9°C
Jedna z největších tunelářských afér má konečně soudní pokračování. Po 20 letech začal v Česku proces s uhlobarony, kteří měli získat koncem 90. let minulého století Mosteckou uhelnou společnost (MUS) za peníze, které z ní předtím vyvedli. Ve Švýcarsku už dostala část z hlavní pětice obžalovaných pravomocné tresty. Švýcaři se ke kauze dostali skrze tamní banky, ve kterých si manažeři uložili peníze. Celkem jim zabavili 13 miliard korun. Do privatizace MUS se namočili i expremiéři Stanislav Gross a Miloš Zeman.
Do kauzy uhlobaronů se „namočili“ Gross i Zeman. Proč začal soud až po 20 letech?
1.O co v kauze jde?
Podle ministerstva financí měla pětice obžalovaných MUS pod kontrolou nejpozději od roku 1998, tedy ještě o rok dříve, než se původně předpokládalo. S tím souhlasí i žalobci. Původně se za začátek kauzy totiž pokládala až privatizace státního podílu v roce 1999. Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus měli stát obrat o minimálně tři miliardy korun, když společnost nejdřív vytunelovali, a pak za ty stejné peníze firmu koupili.
V Česku stane před soudem také exnáměstek ministra průmyslu a obchodu Robert Sýkora, celkem je tak obžalovaných šest. Ve Švýcarsku to byl zase Koláčkův kolega Luboš Měkota, který ale v březnu 2013 za podivných okolností zemřel na golfu, bylo mu 55 let. Manažeři vinu odmítají.
2.Proč to trvá tak dlouho?
V době, kdy Švýcarsko začalo se spravedlností v ruce sbírat podklady po odsouzení exmanažerů Mostecké uhelné, se zároveň potýkalo se silnou kritikou západního světa za to, že se neumí popasovat s praním špinavých peněz na svém území. Rozsudek, byť zatím pro většinu z manažerů stále nepravomocný, tak můžeme pokládat do určité míry za exemplární. Pravomocné tresty dostal zatím pouze Koláček s Krausem.
To česká justice se potýká s nejednoznačností a vysokou byrokracií, a tak zatímco v alpské zemi začal proces už v květnu 2013 a má za sebou „první kolo“, u nás se soukolí teprve rozjíždí. Po 20ti letech. Protikorupční policie se přitom prodejem zabývala minimálně od roku 2003, případ ale několikrát odložila s tím, že se podle ní nic nekalého nestalo.
Podnět k obvinění tak od žalobců přišel až v roce 2012, poté začala tuzemská policie zabavovat majetek (Švýcaři peníze zmrazili už o 4 roky dříve). Naposledy přišel půlroční odklad soudu kvůli tomu, že se nepodařilo obeslat všechny účastníky procesu.
3.Proč jsou Švýcaři napřed?
Jak už bylo řečeno, svou roli v rychlosti rozhodování hraje i kritika Švýcarska, které mělo laxně postupovat proti praní špinavých peněz na svém území. A tak se manažeři rozloučili se svými miliardami už v roce 2008, o dva roky později už vyslechli expremiéra z doby privatizace společnosti Miloše Zemana, tehdejšího vicepremiéra Vladimíra Špidlu i exministry Miroslava Grégra s Eduardem Zemanem.
První rozsudky padly už v listopadu 2013, tedy jen půl roku po zahájení procesu. S pozdějším odvoláním pak uspěla trojice manažerů, Koláček s Krausem by měli v květnu nastoupit do švýcarského vězení.
Česko ale původně nemělo ze zabavených miliard dostat nic. I stát ale se svým odvoláním uspěl a do případu je přizván jako účastník sporu a bude se moct o svůj podíl (cca 3,3 miliardy korun) ještě poprat.
4.Jaká je role Grosse a Zemana?
Do celé věci se už v počátku zapletla tehdejší garnitura ČSSD, která byla u moci. Pod privatizací z roku 1999 je podepsán také tehdejší premiér Miloš Zeman, současná hlava státu. Ten přitom „nenechal nit suchou“ na někdejším ministrovi financí Sobotkovi (také ČSSD), který byl u dalšího privatizačního průšvihu jménem OKD.
Cesty pak vedly také k dalšímu sociálně demokratickému expremiérovi Stanislavu Grossovi. Jeho okolí mělo mít přístup k účtům, na které putovala provize z prodeje MUS. Informovala o tom v roce 2011 Mladá fronta DNES.
„Peníze z privatizace mosteckých uhelných dolů zprostředkovaně zamířily i k oficiálním stranickým představitelům (ČSSD). Více než 30 milionů z provize za Mosteckou uhelnou šlo do firmy, v níž působil tehdejší šéf ekonomické sekce ČSSD Zdeněk Uhlíř, pokladník strany,“ uvedl například deník. Třetina z této částky pak putovala do nadace, kde seděli Zdeněk Škromach nebo Petra Buzková a jejímž předsedou byl Stanislav Gross osobně. Peníze putovaly oklikou přes Gibraltar nebo Kypr...
5.Co se stane, když budou muset manažeři do vězení ve Švýcarsku?
Pokud Koláček s Krausem skutečně nastoupí své tresty ve Švýcarsku, bude jejich stíhání v Česku zastaveno. Obžalovaní totiž nemohou být potrestáni dvakrát za stejnou věc. Došlo by tak k dalším komplikacím v tzv. české větvi případu.
- Související
Témata:
Milouši až tě zavolají k soudu ,řekni že si nic nepamatuješ, neb jsi byl jako vždy na šrot.