Dobrá zpráva z Bruselu: Tuzemák (asi) projde!

To, co úředníkům Evropské unie na českém tradičním rumu vadí, jsou složky jeho unikátního aroma – mravenčan ethylnatý a furan. Tuzemský rum má výjimku do 22. dubna 2018, a pokud Česko neprokáže do té doby jeho nezávadnost, může Evropská komise toto aroma zakázat. Nejen tento nápoj, ale i třeba perníčky a pralinky by pak voněly a chutnaly úplně jinak.

„Rumové aroma není rakovinotvorné.“ Potravináři vzdorují bruselskému zákazu tuzemáku

Podle Pavla Poce, který je místopředsedou výboru Evropského parlamentu pro bezpečnost potravin, je to ale »jen bouře ve sklenici rumu«: „Kvůli srovnání podmínek na jednotném evropském trhu se prověřují všechna ochucovadla včetně rum éteru. Je ale velmi pravděpodobné, že bude pokračovat výjimka. Ale ještě o tom bude rozhodovat stálá expertní komise. A i když v rum éteru některé škodlivé látky jsou, je jich tam naprosté minimum – podobně jako v některých jiných, povolených potravinách. Jde třeba o furan.“

Odborníci v této souvislosti uvádějí, že stejné množství furanu ze dvou panáků tuzemského rumu člověk zkonzumuje i ve dvou porcích rozpustné kávy či 100 g dětské výživy nebo kilogramu ovoce, případně půl kilogramu zeleniny. 

Stejně jako rum měl na unijním kahánku i kebab, který obsahuje škodlivé fosfáty. Aby to člověk pocítil na zdraví, musel by ovšem kebab jíst dlouhodobě a v ohromném množství... „Problém vznikl ve chvíli, kdy jeden německý výrobce požádal Evropskou komisi o udělení výjimky ze zákazu používání fosfátových přípravků pro jeden konkrétní typ výrobku – masová vřetena, která slouží pro přípravu kebabů. Komise výjimku povolila a Evropský parlament se logicky ptal: proč přidávat nějaká nová aditiva, když není jisté, jestli neškodí zdraví?“ vysvětlil Blesku Pavel Poc.

Tuzemák trnem v oku EU, jeho přísada je prý rakovinotvorná. Zmizí z českých regálů?

Poslanci proto iniciovali studii o případných kebabových rizicích. Její výsledky budou známé ovšem až za rok. Proč výrobci, především v Německu, na fosfáty v kebabu tak tlačí? Drží maso na tyči a vážou vodu, čímž napomáhají gramáži.

Další potravinový problém, který Brusel řešil, byly hranolky, respektive rakovinotvorné látky – akrylamidy, které vznikají při jejich smažení. O žádný zákaz hranolků jako takových nešlo, spíš o varování, že akrylamidy mohou poškodit lidskou reprodukční soustavu. „Dokonce se může stát, že kvůli akrylamidům nedostanete rakovinu vy, ale budou ji mít časem vaše děti,“ vysvětluje Poc.

Řešením jsou pravidla, která se netýkají jen úpravy brambor, ale také obilovin či kávy. Hranolky by se měly smažit při teplotách do 170 stupňů a brambory, ze kterých jsou připraveny, zase mají být skladovány při teplotách od šesti stupňů výše. Varováním před akrylamidy by pro člověka měla být nahnědlá, »připálená« barva okrajů hranolků, bramborových lupínků či chlebové kůrky.

Už zítra! Test tuzemáků

Vypadají podobně, ale jejich obsah se může různit. Které tuzemáky chutnají nejlépe? Ze kterých budete mít bolehlav a jaké jsou přeslazené? To se dočtete už v zítřejším testu Blesku!

VIDEO: O rakovinotvorných látkách v tuzemáku už jsme informovali.