„Zubařka mi neudělala amalgámové plomby,“ zlobí se Karla. Kvůli penězům
Klasický amalgám, který hradí plně pojišťovna, mizí z ordinací českých stomatologů. A to už teď, před jeho úplným zákazem. Řada ordinací nabízí jen materiály, za které si pacient musí připlatit. Pro lidi, kteří obracejí každou korunu, se tak náhle otevírá nový problém. Nechat si dát drahou plombu, nebo si raději nechat vytrhnout celý zub? Stomatologové se brání, že si z nabídky materiálů vybere každý. Ale například Karla (36) před časem trvala na amalgámu. Zubařka jí oznámila, že takové plomby už nedělá, protože za ně má málo peněz.
Už prvotní zprávy o konci amalgámu u zubařů šly ruku v ruce s kritikou, že řada lidí nedosáhne na materiály, které pojišťovny nehradí. Ve většině ordinací se ceny za bílou plombu pohybují od tisíce korun výš. Záleží na rozsahu oprav. Za přibližně poloviční cenu se pak dá pořídit plomba z obohaceného amalgámu.
Zdeněk (30) hledal zubaře, který by mu udělal amalgámové plomby hrazené pojišťovnou. Dočkal se jich až u pátého odborníka. „Nemůžu říct, že bychom byli úplně chudí, ale jednoduše jsem chtěl amalgámové plomby, protože si myslím, že pojišťovně dám dost peněz, a když už mě něco trápí, chci variantu, kterou nemusím ještě navrch doplácet. Když mi zubařka řekla, že tyto plomby už nedělá, tak jsem šel do kolen,“ uvedl Zdeněk pro Blesk Zprávy.
„Potřebovala jsme amalgámové plomby. Moje zubařka mne odbyla slovy, že je neudělá, protože z toho má málo peněz,“ popsala nepříjemnou situaci Karla z Prahy. Nakonec si tedy za ošetření připlatila, protože nechtěla hledat novou ordinaci a ve stávající byla jinak spokojená.
O podobném scénáři promluvila pro Blesk Zprávy i Kateřina (28). „Byla jsem svědkem toho, jak moje zubařka pacientce odmítla udělat plomby hrazené pojišťovnou, protože by z nich měla malý výdělek,“ popsala žena. Jak se doslechla rozhovor své lékařky s jinou pacientkou, nerozváděla.
Problém je opravdu v penězích, tvrdí stomatologové
Amalgámové plomby hrazené pojišťovnou v Česku definitivně skončí příští rok. I když přece jen nezmizí nadobro. „Od příštího roku se budou dělat z dózovaného amalgámu. Česká republika provádí nejvíce amalgámových výplní z celé EU na počet obyvatel a bude tomu možná až do roku 2030, kdy bude amalgám opravdu zakázaný,“ uvedl na adresu amalgámu prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
„Třeba ve Švédsku už neexistuje a poradili si s tím. Problém v ČR je, že pojišťovny platí tak málo, že stále méně zubních lékařů je schopno za tyto úhrady pracovat. To je opravdu problém pro chudé,“ zmínil Šmucler.
Podle šéfa stomatologů to nevypadá, že by se Česko znovu dočkalo hrazené zubní výplně. Na ty budou mít nárok jen děti a potom těhotné a kojící ženy. Ostatní si budou muset zaplatit a mnohdy už platí. „Třeba Slovensko nabízí částku na amalgámovou výplň a pacient si může připlatit na libovolnou. Zda jednoho dne doženeme sousedy v těchto možnostech, nevím, zatím to vypadá, že asi ne,“ popsal odborník.
Rtuť jako riziko ukryté v „černých“ plombách
V „černých“ plombách je rtuť a představují tedy určité riziko. Ovšem bílé plomby pro změnu obsahují bisfenol A. Tedy zdraví škodlivou látku, která může poškodit například reprodukci. Bisfenol A se nacházel v plastech. Postupně ho začal nahrazovat bisfenol S. I ten je ale podle českých vědců obdobně škodlivý.
„V plombách a zubních výplních je často bisfenol A. V publikovaných studiích byla zaznamenána jeho estrogenní aktivita,“ zmínila pro Blesk Zprávy Tereza Žalmanová, která se podílela na výzkumu bisfenolu S.
Alarmující výzkum prasečího vajíčka
V případ bisfenolu S vědci provedli pokus na vývoji prasečího vajíčka, které je velmi podobné tomu lidskému. A výsledky byly tristní. „Sledovali jsme vývoj prasečího vajíčka, jestli se něco stane nebo nestane, při minimální koncentraci bisfenolu S. Ve finále šlo o hrozně markantní poruchy,“ uvedla Žalmanová.
Přítomnost látky nepopírá ani Šmucler. „Je pravda, že tuto látku obsahuje, ale problém se týká výroby. Množství při aplikaci je tak malé, že pro jakýkoli zákaz nyní není důvod podle našich současných znalostí,“ upozornil šéf stomatologů.
Na co má pacient u zubaře nárok? Co „jde na pojišťovnu“? Podle Šmuclera jsou to teoreticky všechna základní ošetření. „Technologicky jsou asi třicet a více let zpět, ale je to prostě minimum a díky tomu máme soudobé léky třeba v onkologii. Problém je, že některá ošetření už jsou natolik zastaralá, že je lékaři odmítají provádět nikoli z finančních, ale z etických důvodů,“ dodal Šmucler.
Bílé výplně jsou často terčem kritiky i kvůli tomu, že při jejich použití prý lidé potřebují „přidat“ na hygieně. Dentální hygienistka to ale rozporuje. „Dneska už to neplatí. Platilo to, když fotokompozita začínala. Povrch byl trochu hrubší než u vlastního zubu nebo amalgámu, takže se na tom mohl uchytávat povlak, dneska je to ale hlaďoučké,“ popsala Aneta Stryjová.
Nechají si lidé zuby raději vytrhnout?
Zubní lékař Jiří Benda konec amalgámu kvituje. Sám už ho nedělá 35 let. „Je štěstí, že amalgám končí. Lidé si nebudou nechávat zuby trhat, místo abychom je opravili. Šířka materiálů je taková, že dokážeme pacienta kvalitně ošetřit a bude spokojen i s cenou,“ popsal lékař. Podle Bendy může rtuť v amalgámu za spoustu věci, nevytváří pohodu pro tělo, protože ruší určité toky energií a je materiál toxický pro organismus.
„Většinou děláme už jenom bílé plomby. Kdyby pacient měl zájem o práci, která je potřeba doplatit, a neměl dost financí, tak vše musíme dobře naplánovat, aby to finančně zvládal. Amalgám děláme spíše kvalitnější kapslový, který je za doplatek,“ uvedla pro Blesk Zprávy zubařka Madleg Adham.
A stačí pořádná bolest zubů a budete prstíčkem škrabkat a prosit jak cigán. 
a nebo tak příšerně bolí, že si je jdete vytrhnout a to dost fofrem.