7°C
Neměl peníze, lékaři ho tak odpojili od přístrojů, aby zemřel. Ludmila popsala drsnou Afriku
Video se připravuje ...
Matka šesti dětí a babička osmnácti vnoučat paní Ludmila Böhmová (63) se před 12 lety rozhodla pomoci lidem, kteří žijí v jedné z nejchudších zemí světa. Ve Středoafrické republice se spolu s manželem a místními misionáři podíleli na vybudování střední školy nebo denního stacionáře pro sirotky, díky nim se tak řada místních děti naučila číst. V zemi už byla několikrát. Zažila zde mnoho šokujících chvil, některé z nich popsala i pro Blesk Zprávy.
Středoafrická republika je jednou z nejchudších zemí světa, není tam například elektřina. Misionáři z Evropy podle Ludmily suplují v SAR nefukční stát, pomáhají spravovat místní zdravotní centra, která jsou v žalostném stavu, podporují zemědělce a také zakládají školy, protože ty státní jsou zcela nevyhovující. Život tam tak není rozhodně jednoduchý.
Ludmila vypráví, jak byl jednou misionář povolán do místní nemocnice, kam přivezli muže po nehodě v kómatu. Připojili jej na infuze, ale pacient se do rána neprobudil. Lékaři se proto rozhodli ho odpojit.
„Pokud se dostanete do státní nemocnice, musíte si všechno zaplatit. Nějaké zdravotní pojištění tam neexistuje. Personál nevěděl, zda ten muž bude mít peníze za hospitalizaci, tak se rozhodli ho od infuzí odpojit a zřejmě ho nechat zemřít,“ popisuje šokující chvíle Ludmila.
Tehdy se zeptala, kolik by stály nemocniční výdaje, aby nechali muže dál na podpoře přístrojů? Odpověď zněla: 120 Euro (cca 3060 korun).
Jak to s mužem v nemocnici dopadlo? Zjistíte ve videu:
Alkohol v malých dávkách
Ludmila se zaujetím popisuje obyvatele Středoafrické republiky, jejich způsob života i obživu. Do Česka si ze země přivezla i řadu „suvenýrů“ , na kterých ilustruje například tamní přístup k alkoholu.
„Toto je panák vodky,“ ukazuje pro Blesk Zprávy malý igelitový pytlík a dodává: „Na velkou láhev vodky by tam nikdo neměl, takže se průmysl přizpůsobil místní kupní síle a prodává takto malé množství, které stojí přibližně jako u nás rohlík.“
Dřevěná lžíce, která leží vedle, zase slouží k nabírání oblíbeného místního piva s názvem Biri Biri. „Prodává se tam ve velkých hrncích u prašných silnic a touto lžičkou se nabírá. Od nás by si nikdo zřejmě z hygienických důvodů netroufl ochutnat,“ usmívá se paní Ludmila.
Velkou kuriozitou jsou i ručně šité boty. Můžeme jen hádat, zda jsou vyrobené z krokodýlí kůže, ale podrážky jsou rozhodně z pneumatiky.
„Boty vyrábějí sirotci. Když se jim podaří nějaké prodat, hned si běží koupit na trh jídlo,“ vysvětluje Ludmila. A kolik taková bota stojí? 20 až 30 korun.
Jak tyto boty vypadají? A z čeho se učí děti v místních školách? Jak vypadá ručně vyrobená baterka? Podívejte se na video:
V roce 2006 založila Ludmila s manželem a dalšími čtyřmi dobrovolníky obecně prospěšnou společnost SIRIRI, která pomáhá ve Středoafrické republice (SAR) konkrétním lidem a obcím. Od té doby tam jejich společnost vystavěla denní stacionář pro sirotky, střední školu, ubytovnu pro studenty školy, učiliště pro automechaniky, centrum pro vzdělávání žen a podporuje i studenty na vysokých školách.
Podívejte se, jak paní Ludmila vypráví o své činnosti ve Středoafrické republice a o projektu Škola hrou, díky kterému umělo na konci školního roku číst a psát více než 80 % místních prvňáčků:
Chcete se dozvědět více o činnosti Ludmiliny rodiny, případně také pomoci? Podívejte se na stránky společnosti SIRIRI.
Témata:
Související
