9°C
„Zakažme fyzické trestání dětí,“ burcuje expertka. Kdy je pohlavek výchovný?
Češi při výchově dětí stále hojně používají fyzické tresty, jakkoli je to v řadě evropských zemí zakázáno. 63 procent české populace připouští využívání fyzických trestů minimálně ve výjimečných případech. Vyplynulo to z výzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) a výzkumné agentury Nielsen Admosphere. Že výchovná facka může utéct každému, připouští i ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová. Její centrum pomáhá dětem ohroženým domácím násilím. Přesto existuje celá řada případů týrání dětí, kdy jsou rodiče přesvědčeni, že své dítě pouze vychovávají.
Z výzkumu vyplývá, že téměř polovina (46 procent) rodičů, kteří používají fyzické tresty alespoň ve výjimečných případech, k nim sáhne z důvodu „neuposlechnutí rodiče či prarodiče“. Druhým nejčastějším důvodem je „lhaní“ dítěte, které je ovšem významně důležitější pro rodiče dětí starších 18 let (59 procent). U rodičů dětí mladších je lhaní důvodem k fyzickému trestání pouze ve třetině případů.
„Fyzické tresty rodiče velmi často používají s cílem udržet si rodičovskou autoritu a ukázat dítěti potřebné hranice,“ říká Petr Matoušek, odborný garant projektu Výchova bez násilí, který LOM realizuje. „Tyto tresty, především jejich pravidelné používání, však autoritu rodiče snižují. A hranice, které jimi rodič u dítěte vytváří, jsou hranicemi strachu, nikoli hranicemi vnitřními. Dítě dodržuje pravidla ne proto, že se s nimi ztotožňuje, ale proto, že se bojí,“ dodává odborník.
Zákaz fyzických trestů nemá kriminalizovat rodiče
Ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová by však uvítala, pokud by zákon zakazující fyzické tresty byl zaveden i v Česku. „V řadě zemí je zákon už zaveden, ne snad proto, aby se kriminalizovali rodiče, ale aby byla jasná ta norma ve společnosti. Že násilí na dětech není v pořádku v jakékoliv podobě,“ řekla Wünschová pro Blesk Zprávy.
Centrum LOCIKA funguje tři roky a prošlo jím už 700 dětí. „Děti, které jsou ohroženy násilím v rodině, nemusí být vždy oběťmi, ale už jen to, že jsou svědky násilí mezi rodiči, ovlivňuje jejich psychosociální vývoj,“ uvedla ředitelka centra.
Wünschová zároveň poukázala na to, že v Centru LOCIKA řešili případy týrání dětí, kdy byli rodiče přesvědčeni, že své dítě pouze vychovávají. „Na základě zkušeností, které měli ze své původní rodiny, neuměli sami zhodnotit závažnost fyzického násilí, které vůči dítěti používali,“ řekla odbornice. A jako matka připouští, že každému občas výchovný pohlavek ujede.
„Každému z nás někdy ujela ruka, ale je dobré vědět, že toto není běžný výchovný prostředek, že to je selhání, které se může stát. Sama pracuji se svým vztekem, občas na své děti křičím, ale učím se to dělat jinak, abych nemusela tyto praktiky používat,“ dodala Wünschová s tím, že facky nebo pohlavky nemají na děti pozitivní vliv.
Fyzické tresty nevedou k poslušnosti
Podle Wünschové navíc fyzické tresty paradoxně způsobují, že děti méně poslouchají, mají větší problémy s agresí, sebevědomím. A učí se, že násilí je normální způsob ve chvíli, pokud chce člověk něčeho dosáhnout.
Plácnutí a facky z výchovy pravděpodobně jen tak nezmizí. 68 procent české populace se sice domnívá, že fyzické tresty nevychovávají, ale v určitých situacích je stále považují za nejlepší řešení. A pokud jde například o to, zda by fyzické tresty měly být zakázány zákonem, mají Češi poměrně jasno, a to včetně mladší generace. Jejich zákaz v současné době podporuje jen sedm procent české populace starší 15 let.
Témata:
Související
