Radim chová lamy u Kutné Hory. „Děti chápou, že sameček je na maso,“ chválí si

4. 4. 2018
12:00

Farmář Radim Kotrba žije v Miskovicích u Kutné Hory, kde chová vedle ovcí a jelenů i exotické lamy guanako. „Děda byl sedlák a táta hajnej,“ zmiňuje otec tří dětí, který si pochvaluje, jak mu chov zvířat pomáhá i s jejich výchovou. Jeho potomci se podle něj naučili chápat, že některé zvíře je domácím mazlíčkem, zatímco jiné patří na talíř. Libuje si přitom, že maso z exotických zvířat je nejen dobré, ale i výživné. Na jeho farmě ho navštívila redaktorka Blesk Zpráv. 

Radim Kotrba pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v oddělení etologie, kde se zabývá jelenovitými. Působí také na České zemědělské fakultě na Fakultě tropického zemědělství jako vyučující. Tam se věnuje chovu africké antilopy losí. Přímo za domem má, ale jak sám říká, rajskou zahradu o výměře asi jednoho hektaru, na které chová lamy, jeleny a ovce.

Video Zvířata v Agrolesnickém systému Radima Kotrby - Radim Kotrba
360p

Zvířata se tu pasou přímo v třešňovém sadu a nepotřebují prý větší zásah člověka. Lamám prý stačí, stejně jako ostatním zvířatům, celoroční přístup k vodě a senu. V létě se pak napasou.

Lama potřebuje hlavně seno a vodu

„Snažíme se zvířata chovat s velkým respektem k jejich biologii, protože každý živočišný druh má nastavené procesy, chování, sociální skupiny,“ popsal Radim pro Blesk Zprávy.

„Snažíme se jim vytvořit prostředí tak, aby naplnily svůj biologický potenciál. Aby chov zvířata neomezoval. Aby měla možnost pastvy, mohla se přirozeně množit, z hlediska univerzity máme zájem provádět nějaká ověření, výzkum a zároveň to slouží pro studenty jako modelový a demonstrační objekt,“ dodal.

Lamy si pochutnávaly na suchém pečivu.Lamy si pochutnávaly na suchém pečivu. | 

„Lamě stačí celoročně primárně seno, přes léto se normálně pasou. Lamy žijí třeba v Patagonii, tam panuje extrémní počasí, v zimě jsou to silné větry a teplota i 35 stupňů pod nulou. Zároveň je rozšířena do pouště Atakama, nejsuššího místa na světě, v těchto místech velmi dobře prosperuje. Je velmi nenáročná, jediné, co jí snad vadí, je zamokřené prostředí,“ vysvětlil Radim podmínky chovu.

Podle odborníka je maso z lamy velmi vhodné z výživového hlediska a zároveň má prý i kvalitní vlnu, která by se mohla rovnat mohérské vlně. 

„Děti chápou roli smrti v životě“

Odborník promluvil i o módních trendech, jako je vegetariánství nebo veganství. Děti prý mají maso často „znechucené“ životní zkušeností. To potomci Radima Kotrby mají stádo zvěře vlastně doma. A přijdou tak se svým budoucím obědem běžně do styku.

„Naše děti to vnímají tak, že jako k životu patří to, že chodíme a potkáváme lidi, tak k němu patří i smrt. Vědí, že když jdeme označit mládě, tak že sameček je na maso a samička do chovu. Vnímají to tak, že jim tam chodí nejen zvířecí kámoši, ale i potrava. Vnímají to přirozeně a není jim to divné,“ popsal odborník.

Maso z lamy je prý velmi výhodné pro lidský organismus, tvrdí farmář.Maso z lamy je prý velmi výhodné pro lidský organismus, tvrdí farmář. | 

Podle Radima je řada lidí motivovaná k vegetariánství, protože viděli film o tom, jak se někde špatně zachází se zvířaty, což ve většině případů tak není. Jsou to jenom extrémy, které ovlivní lidské rozhodování, je sám přesvědčený. „Je potřeba ukazovat i dobré příklady a to, že se někdo ke zvířatům chová s respektem,“ podotknul Kotrba.

Odborník popsal svůj přístup k hospodářství jako „hospodaření líného farmáře“. „Zvířata tady vypásají sad a dělají práci za nás. Živí se travou a jednou týdně jim stačí dodat seno. Na podzim zlikvidují všechno listí nebo spadané ovoce, které by jinak zahnívalo na zemi,“ podotkl.

Antilopy potřebují na zimu stáj

V rámci působení na ČZU Kotrba také odborně dohlíží na stádo antilop losích a lam guanako v Lánech. Ty tu má škola nejen pro praktickou výuku studentů a výzkum, ale i pro produkci masa. Antilopa je zvíře, které pochází z tropických a částečně i ze subtropických zemí. Přesto je možné tohle zvíře chovat i v mírném klimatickém pásmu. Přes léto prý může být na pastvě, v zimě je pak stádo ve stáji.

Odborník podotkl, že ustájená zvířata ale nepotřebují žádné další topení. Stačí jim prý vlastní produkce tepla a podestýlka. „Snažíme se studentům ukazovat zemědělské systémy a praktiky, které zahrnují i udržitelné využívání divokých druhů zvířat, které je v mnoha ohledech šetrnější k životnímu prostředí a biodiverzitě, produkuje kvalitní potraviny oproti průmyslovému přístupu. Navíc slouží i k ochraně druhů a údržbě venkovské krajiny,“ dodal Radim.

tomik007 ( 4. dubna 2018 18:13 )

ANO - deti dostanou mazliczka na pekaczi

dannero ( 4. dubna 2018 13:33 )

někdy žasnu nad tím jak rodiče dětem vysvětlují to že to zvířátko se narodilo jako jídlo a nebo že tohle je domácí mazlíček a tohle je jídlo.Kdyby raději mlčeli, je to nedůstojné označit kohokoli jako jídlo. Potom by i člověk tím pádem měl být nazýván jídlem, protože bakterie, paraziti a roztoči také mají člověka jako potravu.A když to obhajuje tím že jsou výživnější, tak potom hmyz je daleko výživnější a nekrmí se tím. Prostě a jednoduše člověk obhajuje své šťavnaté steaky, zvířata ho nezajímají.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa