9°C
Socialistické podniky „straší“ v katastru. Jsou na ně psané tisíce nemovitostí
Přestože už celá léta neexistují, jsou na ně napsány tisíce pozemků, budov i dalších nemovitostí. Řeč je o dávno zaniklých nebo privatizovaných socialistických podnicích a institucích, které stále „straší“ v katastru nemovitostí. Například národní podnik JAS, sídlící v tehdejším Gottwaldově, dnes stále vlastní podíly u 11 pozemků v Tovačově na Přerovsku.
Bývalá velká textilka Tepna v Náchodě prošla v 90. letech privatizací a později v roce 2006 zkrachovala. Přesto je v katastru nemovitostí na tento neexistující socialistický státní podnik formálně napsáno několik pozemků na Náchodsku. Potíž je v tom, že přestože tyto pozemky v podstatě nemají žádného vlastníka, nemůže s nimi nikdo reálně nakládat, prodat je nebo pronajmout. A to ani stát.
Kromě zmíněných podniků Tepna nebo JAS jsou dnes za vlastníky stále považovány třeba Gramofonové závody, národní podnik Povltavský průmysl kamene nebo třeba Svaz požární ochrany ČSSR. Podobných neexistujících, nedohledatelných nebo v minulosti zaniklých podniků, organizací a institucí figuruje v katastru celkem 820 a je na ně napsáno více než 16 tisíc nemovitostí.
Jde převážně o pozemky nebo budovy, ale ještě nedávno mezi nimi byla i vodní nádrž v Aši, les v obci Přehýšov, vodní jez na řece Bystřici nebo třeba redukční stanice páry v Ústí nad Labem. Ještě v roce 2016 byla takto bezprizorní také historická sýpka v Měcholupech z poloviny 18. století, která dokonce zapsána jako kulturní památka. Jenže léta byla vedena ve vlastnictví zaniklého socialistického ZZN (Zemědělské zásobování a nákup), takže zchátrala.
Komplikace pro obce, které nemohou stavět
Podobné nemovitosti v mnoha obcích nebo městech komplikují rozvoj. Protože mají nejasného vlastníka a není s kým jednat, nelze na nich postavit třeba čističku vod, dům, cyklostezku nebo jinou infrastrukturu. Stát, který by řadu z těchto nemovitostí měl fakticky vlastnit, navíc přichází třeba o peníze z případného pronájmu nebo prodeje. Byť by zřejmě nešlo o závratné částky, protože jde většinou o méně lukrativní nemovitosti.
Úředníci se postupně snaží chyby v katastru opravovat a přepisovat nemovistosti na správné vlastníky nebo právě na stát, ale jde to pomalu. „Prošetřování každé takové položky z katastru nemovitostí je mimořádně časově i odborně náročné. Jde o vyhledávání v různých archivech i dokumentech z privatizací,“ řekl pro Blesk Zprávy Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Dodal, že tato šetření často trvají i několik měsíců.
Zmíněný úřad se tímto problémem zabývá od roku 2015 a zatím se mu podařilo vyřešit více než 5000 položek a definitivně „zlikvidovat“ přes 500 zaniklých podniků. Oproti dřívějšku je jich tak v katastru o polovinu méně.
Situaci v Česku tak již přestaly komplikovat třeba Ministerstvo veřejných prací, Výzkumný ústav výživy zvířat, podnik Strojní a traktorová stanice Chrastava nebo Elektrotechnické závody Julia Fučíka. Jejich nemovitosti byly prodány nebo převedeny na stát a nástupnické subjekty. A práce na „čištění“ katastru i nadále pokračují.
Ignorace katastru i nedůsledná privatizace
Jak vůbec mohl takový nepořádek v nemovitostech vzniknout? Na vině je především dřívější režim, který katastr nemovitostí prakticky ignoroval.
„Katastr byl velmi přesný do roku 1938. Později již nebyla jeho údržba dostatečná, po roce 1945 se začal hrubě rozcházet se skutečností a po roce 1956 se katastr přestal udržovat vůbec,“ popsal Radek Ležatka z ÚZSVM. Svou roli podle něj hraje také rychlá a mnohdy nedůsledná privatizace podniků, při které se na některé pozemky úplně zapomnělo.
I tyto nemovitosti byly dříve zapsány na neexistující podniky. Podívejte se:
Témata:
Související
Autor asi v době schopných konstruktérů nežil . Národ byl soběstačný a občan hrdě sbíral drobečky společného vlastnictví .