„Absťák jak na drogách.“ Češi trpí závislostí na mobilech a hrách, kazí jim práci i zdraví

Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, radí, aby si každý vyzkoušel, jak se bude cítit, pokud jednou nechá v pracovní den svůj mobil doma na stole.

„Jsou jedinci, kteří pak nejsou schopni fungovat. U některých pacientů se dokonce mohou dostavit projevy, které připomínají příznaky pacientů závislých na návykových látkách,“ uvedl Miovský.

„Jsou to problémy, které nelze zlehčovat. Lidem to začíná narušovat nejen sociální vazby, partnerské vztahy nebo vztahy k dětem, ale vede to k různým zdravotním komplikacím,“ varuje lékař.

Závislostem na hrách, mobilním telefonu nebo sociálních sítích se říká behaviorální nebo nelátkové závislosti. Na Kliniku adiktologie v Praze přicházejí s těmito problémy hlavně mladiství, kteří tvoří třetinu pacientů. Stále více se s nelátkovými závislostmi potýkají i mladí dospělí. Do ambulance podle Miovského dochází desítky pacientů.

Pijí tajně, pomoci se vyhýbají. Alkoholiček přibývá, nejvíc je „zelených vdov“

Pacienti nepřicházejí dobrovolně

„Není to ale tak, že by přicházeli dobrovolně, je to stejné jako u látkových závislostí. Nemají zdravý náhled na svou situaci, ale začínají tvrdě narážet ve smyslu, že mají problémy ve škole, partnerky či partneři se s nimi rozcházejí, starší lidé dokonce přicházejí o zaměstnání,“ vysvětlil Blesk Zprávy Miovský.

Rodiče by neměli u dětí situaci podceňovat. „Pokud někdo hraje hry tři hodiny denně, je to v pořádku. Ve chvíli, kdy je to deset hodin denně, dítě nespí, není schopné vstát ráno do školy a zhoršují se mu výsledky, je třeba situaci řešit,“ vzkazuje expert. 

Nelátkové závislosti se budou rozšiřovat

„Je to velmi plíživý trend. Tyto závislosti se mohou v budoucnu rozšiřovat. Je možné, že brzy bude přicházet méně pacientů s látkovými závislostmi a překonají je ti s nelátkovými,“ doplnil přednosta Kliniky adiktologie.

Podle odborníka se ale neobjeví nelátková závislost jen tak. Často se ukáže, že nějaká komplikace už byla před samotným problémem. Stává se, že pacient už měl předtím depresi, sociální fóbii nebo měl ADHD.

„Pokud někdo měl předtím problém komunikovat, tak sociální sítě mu pomohly tento nedostatek kompenzovat. Jenomže to, co se zpočátku jeví jako přínos, se může po čase vymknout z ruky,“ uzavírá Miovský.