O Škaredé středě Jidáš slíbil zradit Ježíše, naši předkové uklízeli a vyháněli zlé duchy
Velikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem v roce. Předchází jim takzvaný Svatý týden, o němž se připomínají jednotlivé události předcházející Ježíšově vzkříšení. Mezi ně patří například Ježíšův příchod do Jeruzaléma, Poslední večeře nebo ukřižování. Každý z těchto dnů má svůj specifický název a jsou s ním spjaty rozličné (nejen křesťanské) tradice. A co všechno je spojeno se Škaredou středou?
Škaredá středa získala svůj název na základě škaredého výrazu Jidáše Iškariotského, který se tento den mračil (škaredil) na Ježíše. Téhož večera pak nabídl velekněžím, že za peníze Ježíše zradí. Jako odměnu dostal 30 stříbrných, které se staly stejným symbolem zrady stejně jako on sám.
Někdy se Škaredé středě říká také „Sazometná“, neboť se během ní vymetaly komíny. Tento název použil již v 15. století přítel Jana Husa, významný kazatel a spisovatel Jakoubek ze Stříbra. Zmatek někdy působí skutečnost, že jako „škaredá“ bývá někdy označována i Popeleční středa, kterou křesťané zahajují půst.
V českých domácnostech se o Škaredé středě hlavně uklízelo, aby byli z domu vyhnáni všichni duchové. Podle tradice by se člověk také neměl mračit, jinak se bude mračit všechny další středy v roce.
V tento den lidé nosí do kostela polínko dřeva, které si následně dávají opálit na hranici a doma z něj nadělají křížky. Ty pak o Velké neděli po obědě spolu s posvěcenými ratolesti zastrkají do rohu svých polí. Hospodář, který stihne křížky zastrkat jako první, pak bude mít údajně dřív žně. Jak vysoké jsou ratolesti s posvěcenými kočičkami, tak vysoko potom vzroste obilí. Křížky s ratolestmi také mají chránit úrodu před krubitím.
Vše o Velikonocích najdete zde >>>
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.