Milana si pletou lidé se ženou. Zatkli ho proto na hranicích, trpí i na úřadech

Milan je muž a má to napsané i v občanském průkazu. Jenže lidé, s kterými se potkává nebo s nimiž jedná třeba kvůli práci, ho běžně považují za ženu. Fyzicky tak totiž vypadá, což mu v životě způsobuje časté problémy a nepochopení. Například úředníci ho považují za nedůvěryhodného a zažil i případ, kdy byl na hranicích po předložení cestovního dokladu zatčen. Celníci pak přes české veřejné orgány ověřovali jeho totožnost, což ho zdrželo. Vzhledem k tomu, že muž podniká a velmi často do zahraničí cestuje, se mu to může stát kdykoliv znovu.

Skutečnosti, že takové situace reálně vedou k poškozování jeho profesní pověsti a může tak být oproti jiným lidem znevýhodněn a diskriminován, uznala i ombudsmanka Anna Šabatová. Na tu se pan Milan obrátil s žádostí, aby mu pomohla domoci se určitého stupně zdravotního postižení, aby získal průkaz ZTP. Případně aby ho jiným způsobem ochránila před diskriminací.

Ani žena, ani muž: Německo začne uznávat neurčité pohlaví!

Bohužel se ukázalo, že na takovou situaci zákony nepamatují. „Vaše pracovní schopnost snížena není, neboť posuzují pokles pracovní schopnosti v důsledku uzavřeného výčtu nemocí a úrazů. Český právní řád však nezná žádný typ zdravotního postižení, který by odpovídal takové charakteristice, kterou máte. O existenci odlišností, které považujete za zdravotní postižení, nepochybuji a nechci žádným způsobem zlehčovat ani jejich dopady do Vašeho života osobního i profesního. Zákonodárce však tuto možnost zcela opomněl,“ napsala mu ombudsmanka.

Intersexualita se týká milionů lidí

Rozhodně nejde o ojedinělý případ, a to jak v Česku, tak ve světě. Intersexuálů jsou řádově miliony a konkrétně v Česku půjde o desítky až stovky lidí. Odhaduje to Zdeněk Sloboda, který působí v Sociologickém ústavu AV ČR a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Podle něj jde o nesoulad biologie a pohlaví, za který lidé nemohou, protože se takto narodili.

Třeba zmiňovaný Čech je z biologického hlediska muž a také se za muže považuje. Jenže pravděpodobně kvůli hormonálnímu nesouladu vypadá spíše jako žena. Nejde tedy o případ transsexuality, která je veřejně známější a představuje nesoulad mezi tím, jaké pohlaví konkrétní člověk má a jakým pohlavím se ve skutečnosti cítí být.

„Naše představa o dělení světa na mužský a ženský tady selhává. Jde zpravidla o lidi, u kterých se dříve používal termín hermafroditismus. To jsou lidé, kteří mají nejednoznačné pohlavní orgány, nebo mají přítomny oboje. Také jde o lidi, u kterých se vyskytuje variabilita v chromozomálním pohlaví vůči biologickému,“ vysvětlil Sloboda v rozhovoru pro Blesk Zprávy s tím, že jde například o ženy s chromozomem XY, nebo ženy s XXY variantou. „Může se stát i to, že druhý chromozom je nejasný, pak jde o X0.“

Těhotný muž podruhé porodil: Dítě chce vychovávat jako »genderově neutrální«

Podezřívavost, diskriminace, doptávání

Život intersex osob v moderní společnosti není v některých případech vůbec snadný. Zvláště pokud navenek působí jinak, než lidé očekávají. „Vymykají se představě o tom, jak by měl vypadat muž nebo žena. To znamená, že jsou genderově nekomformní, třeba muži jsou příliš feminní, ženy příliš maskulinní nebo jsou androgynní. To znamená, že mají znaky obou pohlaví, lidé si nejsou jisti a pak přistupují k diskriminačnímu jednání, jsou podezřívaví, doptávají se,“ popisuje Sloboda.

„Neustále musí potvrzovat svou identitu a problém nastává, pokud mají občanku na nějaké pohlaví a vypadají jako pohlaví opačné. Vysvětlete nějaké paní na poště na přepážce, že vypadáte jako žena, ale máte občanku s mužským jménem a rodným číslem,“ říká Zdeněk Sloboda s tím, že v zahraničí snažení aktivistů obvykle směřuje k tomu, aby kolonka pohlaví byla užívána v co nejméně dokumentech. „Když si jdete zařídit věrnostní kartičku do supermarketu, není podstatné, jestli zatrhnete muž nebo žena. Těmto lidem může pomoci, pokud by nebyli tak jednoznačně polarizováni.“ 

Operativní odstranění orgánů

Negativní dopady mívá intersexualita i v sexuálním životě. Například dvojí pohlaví se často řeší už v útlém dětství, a to nejčastěji chirurgickým zákrokem, při kterém jsou jedny orgány odstraněny, nebo pomocí hormonů. Lidé jsou pak v těchto místech zjizvení, případně jsou sexuálně omezení.

„Ještě je stále problematické vytvořit dobře fungující penis. A pokud je funkční, je to během toho aktu poznat. Pokud tedy tito lidé mají nějaký sexuální život, velice často dochází k nějakému coming outu. Mají zjizvené genitálie nebo je mají méně vzrušivé, případně nejsou schopni dosáhnout orgasmu,“ vysvětluje Sloboda.

A intersexuálům podle sociologa „nefandí“ ani čeština. „Jazyk je silně genderovaný, pokud mluvíme o lidech, tak mluvíme o ženách nebo mužích a vždy vyjadřujeme rod. V tomto ohledu je čeština méně přátelská než třeba angličtina,“ dodává Sloboda.

Intersexualita pod drobnohledem. Podívejte se na druhou část rozhovoru s odborníkem: