Pondělí 4. března 2024
Svátek slaví Stela, zítra Kazimír
Oblačno 11°C

Horší jak salmonela? Tahle bakterie zkazí léto tisícům Čechů, je v mase i rybnících

  • Autor: všm - 
    28. 7. 2018
    07:30

    Horečky, křeče v břiše a průjem s příměsí krve. Tak rozhodně nevypadá ideální dovolená, řadu z nás ale podobné trable mohou během července či srpna postihnout. Léto je totiž hlavní sezónou pro infekční onemocnění potravinového původu, konkrétně salmonelózu či kampylobakteriózu. Zatímco první je mezi laickou veřejností dobře známá, o druhé ví málokdo. Kampylobakterióza přitom jen za loňský rok postihla přes 24 tisíc lidí. Její zárodky lze najít v drůbežím mase v obchodech i infikované vodě v rybnících.

  • 1.Nejčastěji onemocní malé děti

    Státní zdravotní ústav zveřejnil údaje o nejběžnějších infekčních onemocněních přenášených potravinami a vodou za rok 2017. Z nich vyplývá, že nejčastějšími onemocněními tohoto typu jsou v Česku kampylobakteriózy, salmonelózy a průjmy virového původu.

    Jen za loňský rok bylo kampylobakteriózou postiženo na 24 508 lidí. Nejvíce se vyskytovala v Moravskoslezském kraji (325 případů na 100 tisíc obyvatel) a Jihomoravském (310 na případů na 100 tisíc obyvatel). Nejčastěji napadala malé děti do 4 let věku, a to primárně chlapce.

    Salmonelóza vloni potrápila 11 732 jedinců. Nejčastěji její výskyt zaznamenali na Vysočině a v Jihočeském a Jihomoravském kraji, výrazně rozdíly ale mezi jednotlivými oblastmi nebyly (59-157 případů na 100 tisíc obyvatel). I v tomto případě nejčastěji onemocněly děti ve věku do 4 let. 

    U obou onemocnění nastává „hlavní sezóna“ v létě, nejvíce nákaz bývá v srpnu. „Maximum výskytu případů salmonelóz i kampylobakterióz pozorujeme především v letních měsících. Byla prokázána i korelace nemocnosti kampylobakterióz s průběhem průměrných denních teplot, což naznačuje, že v letních měsících jsou vhodné klimatické podmínky pro množení těchto bakterií,“ popsala Blesk Zprávám Michaela Špačková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

    Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice v roce 2017 Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice v roce 2017 | SZÚ

  • 2.Kampylobakterióza „vede“

    I když je salmonelóza nejznámějším letním strašákem tohoto typu, kampylobakterióza ji v počtu případů výrazně předčí. To vyplývá i z údajů za minulý rok. Nebylo tomu ale tak vždy, „prvenství“ si vybojovala až v roce 2006 a od té doby ho drží. 

    „Trend nemocnosti salmonelózou v ČR měl od roku 1951 mírně stoupající tendenci až do poloviny 80. let. Následně došlo k prudkému vzestupu nemocnosti salmonelózou, který trval až do roku 1995. Tento vzestup byl pozorován nejen v ČR ale i mnoha jiných zemích světa. Jeho příčinou bylo pravděpodobně zvýšení invazivity a výskyt nových fagotypů Salmonella Enteritidis ve velkochovech drůbeže v Evropě,“ uvedla Špačková.

    Po přijetí veterinárních opatření se nemocnost salmonelózou začala v Česku postupně snižovat. Vystřídal ji od roku 1997 prudký nárůst kampylobakteriózy, a to ve spojitosti se zvýšenou konzumací drůbeže. „Také vzrostl počet mikrobiologických laboratoří, které rutinně vyšetřují vzorky na přítomnost kampylobakterů,“ vysvětlila odbornice, co za nárůstem statistik stojí.

    Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice v roce 2017 Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice v roce 2017 | SZÚ

  • 3.Salmonelóza jako strašák oslav

    Jde o průjmové onemocnění bakteriálního původu. Salmonely se vyskytují například ve vejcích (především domácí chovy drůbeže), nedostatečně tepelně opracovaném mase, mražených výrobcích obsahujících nepasterizovaná vejce (zmrzlina), nepasterizovaném mléce.

    V ČR nejčastěji dochází k onemocnění salmonelózou při veřejném stravování (ve veřejných, školních či závodních jídelnách, na táborech) a také při rodinných oslavách, kde se jako vehikulum uplatňují především cukrářské a lahůdkářské výrobky, domácí pokrmy připravované z vajec, méně pak ryby a drůbež,“ nastínila odbornice.

    Inkubační doba u onemocnění je maximálně 48 hodin, obvykle bývá kratší. Nemoc se projevuje četnými vodnatými průjmykřečemi břicha, pocitem na zvracení, zvracenímhorečkou. Ve stolici se může objevovat krev i hnis.

    Jde o průjmové onemocnění bakteriálního původu Jde o průjmové onemocnění bakteriálního původu | Martin Pekárek

  • 4.Kampylobakterióza infikuje maso, je i v rybnících

    Nejčastějším zdrojem infekce pro člověka je chlazená drůbež, zejména kuřata. „Kampylobakter se dále může vyskytnout u mražené drůbeže, vepřových jater a dalších syrových potravin živočišného původu. Infekční dávka potřebná k vyvolání onemocnění u člověka je již cca 500 bakterií. Málo známým zdrojem infekce je kontaminace vod rybníků a jezer z trusu divokých ptáků,“ upozornila Špačková ze SZÚ.

    Výskyt kampylobakterů u zvířat i v potravinách v Česku sleduje Národní referenční laboratoř pro kampylobaktery na Státním veterinárním ústavu Olomouc. Podle jejich studií je v obchodní síti kontaminováno na povrchu asi 70 % chlazené drůbeže, 50 % mražené drůbeže a 30 % vepřových jater.

    Kuřecí maso Kuřecí maso | Profimedia

    Vysoký výskyt kontaminovaných masných produktů však automaticky neznamená infekci spotřebitele. K vyvolání infekce je nezbytná určitá infekční dávka, to znamená, že reálné riziko představují potraviny, u kterých jsou prokázány stovky až tisíce živých bakterií v jednom gramu potraviny. Výskyt takto vysoce kontaminovaných potravin je však nižší, než jsou výše uvedená procenta,“ upřesňuje Státní veterinární správa.

    Po průniku bakterie do trávícího traktu dochází k postižení sliznice tenkého i tlustého střeva. Rozvíjí se horečnaté onemocnění, objevují se bolesti a křeče břicha, typický je průjem s krví a hlenem ve stolici.

  • 5.Tato pravidla dodržujte

    Není pochyb o tom, že podobná infekční onemocnění dokáží pěkně znepříjemnit léto. Jak minimalizovat riziko nákazy?

    V domácnosti je podle odborníků vhodné dodržovat základní hygienická pravidla. Například neomývat zakoupenou drůbež a maso pod tekoucí vodou (vzniká totiž aerosol, který potřísní a infikuje okolní plochy a předměty).

    Dobré je i striktně oddělit kuchyňské pomůcky a nástroje pro práci se syrovým masem a vejci od ostatních, které jsou určeny ke zpracování pokrmů pro přímou konzumaci. Nutné je časté mytí a dezinfekce rukou a pracovních ploch, dostatečná tepelná úprava pokrmů bezprostředně před požitím a při skladování oddělovat potraviny určené k přímé spotřebě od masných produktů a vajec,“ radí Špačková.

    Není pochyb o tom, že podobná infekční onemocnění dokáží pěkně znepříjemnit léto. Jak minimalizovat riziko nákazy? Není pochyb o tom, že podobná infekční onemocnění dokáží pěkně znepříjemnit léto. Jak minimalizovat riziko nákazy? | Shutterstock.com

  • 6.Co na ně platí?

    Salmonely jsou obecně odolné k podmínkám zevního prostředí. Mohou růst v prostředí s přístupem kyslíku i bez něj, jsou odolné vůči vyschnutí, ve vlhkém prostředí vydrží týdny, zmražené vydrží i několik měsíců. Avšak spolehlivě je ničí kyselé prostředí, teploty nad 70 °C a běžné dezinfekční prostředky.

    Kampylobaktery jsou naopak velmi citlivé na podmínky vnějšího prostředí (sucho, teplo, světlo, dezinfekční prostředky). Při běžném skladování v chladničkových teplotách se, na rozdíl od jiných bakterií, nepomnožují. Mražení výrazně snižuje jejich počty. Vaření, smažení a pečení tyto bakterie spolehlivě ničí. 

    Video  Průjem z Turca: Studenti mají prázdniny kvůli záhadné infekci!  - TV JOJ
    Video se připravuje ...

    624491:full:true:true

agfor ( 28. července 2018 12:03 )

Češi si musí koupit lepší maso nebo to nejíst vůbec. Hlavně se musí vyhýbat předraženému hnusu od Babiše.

Zobrazit celou diskusi