Česká minimální mzda? Pakatel, vyšší mají i Slováci. Firmy: Růst nikomu nepomůže
Česká minimální mzda je sedmá nejnižší v Evropě. Lépe se mají i pracovníci na Slovensku či v Polsku. Vyplývá to z posledních dat Eurostatu, který srovnání vydává dvakrát do roka. Ještě hůře vycházíme při přepočítání mzdy na jednotku kupní síly – ta ukazuje, kolik zboží a služeb si zaměstnanci mohou za peníze reálně pořídit. Podle odborů čísla ukazují na tragický přístup českých vlád k zaměstnancům. Zástupci podnikatelů ale srovnání minimálních mezd nepovažují za vypovídající.
„Je to pochopitelně velmi špatné, nedůstojné umístění ČR a rozhodně neodpovídá možnostem ekonomiky,“ komentoval srovnání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. To, že se tuzemsko ve srovnání umístilo sedmé od konce, je podle něj výsledkem tragického systematického přístupu dřívějších vlád. Ty prý z minimální mzdy dělaly ideologickou mantru, která do tržní ekonomiky nepatří.
Středula: Nejhůře placení zaměstnanci jsou pod hranicí chudoby
„Trvale strašily nárůstem nezaměstnanosti. Nízká cena práce měla být strategickou komparativní výhodou naší ekonomiky. Výsledkem je, že ani po 29 letech od ekonomické transformace nejnižší cena práce nedosahuje hranice příjmové chudoby pro jednotlivce,“ kritizuje Středula.
Mezinárodní srovnání minimálních mezd a kupní síly jejích příjemců by pak odboráři rádi využili i při dalších jednáních. „Důležitý je argument, že díky růstu mezd i minimální mzdy se výrazně za poslední období zvýšila konkurenceschopnost obyvatelstva a spotřeba, což má velmi pozitivní vliv na ekonomiku a růst HDP,“ vysvětlil Středula.
Hospodářská komora: Srovnání minimálních mezd nám mnoho neřekne
Jako mnohem méně významné ale vidí srovnání Hospodářská komora. „Podle výše minimální mzdy nelze jasně a bezpodmínečně poměřovat ekonomickou úroveň daného státu,“ vysvětluje její hlavní analytička Karina Kubelková. Poukazuje na to, že i v Evropě existují země, které minimální mzdu vůbec nezavedly a ekonomicky prosperují.
„Samotná minimální mzda nám mnoho neřekne – nevíme například kolik lidí v jednotlivých zemích ji pobírá,“ vysvětluje dále Kubelková. Například v Česku ji prý mnoho lidí nemá.
Analytička ovšem připouští, že na minimální mzdu je navázaná tzv. zaručená mzda. „Ta představuje předepsané tabulkové výdělky určené pro vybrané profese, která je na výši minimální mzdy přímo navázána,“ říká Kubelková. Z tohoto pohledu tak již výše minimální mzdy nemůže být zaměstnavatelům lhostejná.
Na zvyšování minimální mzdy nejvíce vydělá stát
Expertka dodává, že zvyšování peněz pro zaměstnance by se podle Hospodářské komory dalo dosáhnout i jinak. Pouhým růstem minimální mzdy si totiž prý lidé příliš nepolepší.
„Příkladně: zvýšení minimální mzdy o 1200 korun znamená o 1608 korun vyšší výdaj zaměstnavatele měsíčně (tedy 19 296 korun ročně); stát si tedy ukousne poměrně tučné sousto a zaměstnanci na výplatní pásce v důsledku toho nepřibude avizovaných 1200 korun, ale výrazně méně,“ vysvětluje Kubelková. Cestou k lepší životní úrovni českých zaměstnanců by tak podle ní bylo snižování odvodové zátěže. Ta totiž v ČR patří k nejvyšším ze zemí OECD.
„Skokové zvyšování minimální mzdy zaměstnavatelům škodí hned několikrát,“ pokračuje analytička ve vysvětlování pohledu firem. Kromě již zmíněného zvyšování ceny práce to společnostem brání i v přípravě podnikatelských plánů. Podotýká přitom, že zejména zdražování ceny práce je záležitost, o které se často v médiích mluví jednostranně.
Diskuse o zvyšování minimální mzdy je jednostranná
„Bohužel diskuse v médiích se omezuje jen na to, že když je zvýšení jen 1200 korun, tak proč si zaměstnavatelé stěžují. A že když na to nemají peníze, nemají podnikat,“ vysvětluje Kubelková. Dodává, že zvláště minulá vláda v těchto věcech výrazně ustupovala odborům. Ty pak podle ní až despoticky tlačily na zvyšování minimální mzdy, aniž by braly ohledy na ty, kteří tvoří převážnou část HDP, tedy na české podnikatele.
„Hospodářská komora dlouhodobě prosazuje systémové řešení zvyšování minimální mzdy,“ dodává Kubelková. Podle komory by bylo třeba její růst navázat na reálný výkon národní ekonomiky. Ohled by se měl při určování minimální mzdy brát i na budoucí vývoj hospodářství a neměla by se vypočítávat pouze na základě zpětných ukazatelů, tak jako dnes.
Neries blazna