Experti vítají konec střídání času. Letní natrvalo ale čtenáři Blesku nechtějí
Změně času v Česku už příští rok odzvoní. Evropská komise předpokládá, že si naposledy změníme čas ze standardního na letní 31. března 2019 a necháme si ho už trvale. A nebo pak přetočíme ručičky hodinek ještě jednou 27. října příštího roku, abychom si už nastálo nechali naopak čas standardní. Kdyby to bylo na čtenářích Blesku a ne na politicích, vyhraje druhá možnost, ukazuje anketa. Experti oslovení Blesk Zprávami konec střídání času vítají, i když u zdravých jedinců nebyl s jeho zvládáním prý problém.
Hodinky jsme si začali přeřizovat kvůli úspoře elektrické energie. Čas se posouvá v březnu a v říjnu. Mnoho lidí tvrdí, že jim především ztráta jedné hodiny (při přechodu na letní čas) způsobuje nejrůznější problémy. Podle psychologa Jana Kulhánka z Psychoterapie Anděl jsme ale spíše pohodlní.
Nyní jsou ve hře dvě varianty: buď si přeřídíme hodinky naposledy 31. března 2019, nebo ještě jednou 27. října 2019. Podle ankety Blesk Zpráv, ve které odpovídalo už přes pět tisíc lidí, by si letní čas natrvalo přála necelá třetina lidí. Naopak většina hlasujících by zůstala u času standardního.
„Myslím, že pro řadu lidí je to jen nepohodlná záležitost. Není to nic, co by způsobovalo nějakou duševní poruchu nebo problémy, které by přetrvávaly déle něž dva dny. Velká část lidí to vnímá jako nepříjemnost, nepohodlnost, ale není to něco, co by mělo destruktivní účinek na psychiku,“ uvedl pro Blesk Zprávy psycholog Kulhánek.
Lidé s nespavostí mohou mít problém
Odborník ale netvrdí, že úplně všichni jsou bez problémů. „Jsou lidé, kteří mají problém přizpůsobit se změnám a hůře snášejí změny obecně. Nebo mají nějakou poruchu například spánku, která se hodně váže na to, že musejí mít pravidelný režim, aby si spánek uchovali,“ vypíchl pro Blesk Zprávy jednu z možných problematických skupin odborník.
Problémy pak podle Kulhánka mohou nastat u lidí, kteří aktuálně při změně času prožívají například vypjatou pracovní situaci, pracují na směny, jsou přetížení. A pak je to pro ně „pověstná poslední kapka“, kdy se u nich může rozvinout zásadnější problém.
Kulhánek dále uvedl, že se může jednat hlavně o problémy se spaním, úzkostné stavy, stres a podobně. Bývá to přechodného charakteru, ale může to být více nepříjemné. Může to trvat však jen pár dní kolem změny času. „Pokud to trvá déle, tak to může být primární známka toho, že člověk potřebuje pomoc. Daný člověk potřebuje řešit nějaké věci v životě a tohle je spouštěč dalších potíží,“ dodal Kulhánek.
Lékař: Vliv na zdraví se nedá prokázat
Podle lékaře Petra Šonky je situace ještě složitější. Vliv na zdraví každého člověka se prý nedá jednoznačně prokázat. Podle něj k tomu neexistují seriózní statistiky a výzkumy.
„Nějaké procento lidí udává, že má se změnou času zdravostí problém, nicméně já k tomu nemám žádná data. Ano, dá se říct, že je přirozené, že se čas nemění,“ zmínil pro Blesk Zprávy Šonka.
Expert dále uvedl, že existují pojednání, která mluví o vlivu na člověka, ale už nic, co by vyčíslilo vliv na nemocnost populace. „Jsou to spíš neuchopitelné věci jako nějaká únava, problémy se spánkem, ale že by byli lidi více nemocní, když se posunuje čas, to ne. Je to spíš jeden ze stresorů, které na lidi působí a rozhodně není na škodu vrátit to k původnímu stavu,“ dodal odborník.
Nejslavnější odpůrce střídání času se změny nedožil
Z návrhu na zrušení střídání času by měl jistě velkou radost mnohaletý bojovník proti této praktice, pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Sám ale zemřel v roce 2009.
Pecka byl v Česku nepochybně nejaktivnějším odpůrcem střídání času, jeho poctivě míněné úsilí leckdy působilo až donquijotsky. Několikrát neúspěšně kandidoval pod hlavičkou různých uskupení do krajského zastupitelstva, na senátora a projevil zájem i o úřad prezidenta republiky. „I pekař přece může být moudřejší než císař,“ prohlásil tehdy.
Lidé ze Sobětuch pekaře a absolventa strojní průmyslovky často v jeho názorech podporovali, ale většinou se domnívali, že politika mu nesedí.
Pekař odmítal střídání času už za „totáče“
Pecka se narodil 1. srpna 1949, v Sobětuchách bydlel 40 let. Ve vsi působil několik let jako předseda místního národního výboru, po roce 1989 byl zastupitelem obce. V průběhu let každopádně prokázal notnou dávku odvahy, když se veřejně stavěl proti změnám času už v dobách totality. Svůj první protestní dopis adresoval už v roce 1981 tehdejšímu předsedovi vlády Lubomíru Štrougalovi.
Každý rok posílal Pecka před změnou času do novin objemnou obálku s kopiemi dopisů a článků, kterými podporoval svůj postoj. O zrušení střídání dvou časů není ještě definitivně rozhodnuto. Evropská komise nejprve musí zrušit směrnici z roku 2001, která povinné střídání zavedla. Vláda každé země si pak rozhodne, jestli chce zůstat v letním, nebo ve standardním režimu.
Celounijní anketa s více než čtyřmi miliony hlasujících
Nejdříve se změny dočkáme 31. března. Členské země musejí změnu schválit do tohoto data. 4,6 milionu lidí ze všech členských zemí EU se zapojilo do ankety, ve které se mohli vyslovit, jestli chtějí změnu. Pro zrušení bylo 84 procent z nich.
Podle studií střídání času už nevede k úsporám elektrické energie, které byly původně základní motivací pro tento krok. Vede naopak ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, protože lidé jezdí svými auty do pozdějších večerních hodin. Podle zjištění Pražské energetiky je úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a to o pouhé procento. V ostatních měsících úsporu nezaznamenala.
Letní čas má tradici už od dob Rakouska-Uherska, poprvé byl v Evropě zaveden v letech 1916 až 1918 a už tehdy platil i na dnešním území Česka. Za druhé světové války ho u nás obnovili Němci a trval až do roku 1949. Potřetí se tak stalo za socialismu v roce 1979. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, poté byl prodloužen na sedm.
Tak když už se hlasuje, tak já chci poledne v 6 ráno a půlnoc ve 4 odpoledne.