Horší hojení ran a výheň v pokojích: Pacienty i zdravotníky trápí vedra, chybí klimatizace

„U nás jsou klimatizované jen místnosti, ve kterých jsou přístroje určené k vyšetřování, nebo operační sály, takže je skoro všude horko. V těchto vedrech musíme dbát na pitný režim pacientů i nás, práci to celkově komplikuje,“ posteskla si sestřička Jana K., která pracuje v jedné středočeské nemocnici, pro Blesk Zprávy.

Že klimatizace opravdu není zdaleka všude, potvrzují i další nemocnice. „Na pavilonech, kde jsou akutní příjmy či JIP, klimatizaci většinou máme. Není ale například na některých lůžkových odděleních, v čekárnách nebo prostorách pro personál. Všude tam, kde klimatizace není, se snažíme teplotu snižovat pomocí větráků a vnitřních či venkovních žaluzií,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí Thomayerovy nemocnice Ondřej Macura.

Větráky, stínění i voda zdarma

Zajímavý případ je Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Jde o zařízení pavilónového typu, založena byla Františkem Josefem I. v roce 1901. Stavebně technické podmínky se v jednotlivých budovách liší, zejména podle jejich stáří, liší se zde tedy i teplota.

„Poněkud paradoxně jsou vůči horku méně odolné budovy novější ze 70. a 80. let, kde je více skla a kovu. Klimatizována je u nás jen část prostor - zejména operační sály, technologie – například CT. Pacientské pokoje a společné prostory minimálně,“ popsala mluvčí Vinohradské nemocnice Hana Vránová.

Jaroslav přišel o nohu kvůli naraženému malíčku. Žena mu pak zemřela při kolonoskopii

Zdravotní sestry podle ní pacientům ve velké míře a často nabízejí tekutiny, jako jsou voda, vlažný čaj nebo šťáva. K tomu hlídají a zapisují jejich opravdový příjem tekutin. „Personál se snaží ochlazovat prostředí pro pacienty pomocí větráků, zastíněním, vhodným větráním. Pokud pacient nepřijímá tekutiny v dostatečné míře, doplňují se na doporučení lékaře infuzemi. V ambulancích je k dispozici pro veřejnost pitná voda celoročně a voda v barelech zdarma,“ dodala mluvčí. 

To v Ikemu mají skoro všechny prostory klimatizované. A dokonce hlídají pacienty, aby si nevyrazili na procházku na sluníčko. „Vzhledem k výstraze nejvyššího stupně biometeorologické zátěže, dohlíží náš zdravotnický personál na všechny pacienty, aby důsledně dodržovali pitný režim, omezili fyzickou zátěž a nepobývali během vycházek na přímém slunci,“ popsala situaci v Ikemu jeho mluvčí Šárka Nevoralová.

Sestry: Zdržují nás sprchy i chození na WC

O moc příjemnější to ale nemají ani sestřičky z domácí péče, které dochází za pacienty k nim domů.

„Musíme víc dohlížet na pitný režim, celkově je to složité. Dáváme sestřičkám s sebou minerálky. Ty sestry, které jezdí autem, mají klimatizaci, ostatní to musejí vydržet, začínají dříve ráno. Zatím nám žádná sestřička neodpadla, ale někteří pacienti končí v nemocnici. To jsou ti, které máme jen párkrát v týdnu a nemají rodinu,“ popsala situaci pro Blesk Zprávy Ludmila Kondelíková z Asociace domácí péče.

U komfortu klientů podle ní hodně záleží na tom, jestli bydlí v domě nebo v bytě a o jaký typ bytu se jedná. „Radíme jim mokrá prostěradla, zaclonit okna prostěradlem, hodně pít, častěji se koupat,“ dodala.

Teplo komplikuje práci ale i z jiných hledisek. „Realita je taková, že zažíváme maximální vypětí v extrémních teplotách, v profesi, která vyžaduje empatii a profesionalitu při jednání s pacienty i maximální soustředění při řízení v provozu na silnicích,“ nastínila Václava Procházková z Domácí péče Tachov.

Osahávání prsou a párky na obranu před psy. Sestry popsaly úskalí domácí péče

Vypočetla také, kolik času zabere sprcha, převlékání, nebo močení. „Tři litry tekutin, které se doporučují, znamenají močení asi desetkrát za den. To ukrojí z pracovní doby asi hodinu a čtyřicet minut,“ popsala sestra s tím, že je to přesně něco, co výrazně zdržuje jejich práci.

Procházková dále zmínila, že se sestřička musí alespoň dvakrát denně osprchovat a převléknout, což jí sebere další drahocenný čas (asi hodinu, pozn.red.), který by jinak trávila se svými pacienty.