Honza miluje deskovky, hraje s ním i syn (4): „Lepší, než mu pustit tablet“
Honza (30) o sobě říká, že je „hračička“. Kdysi hrál počítačové hry, jednou ale jeho bratr donesl domů deskovou hru. Nešlo ale o klasickou hru, jako je např. Člověče, nezlob se, ale náročnou hru, kde hráči nehrají proti sobě, ale proti mechanismu hry samotné. Honza dle svých slov opustil „toxické prostředí online her“ a nyní jsou jeho vášní moderní deskové hry. Ty jsou v poslední době podle hráčů, sběratelů, ale i prodejců na vzestupu a fandí jim i psychologové.
„Mám doma asi 70 deskových her,“ řekl Honza pro Blesk Zprávy s tím, že pro „běžné smrtelníky“ je to hodně, ale pro aktivní deskové hráče je tento počet zcela normální, nebo dokonce ještě nízký. V Česku jsou i tací, kteří jich mají daleko víc a někdy za ně neváhají dát tisíce korun.
„Moje nejdražší hra mě se všemi rozšířeními stála asi 8 tisíc korun,“ prozrazuje Honza. Existují ovšem i hry, které stojí i 70 tisíc korun.
Nejde tedy o hry typu Člověče, nezlob se, ale o složité deskové hry, které vám kromě zábavy poskytnou i nějaký zážitek navíc. Mohou vás i vzdělat. Je jedno, kolik vám je let. Deskové hry se vyrábí už i pro děti od tří let, pro ty, co chtějí hrát sami, nebo i pro větší skupinu, například 30 lidí.
Lepší deskovka než pohádka na tabletu
Některé hry zvládnete zahrát za pár minut. Jiné jsou navrhnuté tak, že vám zaberou 8 až 20 hodin. Nehrajete jen proti jiným hráčům, ale i proti systému celé hry. Témata her jsou různá. Na své si přijdou milovníci historie, fantasy světů, přiznivci chemie nebo fyziky. Někdy si můžete zahrát i za molekulu nebo kámen, kterému hrozí zvětrávání.
Honza strávil hraním deskovek 24 hodin. „To je můj rekord,“ směje se táta od rodiny, který přesně zapadá do skupiny těch, kteří podle prodejců hrají deskovky nejvíce. Tedy muž ve věku od 25 do 45 let. Honzu v jeho vášni podporuje i manželka a oba učí deskové hry hrát i svého čtyřletého syna. „Pro dítě je to dobré. Je to aktivní zábava, rozvíjí to jeho představivost, stimuluje myšlení. Rohodně je to lepší, než mu pustit pohádku na tabletu,“ myslí si Honza. Honzův syn zatím hraje pouze domino, ale Honza už mu koupil deskovou hru pro nejmenší.
Odborník Honzovu výchovu skrze hry vítá.
„Deskovky podobně jako řada počítačových her rozvíjí logické a strategické myšlení, stimulují pozornost a někdy i postřeh. U deskovek se děti učí přiměřeně projevovat emoce a také prohrávat. Umět se ctí prohrát je do života velmi důležitá vlastnost, která nijak nebere ambici vyhrát,“ řekl Blesk Zprávy Jan Kulhánek, klinický psycholog z Psychoterapie Anděl Praha.
„Lidé jsou líní přemýšlet“
Honza dříve často hrál počítačové a online hry, ty ho ale omrzely hned z několika důvodů.
„Online počítačové hry jsou toxické prostředí. Lidé se nevidí, nadávají si, za chybu jsou schopni přinejlepším napsat, že jste idiot a že vám podpálí dům, a ve výsledku vám na druhém konci nadává jedenáctileté dítě. A to mě odradilo, protože já chci hrát, protože mě to baví, a nechci, aby mi to někdo znechucoval,“ vysvětlil Honza.
Zároveň si myslí, že lidé jsou v dnešní době líní přemýšlet. I počítačové hry podle něj nejsou to, co bývaly, když začínal v 90. letech hrát.
„Kdysi hry klady větší nároky na hráče, byly obtížnější. Dnes si zahrajete střílečku a jste prakticky nesmrtelní,“ myslí si Honza. Naopak deskové hry nutí lidi přemýšlet.
„Není to o tom, že začnete hned hrát, musíte si nastudovat pravidla, pochopit je - a to mě baví,“ říká Honza. Navíc podle něj i podle psychologa deskové hry podporují sociální kontakt, který se díky chytrým telefonům vytrácí.
„Je nejlepší, když dítě hraje deskové hry s rodinou - rodiči a sourozenci. Takové společné hraní přináší řadu společných zážitků, emocí, komunikace. V dnešní době je ve většině rodin problém se společně tráveným časem, deskovky jsou dobrou příležitostí, jak si užít společnou zábavu,“ říká Jan Kulhánek.
Deskovkami proti uspěchané době
Že se deskové hry těší velké oblibě, potvrzují i prodejci. „Za vzrůstající oblibu může dle mého názoru paradoxně digitalizace, kdy mnoho lidí zažívá většinu pracovních i volnočasových aktivit skrze sítě a vynakládá prostředky na virtuální a nehmatatelné věci. V deskové hře je příslib společně stráveného večera nad stolem a fyzičnosti, kdy si za peníze opravdu nesete něco domů, můžete to rozbalit, roztřídit, hrát,“ uvedl Josef Olt ze SVĚTa HER.
„Obliba deskových her stoupá již několik let, v současné době, zdá se, dosáhla svého prozatímního vrcholu a od loňského roku stagnuje poptávka po klasických deskových hrách. Trh je poměrně nasycen a z větší části nevznikají hry, které přináší něco nového. Samozřejmě se najdou i výjimky,“ ná trochu jiný názor David Odehnal z HRAS.
„Když vezmete dnešní uspěchanou dobu, kdy lidi chodí do práce, starají se o děti a maximálně se dívají na televizi, stejně spolu nemluví. A pak jdou spát a druhý den se to opakuje, tak v deskových hrách je určitý tmelící aspekt, který může dát rodině společný čas strávený navíc,“ podtrhuje David Hanáček, vydavatel her z Fox in The Box, klady deskových her.
Podívejte se, jak vypadají hry inspirované seriálem Hra o trůny
