Češi prohrávají s Evropou: Nízké platy, drahé bydlení, volání i pošta

Podle loňské analýzy společnosti Deloitte potřebují Češi na pořízení vlastního bytu mnohem déle vydělávat, než je tomu v řadě jiných evropských zemí. Na průměrný byt o velikosti 70 metrů čtverečních potřebují bezmála 11 celých ročních platů, zatímco Němci nebo Nizozemci méně než 5 ročních platů. Kratší dobu musí na bydlení šetřit také třeba lidé v Maďarsku, Polsku, Itálii nebo ve Francii.

Ceny bytů a domů v Česku zároveň v uplynulých dvou letech rostly výrazně rychleji než ve většině zemí EU, od roku 2015. Podle srovnání Eurostatu rostly ve třetím čtvrtletí 2017 meziročně o 12,3 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí o 8,4 procenta. V Německu, Belgii, Francii, Švédsku nebo Lucembursku rostly třikrát méně, v Itálii dokonce ceny obecně klesaly.

Ceny bytů v Česku rychle stoupají (ilustrační foto) | Profimedia

Například podle posledního srovnání Evropské komise patří obecně poštovní služby v Česku k těm nejdražším. Například při posílání standardní domácí zásilky nebo dopisu platí méně lidé ve 12 zemích, včetně Estonska, Španělska nebo Portugalska. Při přepočtu na takzvanou paritu kupní síly jsme na tom dokonce hůře než 17 zemí v případě domácích zásilek a hůře než 20 zemí v případě zásilek do zahraničí.

Jde navíc o čísla za roky 2015 a 2016, takže nezahrnují například významné zdražení služeb České pošty od začátku roku. Třeba známka na pohled nyní stojí 19 korun, což je více než ve všech sousedních zemích.

Ceny poštovních služeb | Evropská komise

Češi za data i volání zaplatí více než ve většině evropských zemí. Ukázala to nedávná analýza Evropské komise, která srovnávala nabídky mobilních operátorů v jednotlivých zemích. Za volání a mobilní data platí více jen lidé v Řecku. Nejméně naopak utratí Poláci, Italové, Rakušané, Lotyši a Litevci. Ve většině ukazatelů platili Češi třikrát až čtyřikrát více než zákazníci v těchto pěti nejlevnějších zemích.

Češi za data i volání zaplatí více než ve většině evropských zemí | Shutterstock

Ceny potravin a nealkoholických nápojů dosahují v Česku na 80 procent průměrných cen v EU a obecně jsou v evropském srovnání páté nejlevnější. Nejméně platí v Polsku a Rumunsku, a to ještě asi o desetinu méně než Češi.

Srovnávat ceny spotřebitelských produktů není příliš možné, protože do značné míry záleží na tom, o jaké produkty jde, odkud pocházejí a jak vysoké jsou v dané zemi daně. Eurostat ale dlouhodobě sleduje obecné cenové indexy týkající se útrat průměrných domácností v zemích EU. Zahrnují například oblečení, výdaje za jídlo, vzdělání, zdraví, dopravu či telefonování a to včetně národního zdanění. Z něj vyplývá, že v letech 2005 až 2015 se Česko drželo v běžných výdajích domácností na úrovni přibližně 70 procent průměru EU. Nižší ceny mělo dlouhodobě šest zemí.

Výhody v podobě obecně nižších cen většiny potravin, zboží a dalších výdajů domácností se relativně snadno vytrácí v souvislosti s obecně výrazně nižšími platy. Z evropského platového srovnání Česko totiž nevychází dobře, podle Eurostatu jsou Češi sedmí nejhůře placení zaměstnanci. Hůře jsou na tom jen lidi v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Litvě, Chorvatsku a Lotyšsku. Zatímco průměr všech zemí EU je mzda 23 euro na hodinu, v Česku je to v průměru 10 euro. Hned 10 zemí má průměrné platy dokonce třikrát vyšší než Česko.

Česko má zároveň v mezinárodním srovnání jedno z nejvyšších zdanění práce na světě. S průměrnou daní 43 procent je v žebříčku osmé a překonalo dokonce i severské země Dánsko, Švédsko nebo Norsko, které mají tradičně velmi vysoké daně. Průměr je přitom 36 procent. Nejvíce se na tom podílejí sociální odvody placené zaměstnavatelem, které činí více než 25 procent. Vyplývá to ze studie OECD z roku 2017, která zkoumala daňové zatížení mezd.