalších faktorů. Jaké to jsou? I to zjistíte ve videu:

Video Proč mladé lékaře neláká na vesnice ani grant od ministerstva? - Andrea Ulagová

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa